Kdo vyhrál?
Devětatřicetiletá Lenka se s o sedm let mladším Ondřejem seznámila v autobuse, kterým jezdila do práce. On byl jeho řidičem. „Ze začátku to nebyl partnerský vztah, spíš to bylo kamarádství,“ zavzpomínala Lenka.
„Já jsem mezitím ještě měl přítelkyni,“ dodal Ondřej. „A já ho uháněla, protože jsem se do něj zamilovala dřív než on do mě,“ přiznala Lenka, která má už jedno dítě z předchozího vztahu.
Na porod nevzpomíná ráda, protože jí tehdy partner nepodporoval. Proto ani netoužila po tom, aby byl teď Ondřej u toho. Přesto s ní do porodnice dorazil a spokojeně se usadil na židli.
„Mě to tady baví, pohodička,“ usmíval se. Po chvíli se začal nudit. „Proč jsem tady vlastně?,“ ptal se. „Já tady samozřejmě chci být, ale nechápu proč,“ dodal a zahleděl se do mobilu na fotbalový zápas. Ani po čase se nic nezměnilo. Zatímco Lenka hopsala na míči, Ondřej zvolal: „Už jsme dali gól!“ Porod jako by se ho netýkal.
„Já se půjdu někam proběhnout,“ navrhl nastávající otec v přítomnosti porodní asistentky, která odhadovala, že rodit se bude už brzo. „Ne proběhnout, vy se musíte aktivně podílet na porodu svého dítěte,“ vysvětlila mu. Ale ani v posledních minutách před narozením miminka se Ondřej nezvedl ze židle. Vstal s mobilem v ruce teprve ve chvíli, kdy si šel syna Rafaela vyfotit.
„Možná se taky přicucnu,“ okomentoval přiložení novorozence k prsu matky, a pak si s lékařem vyměnil informaci, kdo dal kolik gólů. „Tak co, můžu se jít ožrat?“ ukončil svůj pobyt v porodnici a vydal se slavit narození potomka.
