Bipolární afektivní porucha (BAP), známá i pod starším označením maniodepresivní psychóza či maniodeprese, je závažné duševní onemocnění, které se projevuje výrazným střídáním nálad. Člověk trpící tímto onemocněním může mít sklony k agresivitě, sexuální promiskuitě, ztrácí sociální zábrany nebo může nerozvážně utrácet peníze.
BAP„Bipolární afektivní porucha je onemocnění nálady, které se projevuje stavy hypomanie, nebo manie a deprese. Onemocnění již může začínat v době dospívání, kdy se obtížněji diagnostikuje, protože počátek onemocnění může být překryt výkyvy nálady pro dospívání běžnými. Situaci mohou zkreslit i začínající experimenty s návykovými látkami. Pokud nejsou výkyvy v náladě pro okolí nápadné, často se dotyčný dostane k lékaři až v dospělosti, kdy si většinou dobře uvědomí příznaky deprese. Ovšem pokud se přímo nezeptáme, příznaky hypomanie nemocný často nepovažuje za významné, nebo je hodnotí jako zlepšení svého stavu oproti prožité depresi.“ |
Výkyvy nálad, kterými nemocný člověk prochází, mají vliv na jeho sociální chování. Pro takového člověka už samotné seznamování s jinými lidmi může představovat vysoké nervové vypětí. Nehledě na fakt, že druhá strana nemusí ze začátku vůbec chápat, co se s protějškem děje.
Nedá se očekávat, že se vám váš potencionální partner s diagnózou svěří na první schůzce. Ale jakmile k tomu dojde, otevřená a upřímná komunikace je v tomto případě více než žádoucí, protože od partnerství nevyžadujeme nic víc tolik jako právě stabilitu.
„Nemocní touto poruchou mají dnes možnosti na odborných psychiatrických pracovištích se adekvátně léčit,“ říká psychiatrička Jana Novotná. Spolupráci pacienta, jeho okolí a terapeuta považuje při léčbě za klíčovou.
Podle ní je důležité, aby byli o příznacích choroby podrobně informováni samotní nemocní, ale také jejich blízcí. Zásadní je pak důvěra k terapeutovi, případně k celému týmu, který se o ně stará, ale také k rodině.
„Je dobré, aby se jak pacient, tak jeho nejbližší seznámili s účinky a důležitostí léčby, přizpůsobili, případně změnili svoje dřívější zvyklosti, které by mohly onemocnění zhoršovat, aby věděli možná provokující rizika zhoršení svého onemocnění a podle toho upravili svoji životosprávu, dodržovali termíny návštěv u odborníka a respektovali jeho doporučení. Snahou odborného týmu je minimalizovat recidivy onemocnění a zachovat dotyčnému vidinu prožití plnohodnotného života,“ uvádí Jana Novotná.
Chcete vědět, jak reagovat na jednotlivé fáze BAP? Čtěte dál.
Manická fáze
Při této fázi nemocný překypuje energií, nepotřebuje spát, ztrácí sociální zábrany, v kritických chvílích může finančně ohrozit rodinu, protože nadměrně utrácí, i když to jinak může být spořivý člověk. Pacient může být výbušný a agresivní.
Naučte se rozpoznávat příznaky nastupující mánie. Ve chvíli, kdy se váš partner nachází v manické fázi, je především důležité situaci zklidnit a ztlumit vzruchy, vyhýbat se konfliktům a důležitým rozhodnutím. Zároveň je však nutné zajistit, aby váš partner nepoznal, že se snažíte o navození klidné atmosféry. Mohl by si to vyložit jako komandování.
Fáze deprese
Deprese není špatná nálada. Každý člověk je občas špatně naladěný, bez nálady, ale deprese je mnohem hlubší stav, kdy pacient trpí pocity méněcennosti, může bez příčiny plakat, nic ho nebaví, nedokáže vyjádřit své potřeby. Trpí sebevražednými myšlenkami, které mohou vést až k dokonané sebevraždě.
Asi nejhorší, co můžete člověku v tomto stavu říct, je, že to zvládne, že se má jít projít nebo že přece nemá k depresi žádný důvod. Deprese je nemoc. V žádném případě se neuchylujte k citovému vydírání nebo k výzvám, aby se nemocný více snažil. Člověk v depresi je ochromený a trpí. Vaše komunikace s partnerem v depresi by měla být vlídná, empatická a pozitivní. Partnera povzbuzujte a ujistěte ho o vaší podpoře a o tom, že jeho pocity chápete.
Co můžete sami pro nemocného partnera udělat?
Život s bipolární poruchou
Ačkoli je jasné, že život s partnerem trpícím bipolární poruchou nebude jednoduchý, není nutné takový vztah hned zahazovat. Využijte období remise a domluvte se s partnerem na léčebných postupech, vypracujte plán, jak budete v daných fázích postupovat. Najděte v sobě trpělivost a laskavost, partnera povzbuzujte. Pokud partner reaguje podrážděně, vy naopak zůstaňte klidní, nehodnoťte a nesuďte.
Myslete však také na sebe. Život s bipolární poruchou je náročný. Proto si najděte čas na svou relaxaci a stanovte hranice vaší tolerance, které by nikdy neměly být překročeny.
Zajímá vás, jaká existuje léčba? Čtěte na další stránce.
Léčba
Podle MUDr. Jany Novotné je v rámci terapie úkolem nemocného nejen užívat léky podle doporučení odborného lékaře, nevyhýbat se pravidelným odběrům krve na zjištění účinné terapeutické hladiny některých léků, ale také se zamyslet nad eventuálními změnami v dosavadním životě, které doporučuje lékař nebo tým doléčovacího centra. Nedoporučuje se pití alkoholu, používání jiných návykových látek, patří sem i kouření.
V léčbě se používají kromě jiných léčiv i takzvané stabilizátory nálady, kde se účinná dávka léčiva kontroluje v krvi. Účelem této léčby je zabránit výkyvům v náladě, udržet dlouhodobou remisi (zlepšení onemocnění).
I slavní měli BAP, kteří to byli? Čtěte na další stránce.
Slavní s bipolární poruchou
Přestože by se mohlo zdát, že nemocní s bipolární poruchou nejsou schopni vést normální život nebo si vybudovat kariéru, opak je pravdou. Mnoho slavných osobností dosáhlo svých úspěchů i přes, nebo možná díky této nemoci. Kurt Cobain skládal geniální hudbu, Vincent van Gogh namaloval dokonalé obrazy, herci Brad Pitt, Catherine Zeta-Jonesová nebo Jim Carrey si svými výkony na plátně podmanili miliony lidí na celém světě. Ota Pavel napsal krásné knihy, Miloš Kopecký exceloval v mnoha komediálních rolích.
V rozhovoru se o svém boji s bipolární poruchou rozhovořila moderátorka Barbora Tachecí.
