Dnešní mladší generace se umí setkávat a komunikovat na internetu. Když ovšem dojde na pravidla chování ve společnosti, má značné rezervy. Takový typický puberťák či mladý muž dnes často vůbec netuší, jak by se měl vlastně v dobré restauraci či na schůzce v kině ke své slečně chovat.
|
Etiketa prý vznikla na dvoře Ludvíka XIV., jehož zahradník dal na trávník cedulku "Nevstupovat", a vytvořil tak první pravidlo slušného chování ve společnosti. Z francouzského výrazu pro cedulku etiquette se pak odvodil název pro celý systém postupně vznikajících společenských zásad. |
Jak by se tedy měl chovat takový mladý džentlmen? Projdeme si jednotlivé společenské situace postupně od seznámení, přes večeři v restauraci až po návštěvu u rodičů.
Seznámení: zpříma, ale slušně
První oslovení dívky záleží vždy na konkrétní situaci. Zaujmete-li muže někde na ulici, etiketa mu nebrání vás oslovit přímo, pokud na to má dost odvahy. Musí tak ale učinit decentně a mile. Pak vám může bez okolků říci, co má na srdci: "Ahoj, nikdy jsem neviděl nikoho tak krásného, jako jsi ty. Mohl bych tě pozvat na kávu?" Zda budete souhlasit, už ale pravidla etikety neřeší.
Nejlepší situace k úspěšnému seznámení nastává, pokud mají oba společného známého. Ten by vám měl neznámého představit jako prvního. Podání rukou pak iniciujete vy. Můžete ruku ke stisku nabídnout, nebo nikoli. Možná vám bude bližší polibek na tváře, což v tomto případě není také nic proti etiketě. Prostředník by měl při představování zároveň naznačit nějakou společnou oblast zájmu, o které se pak můžete začít bavit, a poté by měl decentně zmizet.
Pozvání na rande
Pokud si padnete do oka, měl by vás mladík požádat o kontakt, aby vás mohl pozvat na první rande. "Dneska spíš než telefon letí ICQ nebo Facebook," upozorňuje Pavlovský.
Pozvání na schůzku se však nesmí uspěchat ani po internetu. Muž by vám měl dát dost času, abyste mu dala najevo, jestli máte zájem. Pokud muž ženu vůbec nezaujme, neměl by ji vystavovat trapnému odmítání svého pozvání. Pokud jste si však padli do oka, je výběr místa pro první rande čistě individuální. Každé dvojici vyhovuje něco jiného.
Návštěva kina či večírku
Ať se první rande odehraje v kině nebo na večírku, měl by mít muž vše už předem zajištěné. Minimálně by měl mít vybranou konkrétní párty či film a v každém případě koupené lístky, abyste nemusela čekat ve frontě s ním. I během schůzky se pak o vás musí všestranně starat, být vám vždy nablízku a s čímkoli pomoct.
To ostatně platí i pro cestu tam a zpět. "Po ulici kráčí žena vždy po mužově pravici, protože je společensky důležitější. Pokud prší, drží muž ženě nad hlavou deštník, a to tak, aby byla chráněna především ona, nikoli on sám. Dále jí otevírá všechny dveře, pomáhá jí z kabátu, stará se o občerstvení a za všechno platí," upozorňuje Pavlovský.
Ženu usadí muž po své pravici
V kinosále pak vejde do uličky první mladík (čelem k lidem na sedadlech, kterým za oba děkuje). Měl by vás usadit po své pravici nebo tak, abyste dobře viděla.
"Sedne-li si vedle ní nějaký odpudivý ožrala, měl by si s ní mladík vyměnit místo," vysvětluje Pavlovský, na co všechno si musí hoch dávat pozor. Prohřeškem proti etiketě je i to, nechá-li vás sedět na krajním sedadle, kde by vás mohl někdo z boku ohrozit.
Co se stane, když se v sále zhasne, už etiketa nepředepisuje. Vždy by však měl být mladík slušný vůči vám i ostatním v sále. Nedělat nic, co byste nechtěla, a neměl by rušit ostatní.
"Po kině je pěkné dívku ještě někam pozvat. Doprovod domů může mladík nabídnout podle situace. Pokud by mu ujelo poslední metro a nedostal by se tak domů, může ji posadit na její tramvaj a odjet svým směrem," dodává Pavlovský.
Pokud mladý muž stojí o další schůzku, měl by to naznačit. V případě, že jiskra nepřeskočila, měl by se buď na něco vymluvit, nebo vám to co nejohleduplněji sdělit. Rozhodně byste se neměla dočkat strohého: "Nelíbíš se mi. Už se neuvidíme."
Do restaurace vchází první muž
Pravidla společenského chování v restauraci jsou kapitola sama pro sebe a pro mnohé mladíky je její návštěva velkou neznámou. Hned při vstupu do restaurace či hospody platí na rozdíl od ostatních míst, že muž vchází do dveří jako první. Tohle pravidlo zůstalo z dřívějších dob, kdy se v těchto zařízeních často strhávaly bitky a při vcházení jste mohli snadno utržit nějakou tu ránu židlí či letícím půllitrem.
V dobré restauraci pak vybere číšník hostům stůl a vás usadí na komfortnější místo, kolem kterého neprochází obsluha a podobně. Stůl by si měl muž rezervovat předem. Jinak může vzniknout trapná situace, kdy nebude volno a budete pak muset bloudit nazdařbůh hladoví ulicemi.
Z číšníkem nabídnutého menu si vybírá žena sama, na co má chuť. Mladík však může projevit svou péči a něco vám doporučit. Poté, co obsluha přinese jídlo, muž trpělivě počká, až se pustíte do jídla, teprve potom začne jíst sám. Přitom používá na jednotlivé chody příbory postupně od vnějšího okraje směrem k talíři. Na dezert pak vidličku a lžičku při horní hraně talíře.
Určitě by se měl zdržet jakýchkoli hlasitých projevů jako říhání či mlaskání. Při kašlání či kýchání je slušné se odvrátit směrem od stolu a od dívky a ústa si zakrýt kapesníkem.
A teď jedno pravidlo, které konečně mladíky potěší a usnadní jim život. Spadne-li cokoli v restauraci na zem, host to nezvedá. Uklidí to za něj personál, a to buď rovnou, překáží-li to provozu, nebo až po odchodu hosta. Spadlou vidličku či kousek pokrmu tak může mladík podle etikety nenápadně postrčit nohou pod stůl. Tam nikomu nepřekáží, ani fyzicky, ani esteticky.
K rodičům na návštěvu vždy později
Po určité době chození s dívkou dojde k pro někoho velmi obávanému setkání s jejími rodiči. V této situaci se mladík snaží udělat většinou co nejlepší dojem. První pravidlo etikety však musí splnit, ještě než přijde na návštěvu. Měl by se totiž ze slušnosti o deset minut opozdit, aby dal hostitelům čas na doladění posledních příprav.
Málokdo také ví, že na návštěvě se podle etikety nezouvá, pokud ovšem nemáte boty od bláta či jinak znečištěné. V takovém případě by si měl mladík boty před dveřmi očistit. V Česku však mnoho etikety neznalých hostitelů od návštěvy automaticky očekává, že se zuje. A mladíka, který by vstoupil na jejich nový koberec v botách, by považovali za hulváta. V tom případě by si měl mladík alespoň vzít od hostitelky domácí obuv a nechodit u nich jen v ponožkách.
Na návštěvu je slušné přinést jako pozornost květinu pro hostitelku, případně nějaký jiný vhodný dárek, který předem probere mladík s dívkou. Předejde tak případnému alergickému záchvatu, či trapné chvilce, když mamince, které přinesl bonboniéru, předepsal doktor přísnou dietu.
Samotného představování rodičům se ujmete vy, tedy jejich dcera. Nejprve představíte mladíka své matce, která mu poté nabídne svou ruku ke stisku. Teprve poté ho představujete otci. Tady je důležité, aby se váš přítel díval zpříma do očí a ruku stiskl pevně. Nikoli tak, aby si dokazoval sílu.
Pokud dojde na návštěvě na pití alkoholu, nikdy by neměl mladík ztratit nad sebou kontrolu. V našich krajích není společensky neslušné alkohol odmítnout, takže nic nebrání zastavit se včas, než provedeme nějaké společenské faux pas.
Pořadí při představování
Nejsložitější procedura představování nastává při seznamování rodičů obou partnerů navzájem. Společensky nejdůležitější je v tomto případě dívčina matka, které by měl mladík představit jako první svou matku, až poté svého otce. Nato mladík představí svou matku a otce dívčině otci. Hlavním pravidlem však je, udělat vše rychle, bez zbytečně dlouhého rozmýšlení, kdo je na řadě po kom. Stačí si zapamatovat, že přednost mají vždy ženy.
Skutečný džentlmen
Etiketa sama o sobě však není jen soubor škrobených a zdánlivě nesmyslných pravidel, jak by se někomu mohlo zdát. "Etiketa má být hlavně o ohleduplnosti k sobě navzájem," hájí pravý smysl dobrého společenského vychování Jakub Pavlovský.
Etiketa tak vede mladíka, aby byl ke své dívce pozorný a neustále jí usnadňoval a zpříjemňoval život během celého jejich vztahu. Učí ho, že by jí měl otevírat dveře, podávat ruku při překonávání překážek, pouštět ji sednout v autobuse, dávat jí drobné dárky a květiny, odepisovat včas na SMS, aby nemusela mít strach, být dochvilný, nosit jí tašku a při hovoru s jejími rodiči nežvýkat a nemít ruce v kapsách.
Odměnou mu je pak usměvavá a dobře naladěná dívka, která se v jeho péči cítí jako královna. A on sám se bude cítit mezi okolními "neandrtálci" jako král.
Jakub PavlovskýK jeho největším zálibám patří etiketa. Pravidla slušného chování ve společnosti zkoumá již od dětství, kdy ho k nim přivedl jeho otec specializující se na zásady stolování. Podle Pavlovského by měl každý člověk vědět, jak se drží příbor či komu kdy podat ruku, a proto tyto znalosti předává dětem a mládeži na svých kurzech www.zaklady-etikety.cz. |
