Když doma máte starší dítě, které do školy už chodí, pak možná víte, jak na to. Nebo to máte aspoň trošku snadnější. Buďte však připraveni na to, že s nástupem do školy vás čeká něco úplně jiného, než na co jste byli zvyklí ve školce.
Dítě bude unavenější, možná bude dokonce po návratu z družiny spát, nebo bude naopak zlobivější a bude dovádět, protože ve škole to samozřejmě nejde tak, jako to šlo ve školce na zahradě.
„Když šel náš Honzík do první třídy, první týden spal téměř pokaždé, když jsme přišli domů. Byl zvyklý na odpolední spánek i ve školce a jeho tělo to prostě vyžadovalo. Pak se to začalo upravovat, ale když chtěl, tak jsem ho samozřejmě nechala,“ vypráví pětatřicetiletá Dagmar.
Usnadněte to dětem co nejvíc (i sami sobě)
Pokud to jde, už na konci prázdnin pomalu nastavujte režim, aby to pro děti nebyl takový šok. Pozvolna se přibližujte školnímu režimu, nenechávejte děti ponocovat a učte je dřív vstávat a vymýšlet nějaké aktivity už na dopolední hodiny. Podle psycholožky Terezy Beníškové je také vhodné nastavit denní limity pro čas strávený na elektronice (počítače, tablety, chytré telefony).
„Hlavně dítě pozitivně nalaďte, aby se nebálo jít do školy. Hledejte to pozitivní, třeba to, že tam bude chodit i jeho kamarád ze školky, nebo že tam budou dobře vařit ve školní jídelně.“
Co ještě můžete dělat?
|
Vstup do školy je velká změna ve fungování celé rodiny. S příchodem září se začnou objevovat otázky typu, kdo bude dítě vyzvedávat ze školy, kdo mu bude pomáhat s přípravou do školy nebo kdo bude připravovat svačinu.
V případě svačin je dobré připravit ji už večer do krabičky a dát do ledničky. Ráno pak ušetříte spoustu času a zbavíte se jedné stresující situace.
Mnohem lépe se vám všem bude fungovat, když nastavíte nějaká jasná pravidla a režim. Povídejte si s dětmi po návratu, jak to tam vypadalo, mluvte o tom, co je jinak než ve školce, a snažte se dítě pozitivně naladit, aby se do školy druhý den zase těšilo.
Návod na pohodové ráno
Pokud zažíváte se starším dítětem dost adrenalinu zvláště po ránu, pak je téměř jisté, že vám to hrozí i s prvňáčkem.
Zkuste na to jít jinak. Štěpánka Štrougalová, matka čtyř dětí a majitelka dětského centra Baby Clubu Juklík, radí: Méně příkazů a více odpovědnosti nechat na dětech.
„Příkazy, zákazy a doporučení - v napětí jsou pak děti i rodiče. To však není nejlepší start do nového dne. Přitom to jde i jinak, jen je třeba trošku rezignovat na vlastní pocit důležitosti a dopřát dětem více pravomocí. Naučí se tak samostatnosti, zodpovědnosti a školní rána budou pro všechny příjemnější,“ říká Štěpánka Štrougalová.
Buďte příjemní, struční a jasní. Nechte si od dětí říct už večer, co by chtěly ke svačině, místo kontroly nabídněte spolupráci (samozřejmě, že prvňáčkům ještě aktovku kontrolovat musíte, ale zkuste nechat kus odpovědnosti na nich samých).
„Velmi se mi taky osvědčilo rozhodnutí méně zakazovat. Ono to i ošklivě zní. Nedělej to, nelez tam, nekřič. Mnohem lépe se poslouchá: pojď, zkusíme to spolu. Za ruku to půjde lépe. Mluv trochu tišeji. Místo toho, abyste řekli: Neber si do školy to auto, ztratíš ho, je lepší říct: Opravdu už tě to autíčko omrzelo, takže riskneš, že se ti ve škole ztratí? A rozhodnutí nechám na dětech,“ říká Štěpánka Štrougalová.
Noví kamarádi v nové škole
Pro spoustu dětí je vstup do první třídy náročný i kvůli novým tvářím, které tam budou potkávat. Některé děti jsou extroverti a nemají s tím problém. Jiné, spíše uzavřené, už to jako velký problém mohou brát. Každá změna kolektivu je náročná, a to nejen pro děti. Problém to bývá často i pro dospělé. Jako rodiče se to tedy musíme snažit dětem usnadnit.
Umožněte jim, aby si pozvaly například spolužáky k sobě domů, dovolte jim, aby šly ony na návštěvu k nim. Vysvětlujte jim, že to někdy nějaký čas trvá, než si dítě zvykne a než se s někým novým skamarádí. Určitě není namístě mazat jim med kolem pusy, takže je také jemně připravte na to, že v každé třídě může být někdo, kdo nebude jeho krevní skupina a kdo mu třeba nepadne vůbec do oka.
Jak pracovat s prvňáčkem podle typu osobnosti?Cholerik Cholerik je především výkonový, zaměřený na úspěch, chce všechno rychle zvládnout, nejlépe sám, aby mu nikdo nepřekážel a nekazil jeho úsilí. Od útlého věku má zakódováno „já pán, ty pán“. Autoritu respektuje jen tehdy, když je od autority sám zpětně respektován. Nemůžete na něj působit z pozice síly, pak neuspějete. Odmalička potřebuje pravidla a vymezení vzájemného prostoru, je třeba nastavit systém řízené spolupráce - zadávání práce, plnění úkolů. Nemá rád pocit nedůvěry v jeho schopnosti, lepší je zadat úkol, stanovit cíl a na konci zhodnotit to, co je správně a co už ne. Nezasahovat do průběhu práce a plnění zadání. To ho demotivuje. Sangvinik Je taky otevřený, ale spíše myslí na zážitky. Chce si činnost užít stejně jako úspěch, projevit své znalosti a předvést je světu. Je ostře vyhraněný živel, nezadržitelný a rtuťovitý. Sangvinici jsou také roztržití, chtějí všechno ochutnat a zažít. Proto mívají ve škole potíže udržet pozornost, hodně mluví, nevydrží sedět a nejsou dochvilní. Pro ně jsou vhodné školy, které nejsou podle šablony, kde respektují individualitu. Potřebují potlesk, fungují na pochvaly. Úkoly a činnosti na začátku školy rozkouskujte na co nejmenší dílky, aby je dítě zvládalo a mělo pocit úspěchu. Nepracujte s dlouhodobými cíli, musejí být aktuální a časově omezené. Melancholik Melancholici jsou uzavřenější typy dětí, kteří lpí na výkonu. Jsou kombinací uzavřenějšího typu, obráceného do sebe, ale zároveň výsledkového. Orientují se na detail, hloubku, vnitřní řád a strukturu. Potřebují řád. Přístup ke škole? U melancholika hrozí riziko, že bude chtít být perfektní, ale nemá odhad a nezvládne splnit úkoly, které si dal. Tyto děti nemají rády týmovou práci, protože mají nasazenou laťku někde jinde. Musíte s nimi mluvit a zadávat jim méně úkolů. Flegmatik Tyto děti jsou uzavřené, zaměřené na vztahy, city a prožitky. Usmívají se, nic nehrotí a nejsou konfliktní. A to ani ve škole, nechtějí nic řešit ve vztahu k učení a ke školní docházce. Nejsou vůbec výkonové, nejde jim o známky a o úspěch. Chtějí být v pohodě, mít kamarády a zábavu. Mají rády týmovou práci, je pro ně těžké pracovat o samotě. Nabídněte jim spolupráci, vysvětlujte, co mají dělat. Flegmatik potřebuje postupné kroky. Tyto děti jsou vytrvalé, pečlivé a šikovné. Nechte jim jejich tempo, protože flegmatik zvažuje současně více možností, které má v hlavě, více přemýšlí, takže je pomalejší. |
