Jedná se o závažné onemocnění, které může vést až ke zbavení způsobilosti k právním úkonům. Choroba postihuje přibližně 1 % populace. První známky onemocnění se objevují v období puberty a rané dospělosti.
Depresivní projevy
Je-li osoba v mírné depresi, pociťuje smutek, úzkost, nemá zájem o obvyklé koníčky, chybí radost ze života. Ve střední depresi již smutek, úzkost a bezradnost znemožňují normální fungování v každodenním životě. V těžké depresi má postižený problém i s nejběžnějšími činnostmi, jako je mluvení, pohyb, osobní hygiena. Velké nebezpečí depresivní fáze spočívá v riziku sebevraždy nemocného.
Manické projevy
Mírná mánie se projevuje sníženou potřebou spánku, vyšší výkonností, člověk má pocit, že je mu dobře, je spokojený. Střední mánie je oproti mírné mánii již dobře rozpoznatelná. Postižený začne sociálně a pracovně selhávat, nepotřebuje spát, je nepřiměřeně nadšený, hovorný, hyperaktivní. Nepřiměřenost svého chování si nemocný neuvědomuje, netrápí se tím. V těžké mánii se objevuje překotná mluva, neschopnost vydržet na jednom místě, neschopnost jíst a spát, někdy také zneužívání drog. V mánii je člověk šťastný, netrpí. Trpí však jeho okolí.
Příčiny onemocnění
Přesné příčiny doposud nejsou známy. Významnou roli hrají genetické předpoklady, biochemické změny v mozku a prožité životní události – jako osobní traumata, psychická zranění v dětství apod.
Léčba
Pro zvládnutí života s bipolární afektivní poruchou je důležité, aby se nemocný naučil rozpoznávat první známky přicházející mánie nebo deprese a pro tyto situace měl vytvořený plán, jak dále postupovat (návštěva psychiatra, několik dní volna apod.). Pro vyrovnávání výkyvů nálad se používají léky zvané stabilizátory nálady. Mezi ně patří často předepisované lithium. Pro zvládnutí depresivní fáze se ordinují antidepresiva, pro manickou fázi neuroleptika. Psychoterapeutická pomoc je možná pouze ve fázi deprese, v mánii jí nemocný není schopen. Těžká mánie nebo těžká deprese vyžadují hospitalizaci.
