O řadě hereček se tvrdí, že nestárnou a vypadají roky pořád stejně. Vy rozhodně mezi ně patříte. Často za tím stojí zázraky plastické chirurgie. O vás se ale traduje, že je za vaším „mládím“ pozitivní způsob myšlení. Dá se optimismu nějak programově naučit, nebo se musí zdědit?
Jestli se pozitivnímu myšlení může člověk naučit, to neumím posoudit. Já ho totiž zdědila po své mamince, které už je přes devadesát. A optimismus z ní dokáže tryskat. Maminka pořád drží naši rodinu pohromadě. Má stále moc ráda i Honzu a Karla (Jan Kraus, herec a moderátor, byl manželem Jany Krausové, po jejich rozchodu byl jejím dlouholetým životním partnerem herec Karel Roden, pozn. red.). S maminkou máme na to, jak se vyléčit z trápení, stejný recept. Když vás něco rozjitří, tak je nejlepší na to rychle zapomenout. To je takový můj pud sebezáchovy, s nímž jsem se už narodila. Jakmile propadám skepsi, dovede mě potěšit i maličkost a jsem zase zpátky v pohodě. Říkám to i svým dětem, že nejhorší je v problému setrvávat. Naštěstí ale moji synové dostali tohle do vínku po mně.
11. ledna 2020
