Zuzana Čeřovská se synem Honzou a dcerou Zuzkou v Manželských etudách po 20 letech
Když se brali, byli nejmladší ze všech šesti párů, i po svatbě bydleli nějaký čas každý u svých rodičů. Zuzana porodila dítě, Stanislav šel na vojnu. Když získali byt, narodilo se jim druhé dítě a po pár klidných letech přišel rozvod. Standa je aktivní, naučil se německy, dodnes se živí technickými překlady a baví se svými koníčky. S druhou ženou Jitkou postavil nízkoenergetický dům. Zuzana s dcerou odmítly další natáčení, kterého se v poslední letech účastní pouze Stanislav s novou ženou a jeho syn Honza se svou rodinou.
Ani Stanislav ani jeho syn Jan nemají pocit, že by jim natáčení nějak zásadně změnilo životy. „Domnívám se, že o žádné zásadní změny nešlo. Oněch ´pět minut slávy´ po každém odvysílání naštěstí vždy rychle pomine,“ říká Stanislav.
Honza je téhož názoru. „Především krátce po odvysílání na mne občas lidé trochu zírají a očividně se snaží ze všech sil vzpomenout, odkud že mne to znají,“ usmívá se. „Ozvalo se pár starých známých a přátel, které jsem už roky neviděl, že by bylo záhodno se znovu sejít. Ale to je tak vše,“ říká a dodává, že Helenu Třeštíkovou a její tým nezvali na žádné speciální události, ani nijak neupravovali svůj život s ohledem na možné natáčení. „Nežijeme v reality show.“
A zda by do podobného projektu šli s dnešní zkušeností znovu? „Pokud bych neměl tuto zkušenost, dnes bych nepochybně preferoval soukromí a s natáčením nesouhlasil,“ říká Stanislav, ale svého tehdejšího rozhodnutí v žádném případě nelituje. „Nebýt natáčení, nepoznal bych úžasnou paní Třeštíkovou a její tým, velmi příjemné lidi, navíc šlo o mimořádně zajímavou zkušenost.“
Jeho syn vstoupil do projektu jako dítě bez možnosti volby. „Nikdo se mne neptal, zda chci být v kině a v televizi úplně nahý, pravda, v pár měsících věku,“ směje se a dodává, že později, když už se mohl rozhodnout sám, mu přišlo škoda takhle rozjetý projekt komplikovat tím, že by odmítl.
„Dnes to stejné dělám svým dětem, i je jsem připravil o možnost volby a v dokumentu už jsou,“ uvažuje. Sám za sebe je rád především za původní Etudy. „Je to úžasné zachycení doby a málokdo má podobně zajímavé ´rodinné video´. Bez pokračovaní po dvaceti letech bych se, obzvláště s ohledem na pocity mámy, klidně obešel,“ dodává.
