Honzíček asi do jednoho roku usínal zcela bez problémů, dokonce odmítal i dudlík. Pak si ale začal cucat paleček - je to jeho způsob zklidnění se a uspání. Syn je přitom od malička velký pohodář, nezažíváme s ním žádný velký stres a on taky nevypadá, že by se jen tak něčím nechal vyhodit z konceptu. Ale cumlání palce před spaním se stále nemůžeme zbavit.
Rodinná poradna |
Výsledkem jsou křivě rostoucí zuby, zubařka nás proto poslala na ortodoncii. Jenže tam nám paní doktorka řekla, že dokud se zlozvyku nezbaví, tak by mu nemělo cenu zuby rovnat, protože si je palcem stejně bude vychylovat do špatné polohy.
Snažili jsme se mu s manželem i zubařkami vysvětlit, že si cucáním palce křiví zuby a že mu tak už zůstanou, ale to s ním ani nehlo. Naopak všem opáčí, že jsou to jeho zuby, a tím pádem je jeho věc, jestli budou křivé, nebo rovné. Prostě se palce nechce zbavit a naše argumenty jsou na něj krátké.
Babička nám radí nějaké poměrně drastické metody jako je nasypání pepře nebo pálivé papriky na paleček, ale nejsem si jistá, jestli je to vhodný způsob.
Co byste nám doporučila? Děkuji za jakoukoliv radu.
Marie
Odpověď odbornice:
Dobrý den, Marie. Ptáte se na to, jak odstranit zlozvyk u svého syna. S manželem jste již zkoušeli synovi domluvit, ale domluva u syna vzbudila negativní reakci. Synovi je již víc jak sedm let, tudíž je přirozené, že syn reagoval způsobem, jaký popisujete. Sám totiž cucání palce pravděpodobně nepovažuje za něco špatného a vaše argumenty mohou zlozvyk paradoxně jen upevnit. Syn zažívá u cucání palce příjemné pocity, sama píšete, že cucání palce je jeho způsob zklidnění se a uspání. Pokud tak budete vyvracet jeho příjemné prožitky, musíte také nabídnout jiné alternativy, najít jiné možnosti, které zlozvyk nahradí ve své funkci, ve vašem případě zklidnění.
Odstraňování zlozvyku je dlouhodobý proces, při kterém ideálně spolupracuje celá rodina.
Náročnost odstraňování zlozvyku pramení z nalezení jiných alternativních forem uklidnění a uspání, než je cucání palce. Doporučovala bych vám hledat jiné způsoby, které u syna povedou ke zklidnění. Dokonce se domnívám, že můžete začít u uspávání. Zkuste se s manželem i synem dohodnout na konkrétní podobě usínání vašeho syna. Naplánujte si společně, jak nejlépe se bude synovi usínat. Syna se i zeptejte, co by mu udělalo příjemně, zda čtení knížky, rozsvícená lampička nebo relaxační hudba.
Pokud však syn bude s cucáním palce dále pokračovat, zkuste na toto chování již nereagovat. Jakákoliv reakce totiž u zlozvyku vede k posilování. Synovi to i můžete sdělit, že chcete najít nějakou příjemnou aktivitu u usínání. Odstraňování zlozvyku je v této fázi poměrně náročné.
Pokud najdete nový způsob, který u syna povede ke zklidnění u usínání, tak cucání palce může ještě přetrvávat. Důležitým momentem se tak stává důslednost v dodržování nových rituálů při usínání nebo způsobů, které vedou ke zklidnění. V ideálním případě zlozvyk následně sám odezní. Stane se tak v případě, že příjemné pocity přejdou na jiné modely chování, například syna uklidní při usínání relaxační hudba, pohlazení nebo čtení pohádky. Cucání palce tak nebude tak potřeba, jako dříve.
Se synem o možnostech zklidnění můžete mluvit, například během dne při běžných aktivitách. Můžete mu také zkusit navrhnout, že budete spolu objevovat a hledat, co vše by u něj mohlo vést ke zklidnění. Toto společné objevování může následně posílit i váš vztah, otevřenost a sdílení pocitů. Synovi tak můžete následně předávat i jiné možnosti, které například využíváte vy. Jen bych upozornila na to, aby toto předávání nebylo formou, že budete vyvracet cucání palce. Také je dobré si dopředu stanovit určitý časový rámec, kdy následně vyhodnotíte vaši snahu o nalezení nových způsobů pro uklidnění. Někdy je i dobré si v průběhu této doby zapisovat, co vše jste zkusili, a jakou to mělo odezvu.
Drastické metody pro odstraňování zlozvyku nedoporučuji. Výsledky jejich působení je krátkodobý, a jsou mnohdy spojeny s výrazným nepříjemným pocitem. Zlozvyk se tak následně brzy vrací, neboť nedojde k naplňování příjemných pocitů jinou alternativní formou.
Držím palce
Kateřina Halfarová, psycholožka centra Modré dveře