Nemoc otců pro ně znamená daleko menší nebezpečí. Synové jsou ohroženi stejně, ať je nemocná matka, nebo otec.
K tomuto závěru dospěli švédští vědci ze stockholmského Karolinska Institute při rozsáhlém výzkumu, který využíval data o jedenácti milionech obyvatel Švédska.
Dcery v ohrožení
Dcerám nemocných matek hrozí téměř o polovinu větší riziko srdečních chorob, než těm, jejichž matky byly zdravé.
Zato nemocný otec představuje pro své dcery jen o 17 procent větší riziko stejných zdravotních potíží ve srovnání s dcerami, které srdeční nemoci nemají v rodinné anamnéze.
Synové jsou ohroženi také, v jejich případě se však riziko příliš neliší, ať už infarkt apod. postihl matku, nebo otce. Potomek nemocných rodičů má jen o 55 či 41 procent vyšší "šance" na stejné zdravotní potíže ve srovnání se syny zdravých rodičů.
Švédští vědci prozkoumali údaje z databáze národního registru, které sahají zpátky až do roku 1932. Na jejich základě zhodnotili, jak může rodinná historie souviset se srdečními poruchami potomků. Sledovali zejména lidi s diagnózou infarkt či angina pectoris.
Dědictví genů, nebo chování?
Výskyt stejných nemocí u generace rodičů a dětí není nic výjimečného. Švédští badatelé však soudí, že v tomto případě hraje rodinné prostředí větší roli než dědičnost.
"Děti tráví více času se svými matkami než s otci, a tak snáze přebírají a opakují jejich rizikové chování, což v případě srdečních chorob jsou například špatné stravovací návyky, nedostatek pohybu a kouření," vysvětluje v časopise New Scientist vedoucí výzkumného týmu Kristina Sundquistová.
Dodává však, že dědičná dispozice k srdečním chorobám může svým dílem do hry vstupovat také.
Není tedy nijak překvapivý další závěr vědců, že trpí-li oba rodiče srdeční chorobou, zvyšuje se riziko infarktu či anginy pectoris ještě výrazněji - u ženských i mužských potomků o 108, respektive 82 procent.
Závěr studie zveřejněné v American Journal of Preventive Medicine je jednoznačný: Lidé, jejichž rodiče, obzvlášť matka, zažili srdeční příhodu, by měli být na své zdraví opatrnější a měli by si více hlídat stravu, věnovat se pohybu a vynechat kouření.
K podobným závěrům došly i dřívější vědecké studie, dosud žádná však nezkoumala tak velký soubor pacientů.
