5. Házejte vinu na druhé
"Kdybys na mě nemluvila, tak jsem tu pokutu za rychlou jízdu nedostal!" "Kdyby tady byl aspoň chvíli klid, už dávno mám tu knihovnu smontovanou!" "Kdybys mi to připomněla, tak jsem na ty třídní schůzky samozřejmě zašel!" Pokud žijete v partnerském svazku rok a delší dobu, nepochybně jste už nějakou takovou větu slyšela. Muži podobné soudy pronášejí s naprostou samozřejmostí bez uzardění.
Než přiznat chybu a cítit se provinile, je pro ně mnohem snazší svalit vinu na druhé a ještě si u toho všeho pořádně slovně ulevit (ano, zase velká podobnost s dětmi).
Použití této metody má svá pravidla. Pokud je dodržíte, život se vám hned bude zdát snazší. Já vím, doma i ve škole vás učili, že je důležité umět se postavit čelem ke svým proviněním, ale jednou za čas, v přiměřeném dávkování a přiměřenou mírou rozčilení na druhé je takové svalení viny na ostatní pro vaši duši přímo blahodárné.