Expozice, která bude v Jezuitské koleji v Kutné Hoře v sobotu slavnostně zahájena a v neděli se otevře veřejnosti, představuje to nejlepší ze sbírek Galerie Středočeského kraje. Jenže na to jde úplně jinak, než jak je v téhle branži zvykem.
"Rozhodl jsem se nesledovat chronologicky umělecké směry, jak na sebe navazovaly, nebo se naopak vůči sobě vymezovaly," vysvětluje vedoucí uměleckého oddělení GASK a autor expozice Richard Drury. "Chci se ptát, jaký byl pocit nebo původní myšlenka, která stála u zrodu konkrétního díla. Místo linie času se tak vynořuje stav lidské mysli. A já mám za to, že pokud má být dílo skutečně autentické, musí vzniknout z jakéhosi vnitřního přetlaku. Prostě, že nemůže neexistovat."
Od Čapka po Rittsteina
V jedné místnosti tak spolu pobudou obrazy na téma ironie a úcty, v jiné se představí radost a žal, v další třeba samota a přátelství. "Do samoty si přinesete jen to, co v sobě už máte. Samota může paradoxně být obohacující záležitost, pokud jste myšlenkově vybavení," dává příklad Drury. Návštěvník by podle něj neměl jen bezmyšlenkovitě vnímat jakési vizuály, ale měl by se skutečně zamyslet nad podstatou vystavených děl. "Takže myslím, že první část názvu expozice jsem vysvětlil. A ta druhá část - Za obrazem, to je možná taková moje donkichotská snaha, aby divák přemýšlel nad tím, proč konkrétní obraz vzniká," dodává.
Více než dvě stě uměleckých děl se představuje v prvním a druhém patře kutnohorské Jezuitské koleje, kterou GASK obývá. Jsou tu velikáni českého umění jako Josef Čapek, Emil Filla, Josef Šíma, Jan Zrzavý, Toyen, Jindřich Štyrský, Olbram Zoubek, Adriena Šimotová, Karel Malich, Jiří Sopko, Michael Rittstein. Prostor však dostali i zahraniční autoři - francouzský malíř islandského původu Erró, anglický sochař irského původu John Gibbons či americký malíř Jeff Crane.
John Gibbons, Posel, 2002-3
Kromě nesporně kvalitních prací uznávaných tvůrců však najdeme v části výstavy nazvané nadřazenost/ponížení i umění z časů socialistického realismu. Vedle Milenců od Františka Muziky z roku 1933 visí i dílo znázorňující Marxe, Lenina a Stalina. Expozice tak slibuje kontrasty i polemické okamžiky. Emil Filla se zase prezentuje plátnem Kůň drásaný lvem z roku 1938. Pro něj netypické dílo dokumentuje obavy z blížících se válečných hrůz.
Překvapení pro diváka
Za zmínku stojí i instalace. Na stěnách budou rozvěšené aforismy, které se vztahují k pocitům, jež můžou obrazy vzbuzovat. Řada z nich je od Josefa Čapka, ale objeví se i citát Kurta Cobaina. "O obrazech se mluví, ale nějak se na ně zapomnělo dívat. Chci diváka přiblížit k tomu, proč ten obraz vzniká, a to jde kupodivu i pomocí slov," míní autor expozice.
Tematické celky jsou "uzavřené" do samostatných místností, divák dopředu neví, co ho čeká dál, a není ničím vyrušovaný. Výjimkou jsou díla, která visí v průhledu první a poslední místnosti na patře. "Divák tak půjde od Nebeských ptáků Josefa Žáčka a celou dobu bude sledovat Rozháněče mraků od Květy Válové. Anebo naopak, protože díky pojetí expozice lze začít kdekoliv," vysvětluje Drury.
Expozice nebude úplně stálá, Drury slibuje její pravidelné obměňování ať už v rámci nynějších tematických dvojic, nebo i tak, že se jeden celek vymění za jiný, což může návštěvníky přivést opakovaně. "Nepůjde přitom jen o díla ze sbírek GASK, ale o dlouhodobé zápůjčky z jiných zdrojů. Do budoucna plánujeme i 'intervence' neboli dílčí průniky tvorby současných umělců," tvrdí. Bude se to týkat i představitelů dnešní mladé generace, kteří tak můžou do konkrétních tematických okruhů zasáhnout i jinak než cestou klasické sochy nebo závěsného obrazu. "Jinými slovy, naše expozice bude myšlenkově svěžím a neustále se obnovujícím místem," slibuje Drury.
