Tady ty výzkumy mi vždycky připomenou Víťu Jakoubka a jeho sociologický výzkum maturující mládeže.

"Valná většina maturující mládeže již našla zodpovědný přístup k životu, existuje však ještě nejméně 50 % těch, kteří zodpovědný přístup nemají".

No, až budou každé ráno chodit do práce a večer se doplazí domů, přestanou řešit hovadiny. A slovy Víti Jakoubka: "Prostě z nich vyrostou stejný blbci jako jsme my."

opravte si chybu hned na "první stránce" - přístup téhle generace ke řešení globálních problémů, zejména klimatu, je všechno jen ne pragmatický

Každá nová generace měla a má své představy a ideály, u generace Z je unikátní jen to, že ty její se realitě vzdalují víc než bylo obvyklé.

Zvlášť v USA se vysokoškolský život díky pozitivní diskriminaci, levicové masáži a všude přítomným neziskovým organizacím realitě vzdálil opravdu hodně, v našich končinách by tento průzkum dopadl jinak.

Ve výsledku, ale i generace Z po zapojení do pracovního procesu a nutnosti platit své účty o tyto své ideály přijde. Díky jejich obecné naivitě je pro ně jen tento střet s realitou poměrně náročnější.

Jsou marní, sklenění, rozmazlení, líní a přechytralí. Nejsou schopni se o sebe postarat, seznámit se a přijmout i tu nejmenší kritiku. Jsou plni falešných ideálů, chtějí být neustále online, ale elektřinu potřebují víc, než předešlé generace. Jsou nepraktičtí a ztracení. Jsou psychicky labilní, přitom mají vysoké sebevědomí, které naráží na realitu. Chtějí cestovat, ale jsou kritičtí k autům a letecké dopravě. Nemají pud sebezáchovy a nejsou schopní se bránit....a je jich čím dál tím víc.

Líp bych to nenapsal, klobouček Pavle...

Článek je americká studie a Amerika není Evropa. Navíc je článek samotný dost zmatený z definice Gen Z. Jednou je generace lidí narozených 95-10, pak zase 97-12, přitom ještě nedávno v jiných článcích byli lidé narození OKOLO roku 2000 označováni jako Mileniálové. Prostě tahle snaha o škatulkování je hloupá a zbytečná. Každá starší generace vždycky bude nadávat na tu mladší, ale žádné pevné hranice, kdy jsou lidé ještě takoví a od kdy už zas jiní, nejsou. Těch sněhových vloček je jen pár, ale dává se jim tak zbytečný mediální prosto, že vypadá, jako by jich bylo mnohem víc, než kdysi.

Není jich pár, pletete se.. zeptejte se kohokoli, kdo v posledních 15 letech nabírá absolventy do firmy, aby je zaměstnal.

Samozřejmě vycházím jen z mladých v mém okolí, generace Z, když už to někdo tak blbě pojmenoval, nemá problém být aktivní v oblasti ekologie, genderových práv a podobně, zatimco v otázce vstávání do práce a činnosti v ní vykonávané už tak radikální nejsou.

Bohužel, já tuto generaci v její angažovanost v oblasti ekologie hodnotím jako terorizmus. Bezdůvodně otravují jiné lidi, řešení žádné nemají.

„Typický příslušník generace Z je sebevědomý člověk, který se hluboce zajímá o ostatní. Oceňuje různorodost, je vysoce spolupracující a společenský, oceňuje flexibilitu, autentičnost a nehierarchické vedení,“

Až na to, že vůbec.

Přesně...

Můžeme mít na to různý názor. Ale jedno do očí bijící osobní setkání této generace jsem zažil v jedné hospodě. Byl jsem na obědě a krátce po mě přišlo 5 příslušníků této generace. Za celou dobu, než jsem se naobědval, spolu nepromluvili ani slovo a koukali do telefonů. Dovedu si představit, jak by v průzkumu odpověděli na danou otázku.

Generace Z žije v izolované sociální bublině. Svůj čas netráví s vrstevníky, ale na sociálních sítích, tedy navenek mají haldu přátel, ale reálně jsou osamělí a chybí jim základní socializace.

Proto nemohou holdovat sexu, leda tomu na internetu. Proto nekonzumuji drogy, protože ty většinou začnete konzumovat jako člen party, která se pravidelně někde schází a sem tam narazí na další party a slovo dá slovo. Proto nepijí protože nemají s kým. Jejich vzorem jsou influenceři, streameri, youtuberi, služby jako onylfans a podobně. To je centrum jejich života.

Proto jim chybí základní socializace, neumí řešit konflikty, nebemensi neúspěch je pro ně na nervové zhroucení, protože v jejich dětství po nich nikdo nic nechtěl, nikdy neměli odpovědnost a povinnosti a tak první neúspěchy přicházejí az s dospělostí, kdy musí opustit rodiči vyslapanou cestičku a svou bezpečnou bublinu, ve které byli vždy skvělí a neomylní a dokonalí. A najednou zjistí, že vědí jenom to, co jim řekne Google, jejich znalosti influencerů v práci nikoho nezajímají. A nejhorší je když zjisti, kolik hodin má pracovní týden a že ten čas neslouží k čumění do mobilu nebo že úkoly a termíny je třeba plnit.

Ale položme si otázku- KDO je takto vychoval ?

Také neholduji sexu, drogám ani alkoholu... no dobrá to pivo si dám. Jsem generace Y (Mileniál). A jsem neskutečně rád, že jsem dětství prožil v 90. letech.... nikdy bych neměnil. :).