A s pírkem, se skutečným tučňáčím pírkem vlepeným na předsádce každého kusu.
Plachetnice Polárka a na ní tři kamarádi. Takové Kerouacovo On the road, jenomže v mokřejší variantě. Přestože jeden z posádky je neplavec. "Nestáli jsme proti třem oceánům, ale naopak jsme s nimi splynuli. A přestali jsme vnímat jejich rozdílná jména, která si vymyslel člověk, aby alespoň jmény Indický, Tichý a Atlantský ohraničil jejich bezbřehost," píše Krautschneider.
Polárka startuje v Kapském městě, pluje přes Kanárské ostrovy, Silvestr tráví na souostroví Kerguelen v antarktickém pásmu, kde nikdo trvale nebydlí, pokračuje Indickým oceánem na Nový Zéland, pak Velikonoční ostrovy, do Jižní Ameriky a odtud Atlantikem domů. "Právě bláznovství nás vrací k normálu," komentuje tři a půl roku dlouhou plavbu jeden ze zúčastněných.
Píše dopisy dcerám, potýká se s nepřízní počasí, se zimou i horkem, bouřemi, dokonce dírami v lodi. Kniha je doplněná desítkami fotografií, písněmi námořníků, mapami, tabulkami. Krautschneider je svérázný vypravěč s citem pro příběh a s pochopením pro tvory kolem sebe. Ostatně kromě svého vlastního cestování se začal věnovat i riskantnímu podniku, v němž vozí na moře na "odlehlou" odvykací kúru závislé narkomany, nebo dopřává zážitek z oceánu dětem z dětských domovů.
Se svojí první lodí jménem Vela vyjel už v roce 1976, doplul tehdy na Shetlandy. Pak následovala Polka a cesta na Špicberky, Polárka, která obeplula také Antarktidu. Pak Krautschneider postavil repliku Magalhaesovy Victorie, i ta obeplula svět. "Lidi se mě často ptají, kde na to beru peníze. Nepiju, nekouřím, to samo o sobě už jednou za deset let na cestu kolem světa stačí," tvrdí dobrodruh.
