Těžko říct, kde se tahle stereotypní představa vzala. Ale je (aspoň v některých z nás) hluboce zakořeněná. Muž dobyvatel netouží po ničem jiném než zasunout své „kopí“ tam, kam patří, a nějaké ty milostné štráchy předtím, to je pro něj vlastně jen namáhavá otrava, se kterou se nějak popasuje, aby udělal své „oběti“ dobře a dostal ji tam, kam potřebuje.
Ano, je jistě pravda, že ženské tělo obvykle potřebuje nějakou tu chvilku, aby bylo na milostný akt připraveno. Ale povím vám tajemství: Muži předehru potřebují také. Jen se to někdy bojí dát najevo, snad z obav ze ztráty „mužnosti“. Jenomže… co to ta mužnost vlastně je? Můžeme si ji definovat jakkoli, jedno je ale jisté: délkou a potřebou předehry se opravdu neměří.
