RECENZE: Masovým vražděním nám prý válka zajistila bezpečí a bohatství

  14:59aktualizováno  14:59
Jak bude vypadat naše budoucnost? A jsou k pokroku potřebné války? I na tyto otázky odpovídají skvělé knihy dvou britských historiků.

Sovětská kulometná jednotka v bitvě u Kurska. | foto: RevizionistCreative Commons

Tohle není čtení na pár večerů. Dva obsáhlé tituly renomovaných britských historiků jsou nabité fakty, postřehy i úvahami a hlavně nutí k neustálému přemýšlení.

K čemu je dobrá válka? 
„Válka jen slzy znamená, jimiž tisíce matek platí,“ cituje v úvodu své knihy archeolog a historik Ian Morris protestsong Edwina Starra z roku 1970, který později zpopularizoval Bruce Springsteen. Morris se na věc podíval jinak, provokativněji.

„Odpověď na otázku položenou v názvu knihy je jak paradoxní, tak děsivá. Válka byla dobrá k tomu, aby zajistila lidstvu větší bezpečí a bohatství, ale udělala to prostřednictvím masového vraždění. Ale protože válka byla k něčemu dobrá, musíme uznat, že všechno toto neštěstí a všechna tato úmrtí nebyla zbytečná,“ píše autor a na čtyřech stovkách stran svůj názor obhajuje.

Aby svou tezi dokázal, shromáždil impozantní množství údajů z vojenské oblasti, archeologie, antropologie i evoluční biologie. Tak jako buňky vytvářejí organismy a ty se vyvinuly do vyšších až myslících bytostí, shromáždili se lidé postupně do kmenů, kmeny do společností a dnes globálního společenství. Za vývoj vděčíme tomu, co autor nazývá produktivní válkou.

K čemu je dobrá válka?

autor:

nakladatel: Argo, Dokořán

překlad: Stanislav Pavlíček

Hodnocení­: 90 %

Člověk byl vždy sobecký a brutální. Nicméně se měnila doba. Před deseti tisíci lety prakticky jednoho z pěti lidí potkala násilná smrt. Jenže slučováním a rozrůstáním se do větších celků byli lidé schopni udržet násilnost na nižší úrovni, takže i ve vražedném 20. století takový skon hrozil maximálně jednomu z padesáti.

Morrisova kniha je brilantně prokomponovaná, vzdor záplavě faktů, statistik a grafů psaná lehce i svižně a působí přesvědčivě, přesto čtenář o tvrzeních pochybuje. Ale spíš citově než věcně, protože s běžnými znalostmi na historikovu argumentaci nestačí. Určitou nervozitu vyvolává představa válek budoucnosti s propojením lidí a strojů.

I když líčení moderních konfliktů s drony a přesným naváděním leteckých úderů naznačuje, že může mít pravdu. A že není zcela od věci citovaný vtip o budoucí podobě letectva: bude se skládat jen z člověka, psa a počítače. Úkolem člověka bude krmit psa a úkolem psa zabránit člověku, aby sahal na počítač.

Pokud ovšem ještě nějaké války budou. Morrisovy závěry se mohou jevit jako z oblasti sci-fi. V příštích padesáti letech se lidé propojí se stroji. Budeme schopni nahrát svou mysl na internet a všichni se staneme součástí jedné obří globální bytosti. Pak už válka nebude nutná. Autor soudí, že proces již začal. Otázka je, jestli bychom po takovém světě opravdu měli toužit.

Poválečná Evropa 
Zajímavým dodatkem k Morrisovi – lze-li téměř tisícistránkový svazek nazvat dodatkem – je kniha profesora historie Tonyho Judta. Také on v ní použil vtip. Dotaz na Rádio Jerevan: Je možné předpovědět budoucnost? Odpověď: Ano, budoucnost známe naprosto přesně, to jen minulost se každou chvíli mění.

Poválečná Evropa

autor:

nakladatel: Prostor

překlad: Dalibor Výborný

Hodnocení­: 90 %

Záleží přirozeně na výkladu. Judtovo vyprávění, jak se po 2. světové válce formovala Evropa, má v porovnání s Morrisem výrazně smířlivější charakter. Jistě, ani vývoj od poloviny 20. století nebyl vždy selankou – zmiňme válku v Jugoslávii či terorismus 70. let v Německu, Itálii, Ulsteru. Přesto v Judtově podání směřují alespoň evropské dějiny k lepšímu a vytvářet větší lidská společenství lze v zásadě i bez krve.

Poválečná Evropa je specifickou encyklopedií. Najdeme v ní vše od politických jednání přes ekonomiku, módu, filmy či hudbu po rozpad komunistického bloku. Od jejího vzniku v roce 2005 (předchozí české vydání vyšlo před deseti lety) se leccos zkomplikovalo, takže předpovídat příští cestu kontinentu je poněkud riskantní. Ale možná i jeho současné problémy vyřeší ona Morrisova globální bytost.

Mohlo by vás zajímat

23. 3. proběhne předávání filmových cen (Praha, Rudolfinum)
17. 3. bude mít premiéru pořad Za oponou na iDNES KINO


Nejčtenější

Zemřela zpěvačka Věra Bílá, romská hvězda plánovala velký comeback

Zpěvačka Věra Bílá v listopadu 2018

Ve věku čtyřiašedesáti let zemřela světoznámá zpěvačka Věra Bílá. Tento týden přitom měla zahájit plánované comebackové...

Zemřel Stanislav Zindulka, vtipný a dvorný kavalír ze starých časů

Herec Stanislav Zindulka na snímku z června 2017

Ve věku 86 let zemřel člen hereckého souboru Činoherního klubu, držitel Thálie i Českého lva Stanislav Zindulka. Zprávu...

Zemřel herec a zpěvák Robert Hlavatý, hrál v Tajemství i v Ulici

Hudebník Robert Hlavatý

Ve věku 50 let zemřel na rakovinu muzikant a herec Robert Hlavatý. Objevil se v muzikálech Kvaska, Děti ráje či jako...

RECENZE: Opravdu pocta Vondráčkové? Muzikál Kvítek mandragory klesl ke dnu

Jaromír Nosek a Miroslav Etzler v muzikálu Kvítek mandragory

Původní muzikál připravený na motivy písní Heleny Vondráčkové měl ve středu premiéru v Divadle Broadway. Tvůrci divákům...

Televizní rada si všimla vulgarit v seriálu Most!, žádá nápravu

Michal Isteník, Vladimír Škultéty, Martin Hofmann, Zdeněk Godla a Miloš...

Rada pro rozhlasové a televizní vysílání se vrátila k seriálu Most!, který se již uzavřel. Upozornila Českou televizi,...

Další z rubriky

Nominaci na Magnesii Literu má Denemarková, Stančík i Szantó

Autoři nominovaní na Magnesii Literu se svými knihami (5. března 2019)

Do boje o letošní výroční knižní ceny Magnesia Litera vstupují Radka Denemarková, Petr Stančík nebo Tereza Semotamová....

Jaroslav Rudiš končí s železnicí. Budu si muset najít jiné téma, říká

Spisovatel Jaroslav Rudiš s románem Winterbergova poslední cesta

Spisovatel Jaroslav Rudiš sepsal svůj první román v němčině a hned si vysloužil nominaci na cenu knižního veletrhu v...

GLOSA: Magnesia Litera letos patří ženám. Ať už vyhraje kdokoliv

Radka Denemarková se svou nominovanou knihou Hodiny z olova (5. března 2019)

Se vší úctou k mužům nominovaným na knižní ceny Magnesia Litera za rok 2018, jsou to ženy spisovatelky, které z...

Najdete na iDNES.cz