Chtěla si zkusit žít ve větším zahraničním městě, a tak se před čtyřmi lety přestěhovala do Prahy. „Byla to ideální volba, protože jsem ji už dřív navštívila s rodinou. Zaujala mě natolik, že jsem ji musela prozkoumat víc,“ říká mladá grafička Iman Delić původem z Bosny a Hercegoviny. Přibližuje své začátky v metropoli i to, která aktivita jí pomohla při vyhoření.
Jak se vám v Bosně a Hercegovině vyrůstalo? Narodila jsem se v roce 1999, takže se považuji za poválečné dítě. To ovšem neznamená, že by mě válka nijak nepoznamenala. Hodně mých rodinných příslušníků kvůli ní emigrovalo do jiných evropských zemí a stejně tak rodiny mých známých. Naštěstí jsem ale vyrůstala v milujícím prostředí, plném respektu a pochopení. Asi je to důvod, proč jsem se pak později aktivně zabývala vším, co se týkalo mojí komunity, od dobrovolných prací přes protesty až po mezinárodní workshopy, jako například European Youth Parliament. S tím souvisí také to, že už odmala jsem byla přesvědčená, že jednou budu studovat a pracovat v zahraničí, a vždy jsem ve svém životě dělala vše pro to, abych toho skutečně dosáhla.
Buchtičky se šodó mi moc zachutnaly. No a pak přišel kulturní šok, když jsem se dozvěděla, že je Češi neberou jako dezert, ale jako hlavní chod.
Dočtěte tento exkluzivní článek s předplatným iDNES Premium
