1. Co (ne)dělat, když má jeden z partnerů podezření, že ho ten druhý podvádí?
Petr Šmolka: Opravdu jen těžko bychom hledali nějaký univerzálně platný návod. Snad s jedinou výjimkou - kontakt s odborníky, nejlépe v Poradně pro rodinu, manželství a mezilidské vztahy. Mimo jiné proto, že nevěry jsou v nich jedním z nejčastěji a nejúspěšněji řešených vztahových trápení. Většinou, alespoň na počátku, se pomoc soustředí na odstranění projevů, jimiž bychom situaci jen zhoršovali.
Nevyslýchat, nenaléhat na intimitu (a neodmítat ji, když funguje), nesnažit se o konfrontaci. Pootevřít soužití, nevysedávat doma jako tichá či hlasitá výčitka. Ve vlastním zájmu bychom se neměli pídit po dalších a dalších podrobnostech. Čím více toho víme, tím hůře se nám bude zapomínat. Otevřená konfrontace nepřinese nic pozitivního. Dokonce ani v případě, že by partner nevěru přiznal. Tím by si ji totiž částečně legitimizoval („dnes večer mne nečekej, jdu za Boženkou“).