První podzimní dny nepřejí žádné pleti, ale pro tu citlivou jsou zvlášť nepříjemné. Kvůli nepříznivému počasí, chladu, studenému větru i přechodům z tepla do zimy se její stav může výrazně zhoršit. V místě, kde kůži nejvíce vystavujeme chladu, tedy zejména v obličeji, na uších a na rukou, se může objevit například takzvaná chladová alergie (říká se jí i chladová kopřivka) nebo ještě nepříjemnější růžovka (rosacea).
Co signalizuje vyrážka
Zatímco chladová alergie se projevuje výsevem svědivých pupínků či otoků, které po pár hodinách od vystavení kůže chladu většinou samy zmizí, v případě růžovky se časem jedná o přetrvávající dermatologický problém. Ani jednu z těchto kožních potíží ovšem není radno podceňovat. „Při podezření na chladovou alergii je velmi důležité navštívit odborníka – dermatologa, praktického lékaře či alergologa,“ říká Katarína Třísková, korektivní dermatoložka z Medicom Clinic.
„Může se zdát, že alergie na chlad nebezpečná není, protože kopřivkovité pupínky z kůže mizí přibližně do dvou hodin od chvíle, kdy byla chladu vystavena. Jenže nepříjemnou reakci může vyvolat třeba i pití studených nápojů či konzumace zmrzliny. Pak hrozí otok v oblasti krku, dechové potíže, v krajních případech dokonce dušení,“ upozorňuje lékařka.
Pokud se v obličeji objeví rozšířené žilky, červené hrbolky až uzlíky, které v místě výskytu přetrvávají, dermatologové při diagnostice pomýšlejí na rosaceu. Podle Kataríny Třískové nemusí být příčinou tohoto onemocnění nutně nepříznivé počasí a prudké teplotní výkyvy. „Pleti nesvědčí ani popíjení příliš studených či naopak horkých nápojů, alkohol a kořeněná jídla. V neposlední řadě pak k růžovce přispívají i dědičné dispozice nebo porušená funkce mazových žláz,“ vysvětluje.
Chraňte se krémy i oděvem
Před oběma problémy však pleť můžeme chránit, a to zejména oblečením a výběrem adekvátní kosmetiky. „Obličej v chladných dnech chraňte šálou a čepicí, na rukou noste rukavice. Z kosmetiky volte produkty z řad lékařské kosmetiky určené pro citlivou, suchou pleť s tendencí k podráždění a začervenání. Většinou to bývá takzvaná ‚červená řada‘,“ radí Petra Trojanová, korektivní dermatoložka značky Skinso.
„Obecně jsou vhodné zejména mastnější krémy obsahující měsíček, zinek, vitamin E nebo skvalen. Mají zklidňující, hojivý i antioxidační účinek, posilují kožní bariéru a cévní stěnu,“ dodává a doporučuje krémy promazat všechna místa, která budou vystavená chladu, a to zhruba dvacet minut předtím, než vyrazíme ven.
Otruby, škrob nebo laser
V rámci prevence dermatoložka zároveň doporučuje vyhýbat se častému a dlouhému koupání, nadměrnému používání mýdel i pěn do koupele a nošení drsných oděvů. „Místo pěny si do koupele přidejte raději odvar z otrub či škrobu, do vody můžete také přilít trochu rostlinného oleje.“
Katarína Třísková přidává ještě tipy na esteticko-dermatologická ošetření. „Můžu doporučit hloubkovou hydrataci pleti kyselinou hyaluronovou čili mezoterapii, nebo plazmaterapii, tedy ošetření pleti vlastní krevní plazmou. Ideální je kombinace obou těchto metod. Při léčbě rozšířených žilek pak dosahujeme nejlepších výsledků pomocí cévního laseru,“ uzavírá.
