V předminulém týdnu začali báňští pracovníci zemním strojem rozhrnovat tzv. obval čili val staré vytěžené horniny kolem ústí šachty sv. Jiří poblíž Jihlavy Lesnova. Cílem bylo nad ústím šachty provést zkušební vrt a zjistit, zda je staré horní dílo stabilní, nebo se propadá. Město chce totiž v okolí šachty vybudovat hornický skanzen s replikou vodotěžného zařízení a malým rybníčkem.
Místo je k tomu příhodné: šachta sv. Jiří (uvádí se i pod názvem šachta Nejsvětější Trojice – pozn. red.) byla jedním z největších, nejhlubších a nejdéle využívaných dolů v rámci jihlavského horního revíru, v němž se od středověku těžilo cenné stříbro. O šachtě se v posledních desetiletích v místním lidovém podání tradovalo, že se pomalu propadá. Vizuálně však v prohlubni nacházející se na frekventované naučné stezce pod vrchem Šacberk nebylo nic výrazně patrné.
Na dně prohlubně šachty si hrávaly i děti, chodili tam houbaři či hledači minerálů. Báňský průzkum měl zjistit realitu.
Stalo se však to, co asi málokdo čekal. Zemina z obvalu nahrnutá na ústí šachty se po provedení vrtu v minulém týdnu skutečně propadla. Tak výrazně, že už si toho nyní nelze nepovšimnout.
Báňští pracovníci po provedení vrtů na místě práci přerušili a s technikou odjeli. Nyní je šachta obehnána výstražnými červeno-bílými páskami a cedulkami zakazujícími vstup. Není jasné, co k věci říkají archeologové, protože se je redaktorovi MF DNES ani přes snahu od pátku nepodařilo kontaktovat.
12. října 2022 |
Jejich zájem o průzkum lokality je však velmi vysoký. Předpokládají, že by u staré šachty mohli najít nález typu dávného vodotěžného kola. „Pokud se tam najde, co se předpokládá, tedy pozůstatky vodotěžného stroje, tak by to byl objev středoevropského významu, naprostý unikát,“ uvažoval ředitel jihlavského Muzea Vysočiny geolog Karel Malý.
Věc má háček vyplývající z báňského zákona
Na průzkumu má osobní zájem i významný archeolog z brněnské Masarykovy univerzity a odborník na středověké dolování Petr Hrubý. Jeho vyjádření se nyní MF DNES nepodařilo získat.
Hrubý však byl v pátek na místě u šachty na společné konzultaci pracovníků jihlavského magistrátu, ministerstva životního prostředí a báňských odborníků, co s propadajícím se dolem dál podniknout. „Dojde k odebrání vrchního závalu a obnažení ústí šachty, které pak bude opatřeno mříží. Pan Hrubý a další archeologové budou zajišťovat průzkum,“ pověděl náměstek primátorky Jihlavy Martin Laštovička.
Věc má totiž háček vyplývající z báňského zákona. Zatímco pozemky šachty jsou majetkem města Jihlavy, vlastní opuštěný důl je vlastnictvím státu, který nyní musí prostřednictvím ministerstva životního prostředí zajistit jeho bezpečnost.
Nynější první báňský průzkum šachty, po němž následoval výše zmíněný sesuv, byl nicméně proveden na žádost města. „U této šachty je pozorovaný od začátku devadesátých let prakticky neustálý pokles. V 18. století byla šachta opuštěna bez zajištění, a proto její takzvaná zátka neustále klesá. Zemní stroj tam přijel na podnět magistrátu, protože pokud chceme šachtu se štolou jako součást budoucího skanzenu zpřístupnit, musíme zajistit její stabilitu. Průzkum nyní odhalil, že nestabilita je tam velká,“ řekl Laštovička.
Zajištění dolu by měl zaplatit stát.
Zmíněné pozůstatky vodotěžného kola by se mohly nacházet po stranách ústí šachty. „Z historických materiálů víme, že tam to kolo bylo, ale nevíme, jak vypadalo,“ pravil geolog Malý.
V šachtě se dolovalo stříbro od 14. století. Ze šachty musela být neustále odčerpávána voda. Předpokládá se, že důl může být až 80 metrů hluboký. Opuštěn byl v roce 1736.
