Ročně projdou kurzem létání asi dvě až tři stovky lidí. A protože život nebývá černobílý, jeli jsme se přesvědčit na vlastní oči, abychom si o kurzech paní Blanky Kolářové Sudíkové udělali vlastní názor.
Myslíte si, že létání miminům:
Máš-li ji ráda, přestaneš
Blanka Kolářová Sudíková* Narodila se před 42 lety. * Vystudovala FTVS UK obor biologie a tělesná výchova, má magisterský titul. * Ještě na studiích se jí narodil syn Matouš (18), později dcera Ariana (5). * Před pěti lety se provdala za Andreje, který až do narození dcery pracoval jako inženýr jakosti, pak byl na otcovské dovolené a nyní na pobytech masíruje a pomáhá s programem. * Jako bývalé závodní plavkyni jí už na škole učarovaly kurzy plavání miminek a v roce 1992 založila Baby Club Plaváček ve Ždáru nad Sázavou. Postupně rozšiřovala jeho působnost do dalších měst ČR a budovala tým instruktorek. * Od roku 2001 má Plaváček ochrannou známku Úřadu průmyslového vlastnictví a od roku 2006 akreditaci MŠMT pro školení lektorek. |
V penzionu na Vysočině se právě konal seminář klubu Plaváček (plavání kojenců je lektorčin stěžejní projekt) a asi dvacet rodin si tu užívalo nabízený program. Kdo chtěl, mohl i létat.
Byla tu také Natálka, kterou v letu natáčela zmíněná skrytá kamera. "Jestli ji máš jen trochu ráda, tak s tím přestaneš," slyšela po odvysílání reportáže její maminka manažerka Daniela Jetmarová. Ta však ani pod nátlakem létání nezatratila a věří mu dál, stejně jako další přítomní.
Vpravdě šokující reportáž totiž kupodivu nikoho neodradila. Z kurzu se odhlásil pouze jeden člověk, jedna maminka se naopak na základě mediální bouře přihlásila. "Chtěla jsem to poznat a i když moje roční dítě už je velké a nemůžeme začít od začátku kvůli váze, tak i jen některé cviky mě nadchly….vůbec si mi tu líbí přístup k dětem," vysvětluje své motivy kosmetička Renata Vrablicová.
"O metodě jsme vůbec nepochybovali, ale po reportáži jsme se museli rozhodnout, co dál, zda jsme připraveni čelit třeba i tomu, že nám na dveře zaklepe sociálka," tvrdil nám geodet Petr Cének, jehož obě děti tu létaly.
Nutno říct, že před námi malá Natálka neplakala. Vypadala spokojeně, i když se vysloveně nesmála. Zato Jáchym se přímo řehtal. První dva týdny prý však pofňukával, dozvěděli jsme se od jeho maminky. "Teď ho to ale baví," říká akademická malířka Jana Andrésková.
Pláč (ne)vadí
Z Blanky Kolářové Sudíkové není zlomená osoba obklopená hrstkou fanatických fanoušků. Tvrdí, že ví, co dělá. Kromě titulu z fakulty tělesné výchovy a sportu UK má na svém kontě i další certifikáty, například z psychoterapie, výcviku rodinných konstelací, kineziologie, masáží a podobně.
Pediatrička"Náš postoj je jednoznačně negativní. Problém může nastat prakticky u každého dítěte." Například děti nedonošené nebo s ortopedickými problémy jsou podle ní ohroženy více. Z hlediska neurologického může také dojít k takzvanému shaken-baby syndromu, při němž je poškozena centrální nervová soustava. Že se za léta praxe s žádným dítětem nic nestalo? "To není argument. Drobné traumatické změny se mohou projevit až v pozdějším věku." |
Ani my, kteří na vlastní oči vidíme, jak rodič drží své dítě za nohu a houpe s ním, či ho za nohy dokonce točí kolem hlavy, nejsme nijak zděšeni. Nikdo se tu nebojí ani nebrečí. Nejeden rodič si přece běžně se svým miminem hraje na letadlo, nebo ho vyhazuje do vzduchu a netuší nic o zdejších kurzech. Máme dojem, že jde o jakýsi druh tělocviku, přičemž děcko sice vlaje vzduchem, ale rodič ho z rukou nikdy nepustí. Kojenci si na plynulý pohyb zvykají postupně, podobně jako při plavání ve vodě. Zpočátku mohou být jejich tělíčka sevřená obavami, časem se ale uvolňují.
Je zřejmé, že létání je pro rodiče i děti sport s trochou adrenalinu. Obě strany překonávají počáteční strach a nejistotu. Díky tomu se upevňuje důvěra ke zploditeli a zároveň jeho zodpovědnost k potomkovi. Dobrodružné povahy létání baví, i když pláč, zejména v poloze hlavou dolů, k začátkům podle Kolářové Sudíkové patří.
"Dítě ale nemá fyzický problém, nic ho nebolí, jen přirozeně reaguje na novou, neznámou situaci," ujišťuje a dodává, že po otočení miminka zpět do náruče do uklidňující polohy je s brekem utrum. Malý človíček se ujistí, že se mu nic špatného neděje a postupně přivyká. Důležité podle ní je, aby s pláčem kojence nezneklidněl i rodič, protože pak své pocity přenáší na dítě.
V tomhle momentě s hodnocením váháme. Pláč je pro kojence jediným prostředkem, jak vyjádřit nespokojenost. V tu chvíli rozhodují rodiče poněkud plošně v duchu: co tě nezabije, to tě posílí. Některé dítě snad, na jiné metoda platit nemusí, jenže říct nám zatím nic neumí. Máma nebo táta by sice měli znát jeho řeč slz, ale lze se na jejich úsudek stoprocentně spolehnout?
Metoda stojí na vodě
Instruktorka pro tělesný a pohybový vývoj kojenců"Určitě tuto metodu nedoporučuji z důvodů velkého namáhání kloubů a tím i možného rizika vykloubení končetin. Veškeré úchopy dítěte v tomto věku by se měly vyhýbat všemožným visům za ručky či nožičky." Varuje také před nezdravým třesením až pohazováním s dítětem. "S miminkem je velmi důležité pomalé, šetrné a jemné zacházení, které mu přináší polohovou jistotu." |
"Kromě vztahu mezi oběma má létání význam i pro rozvoj svalů a pohybového aparátu," vysvětluje nám lektorka. Nedonošené děti zesílí a u jiných se vyrovnají i nejrůznější funkční a pohybové dysbalance. Blanka Sudíková Kolářová argumentuje zkušeností Rusa Igora Čarkovského, který tímto způsobem pomohl k normálnímu vývoji své dceři, vážící při narození jeden kilogram. Ona sama ale jeho daleko drsnější "nápravnou" metodu odmítá a její smysl přizpůsobila víc hře a svému citu.
Proč se tedy kurzy létání nelíbí dětským lékařům ani odborníkům na fyziologický rozvoj kojenců? Podle rodičů "létajících dětí" i podle lektorky je k tomu zřejmě vede hlavně neznalost a nejistota.
Metoda paní Kolářové vznikla totiž živelně, nikoliv jako byznys. Jenomže tím pádem nemusela projít žádným schvalováním, žádnými testy, technika (o třesení nejde, pohyb musí být plynulý) není nikde popsaná, natož podložená argumenty odborníků. O výsledcích neexistují žádné studie ani statistiky, které by její pozitiva potvrdily. Nemluví se o případech, pro které je nevhodná...
Metoda stojí a padá s vírou v lektorku. Částečně proto, že létání je "mladá móda" (nejstarším dětem je teprve osm let), ale i proto, že sama Kolářová Sudíková erudici zjevně podcenila. Teprve teď na základě oné šokující televizní reportáže prý chystá důkladnou odbornou studii.
