Kdy vás poprvé napadlo, že jste asexuální?
Problém byl v tom, že pojem asexuál tady nebyl a stále není moc známý. Asi před třemi roky jsem se s ním setkala poprvé a ihned mě napadlo: To jsem já! Ale obsahově, tedy bez nějakého označení té škatulky, jsem to na sobě pociťovala už od puberty.
Jak jste se lišila od vrstevníků?
Připadala jsem si jiná. Kamarádky na střední škole chodily s klukama, všichni spolu něco měli a zajímali se o opačné pohlaví. Ale mě to nijak nebralo, pořád jsem se ptala: Proč bych se měla s někým muchlovat a souložit?
Žádný kluk se vám nelíbil?
Ale líbil, to rozhodně! V porovnání s okolím jsem ale začínala později. Tehdy jsem to přisuzovala svojí stydlivosti, už od malička jsem se vždycky styděla mluvit před cizími lidmi a podobně. Jenže mě nelákalo se ani líbat, natož "sexovat". Kluci se mi líbí, zařadila bych se do kategorie "hetero asexuála". Chtěla bych mít partnera jako většina holek, ale na rozdíl od nich se s ním nechci v posteli milovat.
Měla jste nějaký vztah?
Je otázka, co berete jako vztah. Kluci to podle mě většinou berou od té doby, co se spolu vyspíte. V tom případě jsem s nikým neměla vztah. Ale v šestnácti jsem měla kluka, kdy jsme spolu chodili do kina a podobně a vodili se za ruce, objímali se... Ten kluk byl moc trpělivý a netlačil na mě. Dodnes si ho za to vážím. Já jsem si pořád myslela, že poznám, až přijde ta vhodná chvíle. Ale ona ani za dva roky nikdy nepřišla, prostě jsem o sex nestála.
Milovala jste se někdy s někým?
Ano. Přišlo mi to strašně trapné. Vlastně jsem to udělala ze zvědavosti. Říkala jsem si, že pokud chci žít svůj život bez sexu, tak bych si to aspoň jednou měla vyzkoušet. Nebylo to z lásky, ale byl to člověk, kterého jsem znala a se kterým mě pojily určité sympatie. Připadalo mi to takové trapné, směšné… Tváříme a chováme se jako kultivovaní lidé a najednou tohle. Nebylo mi to přirozené. Nebyl to nijak dramatický zážitek, nezdálo se mi to odporné, ale nemám potřebu to opakovat.
Upřímně řečeno, když se bavím s kamarádkami, tak by málokterá řekla, že první sex byl nějak extra dobrý. Naopak pocity trapnosti se objevily skoro u všech. Nenapadlo vás, že kdybyste toho muže milovala, že byste to prožívala jinak?
Já jsem milovala toho chlapce, se kterým jsem chodila dva roky. Ale ta touha nikdy nepřišla. A právě pro ty pocity trapnosti to pro mě bylo jednodušší s někým, koho jsem nemilovala. Když vám na někom záleží, tak se před ním přeci nechcete ztrapňovat.
Zažila jste přitom orgasmus?
Ne.
Mluvila jste o své asexualitě s rodinou?
Ne, nevidím důvod jim to říkat. Nechci, aby třeba začali pochybovat o tom, jak mě vychovali. Mám dobrou rodinu, máme spolu hezký vztah a nechci, aby se tím nějak trápili nebo zbytečně zpytovali svědomí. Já mám v úmyslu s někým v budoucnu žít a snad i založit rodinu, takže oni vlastně ani nemusí nic poznat.
Svěřila jste se s ní někomu z kamarádů?
Několika málo lidem jsem se s tím svěřila.
Co na to říkali?
Většinou následuje reakce: Nepotkala jsi ještě toho pravého nebo otázky jako: Nezneužívali tě v dětství? Jsi lesba? Prostě to nedokáží pochopit, protože oni sami to tak necítí. Proto tím nechci zatěžovat ani svou rodinu.
Jak si hledáte partnera pro život? Poznáte na muži, že je asexuální?
Myslím si, že jedinou možností je v tomto ohledu internet. Existují fóra a diskuse pro asexuály, tak snad se mi podaří tam najít přítele. Zatím si ho ale aktivně nehledám, protože mi hodně času zabere příprava do školy a další aktivity. Každopádně ale chci s někým žít a pravděpodobně i založit rodinu.
Co děláte, pokud vás třeba v baru začne někdo balit?
Většinou je odpálkuju asi jako každá jiná holka, která je například zadaná. Snažím se nebýt moc drsná, abych jim nijak nepošramotila sebevědomí - pokud tedy nevypadají na to, že ho mají až příliš (smích).
Jaké je tu podle vás povědomí o asexuálech?
Já mám pocit, že když řeknete asexualita, tak si lidé představí někoho sexuálně neatraktivního, nějakou zrůdu, o kterou nemá nikdo zájem. Přitom to vůbec není o tom, jak vypadáte. Asexuálové mohou být velice atraktivní lidé. Podívejte se třeba na Davida Jaye, zakladatele společnosti AVEN (Asexual Visibility and Education Network - pozn. red.).
Kolik si myslíte, že je v Česku asexuálů?
Česká komunita se začala dávat na internetu dohromady asi před dvěma lety. Na fóru se sice zaregistrovalo relativně dost lidí, ale mnoho z nich podle mě nejsou asexuálové. Ale to je internet, vždycky se všude nacpou nějaká podivná individua, která s danými stránkami nemají třeba nic společného. Myslím si, že nás je tu dost málo, proto tu o nás ostatní i málo vědí.
Proč si myslíte, že někteří z nich nejsou asexuálové?
Třeba tvrdí, že asexuálové jsou lidé, co se nad sexualitu povznesli. Jsou to někdy například nějací náboženští fanatici, kteří se označují za asexuály, a jejich hlasy jsou paradoxně hodně slyšet. Ale asexualita není o žádném náboženském přesvědčení, není to celibát nebo filosofie. Není to ani volba, leda v tom smyslu, že se člověk rozhodne, že nebude žít jako sexuál, když mu to není přirozené, i když to společnost "vyžaduje".
V naší společnosti narážíme na sex v podstatě na každém kroku. Není vám to nepříjemné?
Mně to nijak nevadí. Díky té otevřenosti bych řekla, že mám o sexu poměrně obsáhlé teoretické znalosti. Nevadí mi to vidět ve filmu nebo se o tom bavit s kamarádkami. Sex je v dnešní době pro mnoho lidí hnací silou, stejně jako peníze. Lidi zajímá, má pro ně nádech intimna, čímž je pochopitelně atraktivní a já to tak beru. To, že sama o sex nestojím, neznamená, že mi přijde zvrácený nebo nechutný. Objektivně určitě ne. Prostě to beru, jak to je. Nerada někoho soudím a rozhodně to nehodlám dělat na základě toho, co provádí nebo neprovádí s partnerem v posteli.
