Příslušníci generace Z nebo také „zoomeři“ jsou lidé narození zhruba od poloviny 90. let do roku 2010. Již od raného dětství byli vystaveni technologiím, chytrým telefonům, platformám sociálních médií a nekonečně propojenému životnímu stylu. Díky jedinečným vlastnostem a preferencím přetváří generace „zoomers“ průmyslová odvětví, zpochybňuje tradiční marketingové postupy a naprosto boří představy o chování spotřebitelů. Jaká je však generace Z uvnitř?
Módní ikony mladých se nebojí výstřednosti. Ke komu vzhlíží generace Z |
„Jsou to lidé, kteří se hluboce zajímají o ostatní a mají pragmatický přístup k tomu, jak řešit řadu problémů, které zavinily generace předtím, jako je především změna klimatu,“ popisuje americká antropoložka Roberta Katzová, spoluautorka knihy GenZ, Explained: The Art of Living in a Digital Age.
„Typický příslušník generace Z je sebevědomý člověk, který se hluboce zajímá o ostatní. Oceňuje různorodost, je vysoce spolupracující a společenský, oceňuje flexibilitu, autentičnost a nehierarchické vedení,“ míní.
Sex? Ne, díky…
Neexistuje generace, která by byla tak otevřená odlišným genderovým identitám a sexuálním orientacím. Není přitom tajemstvím, že studie provedené během posledních let ve Spojeném království a v USA naznačují, že teenageři a mladí dospělí dnes mají méně sexu, než měly generace mileniálů a generace „boomers“ (lidé narození v letech 1946–1964).
Titulky stále častěji popisují Generaci Z jako „sexuálně negativní“, nebo v sevření „sexuální recese“. Na vině prý může být vše od špatného duševního zdraví, hnutí #Metoo až po helikoptérové rodičovství, pandemii a zvýšení nákladů na život.
„Možná máme méně sexu než mileniálové, ale rozhodně jsme zodpovědnější,“ vysvětluje dvacetiletá mladá žena z generace Z. „Já osobně nechci ztrácet čas. Pokud někoho pustím tak daleko, že s ním mám sex, uvažuji o něm jako o potenciálním partnerovi,“ říká a dodává, že ve své sociální skupině přátel to takto mají nastavené všichni.
Je kontroverzní, ale frčí. Generace Z ujíždí na módě ve stylu kokety |
„Sex je fajn, ale život nabízí tolik různých možností. Cestovat, pomáhat v neziskovkách nebo založit vlastní business. Netoužím trávit volné večery po diskotékách a klubech a hledat rychlou rozkoš. Chci vyzkoušet všechno, co život nabízí,“ přiznává. Zrcadlí tak všeobecný názor, že generace Z je v oblasti sexu a seznamování mnohem opatrnější a zodpovědnější než předchozí generace.
„Myslím, že jsem o sexu a sexuálně přenosných chorobách mnohem víc poučená, než kdy byla moje matka. Jsem opatrná a sex je pro mě závazek nejen na jednu noc,“ říká další oslovená a přiznává, že přístup k informacím jí nedovoluje jednat v oblasti sexu stejně lehkovážně, jako to bývalo zvykem v dobách mládí jejích rodičů.
Americká studie provedená na univerzitě v San Diegu zjistila, že mladí lidé ve věku 20 až 24 let hlásili častěji než mileniálové nebo generace X (lidé narození v letech 1965–1980) absenci sexuálních partnerů. 15 procent z nich dokonce uvedlo, že jsou sexuálně neaktivní, ve srovnání s pouhými 6 procenty generace X, když byli ve stejném věku. I jiná studie popsala podobné vzorce sexuální zdrženlivosti, které byly zvláště výrazné u mladých mužů, kteří hrají rádi videohry.
Je důležité říci, že 85 procent příslušníků generace Z přiznává sexuální aktivitu od 18 let. Pro vysoké procento, které tak neučiní, hraje důležitou roli několik klíčových faktorů. Mladí muži zaostávají za svými vrstevnicemi, co se týče dosaženého vzdělání a vyhlídek na zaměstnání, což může vyvolat celkový pocit malátnosti a deziluze.
Dvacetileté babičky. Generace Z podlehla novému virálnímu trendu na sítích |
Pokud mají problémy mladí muži, pocítí tyto účinky i jejich protějšky. Mladí lidé navíc zůstávají bydlet déle s rodiči, odsouvají manželství a jednotlivé milníky jako první placená práce neb koupě vlastního auta nastávají později než u předchozích generací.
„Bydlím pod jednou střechou s rodiči, protože si nemůžu dovolit vlastní bydlení. Bez auta, výplaty nebo osobního soukromí může být randění nebo sex extrémně obtížný,“ přiznává dvaadvacetiletý muž.
„Došla jsem k názoru, že to nejsou jen vnější faktory, které vedou k odmítání sexuality u tolika příslušníků generace Z,“ vysvětluje sexuální neurovědkyně a autorka bestselleru The End of Gender Debra Sohová.
„Vzhledem k tomu, že se většina sociálních interakcí této generace včetně setkávání s přáteli odehrává prostřednictvím digitálních obrazovek, nepochybuji o tom, že toto technologické odpojení má hluboký vliv na sexualitu. Lze si snadno představit, jak se pro mnoho dospívajících a mladých dospělých mohou sex, intimita a lidské spojení stát cizími a možná i zastrašujícími pojmy,“ dodává.
Nechtějí být „troskami s rozpíchanými žílami“
Generace Z není zdrženlivější jen v oblasti sexu. Data napovídají, že spotřebitelé generace Z, narození v letech 1997 až 2012, mění rozsah trhu s alkoholickými nápoji. Téměř jedna třetina generace tvrdí, že nikdy nepije, což je něco, s čímž se průmysl snaží rychle bojovat.
KVÍZ: Rozumíte řeči zkratek generace Y a Z? |
Tradiční giganti v oblasti alkoholu se noří do kreativních produktů a nealkoholických nabídek. Výzkumy navíc ukazují, že díky větší informovanosti berou mladí lidé více v úvahu své tělesné i duševní zdraví a vzdávají se proto pravidelných víkendových popíjení typických pro předchozí generace.
Co se týče drog, odchylují se od látek aplikovaných intravenózně, tedy do žíly. Zdá se, že image „trosek s rozpíchanými žílami“, která se prodávala jako odstrašující příklad mileniálům, konečně naplnila své poselství právě u generace Z.
„Občas si zaexperimentujeme, ale drogami se neničíme, jako to dělaly předchozí generace. Myslím, že nás pohání touha zažít nový prožitek a poznat sama sebe. Určitě při tom ale přemýšlíme o svojí psychice a o sobě mnohem víc než třeba generace našich rodičů,“ říká dotázaná osmnáctiletá dívka.
Nepochopená generace
Je tedy generace Z skutečně tak „soft“ a „při zemi“, jak ji popisují současná média? „Po nějakou dobu byli lidé k nové generaci kritičtí, neboť ji považovali za měkkou a rozmazlenou. Velká část tohoto negativního úsudku však pochází z nepochopení toho, jaké to je vyrůstat v dnešním světě,“ shrnuje Roberta Katzová.
A dodává, že když vytvářela dotazník pro svůj výzkum, největším překvapením pro ni byla odpověď na otázku „Jaký typ komunikace máte nejraději?“. Ona i její tým očekávali preferenci digitální komunikace. Namísto toho však téměř každý dotázaný odpověděl, že jejich nejoblíbenější formou komunikace je osobní setkání.
