Práce provádějí zaměstnanci Závodní báňské záchranné stanice Libušín na základě smlouvy uzavřené s ministerstvem životního prostředí, které má ze zákona odpovědnost za zabezpečování starých důlních děl.
Jedná se o unikátní historické důlní dílo, proto je lokalita vyhlášena kulturní památkou. Ústí šachty se podařilo přesně lokalizovat podle propadu, který byl zjištěn v hustém lesním porostu. V minulém roce záchranáři v místě provedli vrtný průzkum, na základě kterého zpracovali projekt zabezpečení díla,“ uvedla Lenka Rychtaříková z odboru komunikace podniku Diamo.
Nyní horníci odtěžují zásyp jámy a v jejím okolí, aby mohli potom odkryté ústí šachty staticky zajistit a stabilizovat. „Během prací se zatím podařilo odkrýt štolu, která v minulosti zřejmě sloužila k odvádění důlních vod. Práce budou probíhat podle plánu až do konce letošního června, kdy by měla být akce ukončena,“ dodala Rychtaříková.
Na nálezy je ještě brzy
Na místě odkrytí hrdla šachty se v pátek byli podívat i archeologové, kteří místo sledují – středověké kutiště na Lesnově je významnou historickou lokalitou. „Práce teprve začaly, jsme na začátku, zatím tam není nic pořádně vidět,“ pověděl Petr Hrubý z brněnského Ústavu archeologie a muzeologie, který má spolu s kolegy nad sanací starého dolu odborný archeologický dohled.
Experti očekávají, že by v šachtě mohli učinit významné objevy k dějinám středověkého dolování stříbra v Jihlavě. Odhadují například, že tam najdou pozůstatky vodotěžného kola, které se zde mělo používat na čerpání vody z dolu.
„Na nálezy je ještě brzy. Archeologové tam jsou, ale nemám aktuálně informaci, že už by byli v šachtě. Podle průzkumného vrtu je v šachtě zachovalá výdřeva, takže se tam nějaký nález předpokládá,“ řekl náměstek jihlavského primátora Radek Popelka (ANO).
Na místě je nyní vidět obnaženou jednu stranu hrdla dolu. Tam jsou v pravoúhlém odkrytém prostoru vidět pozůstatky ve skále zasekaných prahů a na skále stopy po práci kladívek. Pomyslný střed nálevkovitého hrdla dolu je nyní zasypaný hlínou. Kruhovitý val vytěžené zeminy kolem ústí dolu byl už loni proražen zemní technikou, aby se k ústí dolu dostaly báňské stroje.
18. října 2022 |
„Probíhají tam sanační práce, aby se to někde nepropadlo a nedošlo tam k úrazu. Těžká technika odbagrovává zával. Až se dostanou na skálu nebo tvrdší terén, přistoupí k zajištění, kdy bude obetonováno hrdlo šachty a bude tam vrácena výkopová zemina,“ popsal předpokládaný postup báňských odborníků Popelka.
Pozor, nebezpečí pádu!
Celé místo je obehnáno výstražnou červenobílou páskou a místy také zajištěno provizorním zábradlím ze smrkových kmínků. Z místa přímo nad nyní odkrytým jícnem šachty totiž hrozí zvědavcům pád do šestimetrové prohlubně. Šachta sv. Jiří je pozůstatkem nejstarší fáze dolování stříbra, které se v Jihlavě těžilo od 14. století.
Důl by měl být hluboký až osmdesát metrů. Šlo o zřejmě největší, nejhlubší a nejdéle využívaný důl na stříbro v rámci jihlavského horního revíru. V roce 1592 báňští podnikatelé udělali pokus o znovuotevření šachty. Stříbra zde bylo ale málo, tak důlní dílo opět opustili.
Poslední dočasný pokus na znovuotevření dolu se odehrál v roce 1734. Ze šachty musela být neustále odčerpávána voda. V sousedství šachty chce město Jihlava vybudovat hornický skanzen. Záměr zatím budí protichůdné postoje.
12. října 2022 |
