Názor odbornice: Spokojenost dcery na první místo
Vážená Heleno! Popisujete svůj současný smutek ze sporadického kontaktu s dcerkou. Za sebou sice máte harmonické dětství s milujícími rodiči, ale ani to vás, žel, nedokázalo ochránit před krachem vlastního manželství. Zmiňujete se o svém nadměrném užívání alkoholu i léků, které se dokonce dalo vnímat jako suicidální pokus, dokážu si tudíž představit, že obě skutečnosti musely být při rozhodování, komu dítě po rozvodu svěřit do péče, zohledněny.
Sdělujete, že je dcera ráda s vámi i se svým tátou, jeho novou ženou a malým polorodým bratrem. Ani tato skutečnost nerozporuje správnost rozhodnutí soudu. Je celkem srozumitelné, že ve vás zůstává hořkost z exmanželových nevěr, ale o jeho rodičovských schopnostech tento jinak nevábný rys skutečně nic nenapovídá.
Dala bych tedy nyní do popředí, jak celou situaci a současné nastavení prožívá dcera. Je-li v něm spokojena tak, jak funguje, proč za každou cenu něco měnit. Na druhou stranu však současné nastavení nemusíte považovat za neměnný stav. Všichni se vyvíjíme, naše potřeby se v čase proměňují. Co stačí mladšímu dítěti, nemusí vyhovovat dívce v pubertě.
Věnujte se dceři v čase vám oběma vymezeném s největším nasazením. Po čase třeba zjistíte nejen vy ale i váš exmanžel, že by bylo fajn, kdyby dcera mohla trávit více času se svou mámou. Měla by mu však předcházet domluva vás, obou rodičů. Nejspíš vás tímto tvrzením zklamu, ale nepokládám za šťastné bojovat za svěření dcery do vaší péče v momentě, kdy je dítě v současném uspořádání klidné a spokojené. Ač se nezdá, že by tento výrok mohl být jakkoliv zpochybněn, tváří se rozvádějící se klienti nezřídka překvapeně, když jim sděluji, že rozvod není nikdy pro žádnou ze stran výhrou. Jde jen o to, zda proběhne méně či více bolestně.
Odborná pomoc poradenského psychologa dokáže ve spolupráci s klienty traumatizaci rozvodem minimalizovat, nemysleme si však, že žádné poškození nezůstává. Ze své odborné praxe, žel, znám nepěkné kauzy bitek o děti, které bez výjimky končí traumatizovanými dětmi a nenávratně poničenými vztahy mezi expartnery, kteří však doživotně zůstávají rodiči. A vy chcete zůstat dobrými rodiči své dceři, i když už s exmanželem z jakýchkoliv důvodů nemůžete tvořit pár.
PhDr. Magdalena Dostálová
Co mám podle vás dělat? Hlasujte v anketě na další straně.
