I v opeře se dnes více než dříve řeší, jak vypadáte. „Znám kolegyně, které zpívají skvěle, ale kvůli kilům navíc roli nedostaly,“ přiznává sopranistka a dvojnásobná držitelka Thálie.
„Manžel mé kamarádky mi jednou řekl: ´Ty jsi moc hubená, na tebe nejdu.´ Když nevážíte metrák, tak pro některé lidi nemůžete mít dobrý hlas. Na kvalitu hlasivek však nemá vliv to, jestli je schováváte pod 40 kily nadváhy,“ říká Jana Šrejma Kačírková.
Zpívat chtěla odmala, ale lákal ji popový zpěv. Že skončí jako operní diva, by ji nikdy nenapadlo. Dokonce i na konzervatoř na obor operní zpěv nastupovala s nadějí, že zběhne k popu.
„Včas mi naštěstí došlo, že jsou to dva jiné světy, a kdybych se naplno nezačala věnovat jen opeře, nikdy bych nezpívala v Národním divadle. A jak jsem se do toho položila, začalo mi to jít a tím pádem mě to začalo bavit,“ popisuje svoji cestu k opeře.
Sopranistek je hodně a je mezi nimi rivalita. Podle Jany Šrejmy Kačírkové však zdravá. „Tenoři to mají lepší, ti jsou vzácní, je o ně největší přetahovaná, a jsou opečovávaní. My sopranistky jsme takové paničky. Nechci, aby to vyznělo zle, ale potřebujeme mít pocit výjimečnosti, nepostradatelnosti. Tak si na ty paničky hrajeme aspoň v divadle, ač jinak jsme normální ženy, které řeší, co uvařit k večeři a rýmu svých dětí,“ popisuje.
Má mezi kolegyněmi kamarádku? „Jednu velkou, Katku Kněžíkovou. Jezdíme i s rodinami na společné dovolené, naše holčičky jsou stejně staré. Když v divadle zkoušíme stejnou roli, máme to nastaveno tak, že jedna zkouší a ta druhá sedí s klavírákem v hledišti a podškrtává si to, co ta druhá dělá špatně. Pak vše probíráme, jedna druhou motivujeme, věříme si a myslím, že je mezi námi taková ta zdravá konkurence,“ vypráví sopranistka, která hostuje na několika českých scénách.
Jana Šrejma Kačírková
|
Manžela si Jana Šrejma Kačírková našla mimo branži. Je projektant a dali se dohromady na svatbě společného kamaráda.
„Vůbec si mě nevšímal. A to jsem nemohla nechat být,“ směje se. Před třemi lety se jim narodila dcera. „Byla plánovaná, otěhotněla jsem v době, kdy jsem byla divadelně naplněná. Před porodem jsem měla odzpíváno přes čtyřicet velkých rolí. Byla jsem spokojená a neměla jsem potřebu se někam hnát. Doma jsem byla půl roku a pak to nějak samo vyplynulo - manžel nebyl spokojený v práci a já dostala nabídku vrátit se do jednoho představení. Tak jsme se domluvili, že manžel zůstane s Andulkou doma. Kdyby řekl, že na rodičovskou nepůjde, nevracela bych se tak rychle,“ popisuje.
Představa, že by jako zpěvačka zůstala na tříleté rodičovské dovolené, je pro ni z kategorie sci-fi. Kolegyně se vrací do práce mnohdy i pár týdnů po porodu.
„Po třech letech bych se všechny role musela učit znovu, vypadla bych ze všeho, to sebevědomí by bylo jinde. I po půl roce jsme si nebyla jistá, jestli zvládnu uzpívat celé představení,“ uvažuje. „I přes to, že jsem začala brzy pracovat, jsem pořád pro dceru ta maminka, co se volá, když se něco děje, když nemůže usnout,“ dodává.
