Partnerská poradna psycholožky Jitky Douchové

Vážená paní Douchová, čtu si tady příspěvky...můj dotaz je ale trochu jiný. Prosím co když člověk svůj "prohřešek" přiznat prostě nemůže, jednoduše to není možné...? S manželem jsme dlouhá léta, před cca 2 lety proběhlo něco mezi nim a jednou vzdálenější příbuznou (často ji vídáme), myslím, že to trvalo pár měsíců. Celý poslední rok je to mezi námi špatné, manžel se chce rozvádět, přestože vím, že mě má rád, často to říká.....Já osobně chci vztah zachránit, což jsem mu několikrát otevřeně řekla. Nechci na problém narážet, ale když už se k tomu dostaneme, začne úplně šílet (!), že s ní nic neměl.....pochopila jsem, že to prostě přiznat nemůže, dost k tomu pije, asi se trápí, řeší rozvod, odstěhování....navíc on byl vždycky ten typ, že po hádce měl potřebu příčinu rozebrat - což teď není možné. Nevím co mám dělat dál, nemyslím si, že se mu rozvodem uleví.....umíte prosím něco poradit? Moc děkuji. - otázka upravena poradcem

Dobrý den, před vánocemi jsem zjistila, že mě manžel 8 let podváděl se stejnou ženou, do které je zamilovaný, odešel. Byli jsme spolu 22 let, máme dvě školní děti. Hrozně to bolí, cítím se ponížená, nevím jak se s tím vyrovnat. Mám pocit, že se musím uzavřít před světem, bohužel však kvůli dětem a práci to nejde. Nevím co bude dál, jak se zachová pod větším vlivem té druhé. Chodí k nám za dětmi což ve mě vyvolává pocit, že mu na mě snad ještě záleží, ale vím, že ne. Je to čersvé.

Dobrý den,
jsem 31 let šťastně vdaná, máme dceru, krásnou vnučku a nyní jsem se dozvěděla přímo od manžela /56 let/, že se zamiloval do jiné, která ho chápe a rozumí mu víc.Je to pro mě velmi těžké, nechci manžela v žádném případě opustit, nedovedu si představit život bez něj.Po několika rozhovorech jsme si slíbili , že to ještě zkusíme protože mě má rád.Trápí mě ale to , že to neřeší s protější stranou, nechce jí to říct, odkládá to a že mám počkat. Chová se ke mně velmi pěkně, mile a nevím jestli mám věřit , nechci na něj tlačit ale mě to strašně trápí.Děkuji

Dobrý den, jsem už dospělou dcerou svých rodičů. Trápí mě, že posledních 6 let panuje v naší rodině velký nepokoj z důvodu hádek mezi rodiči. Můj otec je člověk, který se neustále lituje kvůli své cukrovce a jiným problémům se zdravím. Poslední dobou se stává egoistou, který se stará o své pohodlí a myslí si, že rodinu uspokojí tím, že jí dá peníze. K mojí mámě se chová jako ke služce, nadává jí, ponižuje ji před svými dětmi a neustále ji obviňuje z každého kroku co ona udělá. S ničím pořádně nepomůže a vlastně vše nechává na ni. Celé naše dětství se zřekl veškerých povinností a leží celé dny po práci na gauči a nic nedělá. Potom se naštve že si ho nikdo nevšímáme a řve na nás všechny, že ho ze všeho vynecháváme. Mamka je ten typ, že kvůli nám se vždycky omluvila a hlavně když na ni začne křičet, tak ztuhne a není schopna nic říci. Já už nevím co dělat. Začínám své rodiče nenávidět a asi mám i deprese z toho co se v naší rodině děje. Podle otce má jen on pravdu a jiný názor ho nezajímá

Dobrý den, chtěla bych se moc zeptat co bych měla dělat když nevycházím s rodiči, je mi 14 let a mam 6 letou sestru , rodiče mě od té doby strašně zanedbávají ikdyž ted už mají čas nemají pro mě ani 5 minut, moje maminka je často vytížená v práci a pak si tu zlost a nervy vybíjí na mě a táty jen mlčí denně mi lezou do pokoje do soukromí snaží se zjistit hesla k soc, sítím , mamka na mě bud jen křičí nebo nekomunikuje. Netuším co mám dělat já se snážím vše jsem jí řekla že bych taky chtěla trochu pozornisti ale jí je to prý jedno , chodili jsme k psychologovi rodiče řekli že je to kravina, já mam problémy ve škole na obouch školách jsem je měla nedokážu si hledat kamarady tak jsem chtela mít oporu aspon v té rodině ale ani tu nemám at nic neudelám nosím dobré známky tak je zle, každy den se do mě vulgárně navážejí že jsem tlustá že nejsem dokonala, co bych měla dělat aby se to změnilo jsem už opravdu zoufala chtěla bych mít s nimi vztah jako homají ostatní holky od nás ze třídy

Paní doktorko, prosím o radu. Bývalý manžel mne s dcerou týral a ponižoval, pak si našel i milenku a odešel od rodiny, rozvedli jsme se. Bohužel už za manželství začal uplácet a upřednostňovat syna, který se do určité míry na všem podílel (bývalý ho vždy poštval proti nám a pak mě postavil do situace, že já jsem ta, kdo syna kárá a on - manžel - za nic nemůže). Po rozvodu ho stále uplácí penězi, majetkem, svojí pozorností (nikoho jiného ani nemá), takže syn sice říká, že chce být "objektivní", ale ve skutečnosti se opět podílí na ubližování mě - s využitím lži mi sebere klíče, odnáší z domu na pokyn otce věci, lže mi, tátovi donáší informace, které bývalý zneužívá, když si táta řekne, okamžitě mu jede pomoci (třeba i udělat věci proti mně), když chci pomoci já - nezvedá telefon, nepřijde, nic. Jednou za půl roku přijede a doslova si hraje na hodného, ale pak zjistím, že jsou za tím zase nějaké aktivity proti mně. Syna jsem milovala, v době, kdy mu otec ubližoval, jsem ho chránila, ale on se nechal zlákat penězi a "výlučností". Moc mě to bolí a zvažuji, že s ním úplně přeruším kontakt, protože to por mě bude bezpečnější, ale na druhou stranu je to hrozné, je to moje dítě. Paní doktorko, co byste radila, co udělat? Hranice se snažím nastavit, ale stejně si on udělá, co chce a případně se zase postaví na stranu otce. Moc vám děkuji. - otázka upravena poradcem

Dobrý den, je mi 17 let, mám přítele už 2 roky, jsem s ním šťastná, ale rodiče mi ho neustále zakazují a nadávají na něj, přesto ho znají stejně dlouho jako já.
Rodiče mi zakazují chodit ven s kamarády, jezdit k přítelovi a mnoho dalšího. Musím každý den uklidit skoro celý dům, musím poslouchat svou mladší sestru (14).Moje mladší sestra cokoliv udělá je dobře, ale cokoliv udělám já, tak to mám doma peklo. Den co denně poslouchám urážky a slovní napadání mé osoby a mého přítele, chtěla bych se k němu odstěhovat ale není mi 18 a já se za chvilku z toho teroru zhroutím. Co bych podle Vás měla dělat..? Děkuji za odpověď

Dobrý den,
zamilovala jsem se do učitele, je poměrně mladý, ale stejně je o 10 let starší. Z jeho chování si myslím, že mě nevnímá jen jako každou jinou studentku, vždy když se na chodbách potkáme, usměje se a často se se mnou i začne bavit. Vždycky ví, kolik jsem v testu ztratila bodů, v hodinách se na mě docela často podívá, atd.., teď jsme měli ples a tančili jsme spolu a celou dobu jsme si povídali, smáli se. Vím, že teď nemám u něj vůbec šanci, ale myslíte, že až vyjdu ze školy, tak bych to měla zkusit nebo mě bude vždycky vnímat jako jeho studentku?

Dobrý den. Já vlastně ani nevím či jsem zamilovaná nebo jen poblouzněná jedním člověkem. Ale jedno vím určitě, že na něho nemohu přestat myslet. Jestli je být zamilovaný, to že na daného člověka myslíte pořád dokola, když usínám, když se probouzím. Když vás rozesměje tou největší blbostí, když vás pochválí a začnete se červenat. To když s ním mluvíte a klepete se, nebo se každou chvílí zasekáváte v řeči. Když nemůžete naprosto z daného člověka spustit zrak. Když na něj koukáte, aniž by jste vnímali vše kolem vás. Když cítíte radost, ale i smutek a nebo motýli v břiše. To vše se mi začalo plést do života poslední tři měsíce. Nejhorší na tom je že ho vlastně znám minimálně. Ale neskutečně mě okouzlil už co jsem ho poprvé viděla. A i když vím, že člověk nemůže být dokonalý, tak on je po všech stranách. Vlastním způsobem mě ignoruje. Několikrát jsem se snažila ho přestat vnímat, ale nejde to. Prostě ho musím pořád vidět.Nevím co to a tak se vás ptám.
Předem děkuji za radu.

Dobrý den ,mám švagrovou která v životě nepracovala ,byla neutále doma .Rodiče ní udělali víceméně nesvéprávnou osobu ikdyž na to nemá papír.Ted zemřeli jak matka tak otec a ona sedí v kuchyni a nemluví ,nejí ,jelikož nepobírá žádné finance tak žije s toho co jí rodiče zanechali.Pomoc nevyužila ,když jsme jí s manželem žádali aby zašla k lékaři.A jelikož nemají dobrý vztah s mým manželem ,respektive s jejím bráchou tak si jí k sobě nevezmeme .Máme malé miminko a ona se ani nekoupe .Mohla byste mi prosím poradit co s takovou osobou můžem dělat?Bojíme se aby si nesáhla na život .