Tabu témata
Vzhledem k tomu, že v zaměstnání trávíme většinu času, není divu, že si tam hledáme „spřízněné duše“, se kterými nám bude fajn. Přesto však podle psychologů existují určitá témata, která bychom v práci s nikým rozebírat neměli – jedná se zejména o politiku, peníze a sex. Nikdy totiž nevíte, jak na tyhle podměty budou ostatní reagovat.
Někoho možná pobaví, jiného naštvou, snad dokonce urazí. Takže pozor, neriskujte, že pár slovíček vám rozhodí jinak pohodový vztah s kolegou. A aby toho nebylo dost, je tu ještě šest vět, které byste v zaměstnání nikdy neměli vypustit z pusy. A které to jsou?
„Ach jo, to je nuda!“
Práce není lunapark. A vy jste placení za to, že osm a půl hodiny děláte, co se po vás chce. Ne vždy je to ale zábava. Třeba když váš nadřízený svolá nudnou poradu, která se vleče (za kolektivního zívání) už třetí hodinu… Co teď? Vydržte!
Nedávejte najevo znechucení. Neprotáčejte panenky, nešeptejte kolegovi, jaká je to nuda! Raději se obrňte trpělivostí a doufejte, že za hodinku už bude po všem. Při takových dlouhých poradách pomáhá, když si přinesete s sebou něco k pití nebo menší svačinu.
Co riskujete: Minimálně to, že si toho váš nadřízený povšimne. Svým znuděným výrazem jako byste mu dávali najevo, že si ho nevážíte a neuznáváte jeho autoritu. A to je špatně. Navíc můžete působit jako rozvraceč party a svým nevhodným chováním jen dáváte ostatním špatný příklad. Takové rebelanty žádný šéf ve svém týmu nepotřebuje.
„Dneska ti to sluší...“
Poklony a pochvaly člověka potěší. To je také důvod, proč je lidé využívají. Někdy nezištně, jako upřímný obdiv. Jindy jde o promyšlenou strategii, jak se dotyčnému přiblížit a získat si jeho náklonnost. Každopádně tak či onak, s pochvalnými komentáři byste měli v zaměstnání šetřit. Podle personalistů mohou mít totiž naprosto opačný efekt.
Někdy se může stát, že nevinné věty typu: „Dneska ti to moc sluší.“ „Máš hezky udělané vlasy.“ „Tyhle černé šaty ti seknou, vypadáš v nich štíhlejší!“ dotyčného člověka znejistí a v duchu se může ptát: „Proč mě chválí, to jindy vypadám hůř? Špatně si dělám vlasy? Nebo se nevhodně oblékám?“
Co riskujete: Váš dobře myšlený kompliment by mohl (ale samozřejmě nemusel) vyvolat rozpaky a spoustu otazníků. Kolegyně to může brát jako příliš důvěrný projev a nemusí se přitom cítit dvakrát příjemně. Nakonec může dojít k ochlazení vzájemných vztahů. A to vy přece nechcete!
„O víkendu jsme pařili...“
Většina šéfů chce být se svými podřízenými zadobře, a proto se snaží nezávazně konverzovat. Třeba se jich zeptá, co dělali o víkendu. A jaká je vaše reakce?
Pokud vás tahle otázka vyburcuje k přílišné otevřenosti a vy začnete svému nadřízenému líčit, jak jste byli na večírku a trochu se připili a pak jste tančili na stole, bude na vás šéf pohlížet trochu divně. Tak vyčerpávající odpověď s pikantními detaily totiž nečekal! A není divu – nejste přátelé a váš vztah je čistě formální. Právě takový by měl zůstat.
Co riskujete: Soukromé informace patří do soukromí. Když je řeknete nesprávným lidem, můžou je někdy použít proti vám.
„To není moje chyba!“
Každý víme, že chybovat je lidské, ovšem v práci se to moc nenosí. Šéf chce stoprocentní výkony, a když někdo pokulhává, většinou riskuje nějaký slovní „políček“, pokutu anebo (v extrémních případech) i vyhazov. Možná právě proto spousta průšvihářů mlží a hází vinu na ostatní. Patříte mezi ně i vy?
Co riskujete: Zaprvé, nepřiznat svou chybu je dětinské. A kolegům (i šéfovi) tím jen potvrzujete, že jste slaboch, který neumí stát za sebou a raději se schovává za ostatní. Zatajování vašeho přešlapu je také známkou toho, že jste neloajální ke svým kolegům. Je vám jedno, co si o vás kdo myslí. A více než na ostatní myslíte sami na sebe a na to, jak si zachránit zdravou kůži. Možná z průšvihu vyváznete, ale ne bez šrámů. Spolupracovníci si takovou zradu budou pamatovat (a zvlášť ten, který za vaši chybu zaplatí). Kolektiv vás bude považovat za křiváka a nebude chtít s vámi spolupracovat. Kdo by chtěl riskovat, že ho v krizi „potopíte“?
„Ale já mám pravdu!“
Pracovní porady bývají vášnivé. Obzvlášť jestliže se dostanete do křížku s někým, kdo vám nesedí. Pak stačí pár slovních útoků a oheň je na střeše.
Co riskujete: Jestliže budete při každé výměně názorů řádit jako bůh pomsty, získáte pověst zuřivého a nekompromisního člověka, se kterým není rozumná řeč. A výsledek? Šéf vás na důležitá jednání přestane zvát. Štěstí neuděláte, ani když zvolíte přístup „ředitele zeměkoule“, který všechno ví, všechno zná a všude byl třikrát. Chytrolíni jsou jako šprti – nikdo je nemá rád. Proto v obou případech zkuste zvládnout emoce a vyposlechnout si názor ostatních. Určitě vám to jen prospěje.
„Nevíte náhodou někdo, jak…“
Potřebujete něco vědět, ale jste líní si to hledat na internetu? Proč tedy nevznést dotaz do pléna? Určitě se najde nějaký ochotný kolega, který vám řekne správnou odpověď. Obzvlášť, pokud do svých otazníků zakomponujete nejen pracovní, ale i technické a organizační dotazy. („Nevíte, jak se do systému zadávají dovolenky?“ nebo „Ve kterém patře sedí účetní Alena Vomáčková?“ anebo „Co mám dělat, když mi zase zamrzla obrazovka?“)
Co riskujete: Kolegové jsou zprvu ochotní vám pomoci. Aby taky ne, vždyť žádný učený z nebe nespadl a každý občas potřebuje podpořit! Jenže když je budete obtěžovat každý den, začne toho být příliš. Kolegům se tahle hra na vaše „osobní asistenty“ začne zajídat. A nakonec se může stát, že když budete opravdu potřebovat, nikdo vám nepodá pomocnou ruku. Zkuste být proto soběstačnější. Zvýšíte si své sebevědomí (že to zvládnete sami), navíc zlepšíte i pracovní vztahy.
Co ještě je přešlap?Zdrobněliny a důvěrná oslovení Každý člověk má své jméno, na které slyší. Když místo něj začnete používat zdrobněliny, většina kolegů to nevydýchá. To ostatně potvrzuje i třiatřicetiletá Jana: „V práci mám fajn spolupracovníky, ale nejsou to moji přátelé. Když mě některý z nich osloví zdrobnělinou, obvykle čekám, že po mně bude něco chtít... A není mi to dvakrát příjemné.“ Stejně podrážděně můžou reagovat i na různá důvěrná oslovení jako: „Drahoušku, miláčku, zlatíčko, kotě...“ Tak si raději dejte pozor na ústa. S kolegy také nerozebírejte výši svého platu. Dělá to zbytečně zlou krev. |
