VOJTĚCH LINDAUR, ONDŘEJ KONRÁD: Bigbít (Albatros)
Česká televize právě opakuje seriál Bigbít, unikátní obrazové dějiny českého a částečně i slovenského rocku. Po stejných stopách se vydali zkušení hudební publicisté už v 80. letech v časopise Gramorevue. Svůj tehdejší historiografický seriál hned po sametové revoluci zpracovali do útlé knížky Život v tahu. Ta v mírně rozšířeném vydání vyšla ještě znovu, již pod stávajícím názvem o několik let později. Aktuální vydání je ovšem první skutečně reprezentativní, jaké si kniha takovéhoto významu zasluhuje. Nejen přehlédnutý obsah s opravenými fakty a větší množství fotografií, ale také aktuální doslov, ve kterém oba autoři sdělují svoje názory na hudební scénu od posledního vydání knihy, a zejména přiložená dvě CD, obsahující skutečné, dosud nikdy a nikde nevydané unikátní nahrávky, tvořící "soundtrack" knihy, činí z Bigbítu takřka povinnou součást knihovny každého rockového fanouška.
VLADIMÍR VLASÁK: Československá rocková poezie 1959-1989 (Nakladatelství XYZ)
Sborník rockových textů shromáždil hudební publicista Vladimír Vlasák už koncem 80. let, tehdy ovšem z mnoha důvodů nemohl vyjít. Jeho mírně, zejména v profilech jednotlivých autorů aktualizovaná podoba přináší pohled na obsahovou stránku českého rocku, která v mnoha svých nejlepších případech dosahuje vrcholné poetické úrovně, nastavené světovým kontextem, avšak - také v nespočtu případů - přináší i typicky český, tedy originální přístup k tvorbě. Už proto, že je čeština na rockové rytmy například oproti angličtině těžko tvárná, nutila textaře - a vlastně i mnohé skladatele - k nalezení optimálního souznění, které přinášelo českému rockovému totalitnímu ghettu nepřehlédnutelnou kvalitu.
RADEK DIESTLER: Tři sestry - 25 let ve 25 obrazech (Daranus)
"Historie jednoho tělesa je zaznamenána v úseku pětadvaceti let – to je v lidském životě podstatná etapa, v životě souboru, který pije jak o život, je to téměř zázrak, že slaví čtvrtstoletí převážně úspěšné existence. Za Soubor kreténů mohu říct, že radostně hledí do dalších let populárské a kalící existence s vírou v základní hodnoty, jako je pivo, kytara, buben, zelená, hotel, opačné pohlaví a Ford Tranzit," láká na knihu, která mapuje kariéru naší nejznámější pubrockové kapely velmi živě, především prostřednictvím "historek ze života", sám její šéf a zpěvák Lou Fanánek Hagen. Díky tomu, že se "citlivý materiál" dostal do ruky zkušenému hudebnímu publicistovi Radku Diestlerovi, výsledek se čte spíše jako zábavná beletrie než bulvární drby o celebritách.
DAVID COMFORT: Rocková kniha mrtvých (Jota)
Janis Joplin prý - jak je citováno v knize - řekla, že "Lidi mají rádi, když jsou jejich bluesoví zpěváci nešťastní. A mají rádi, když pak jejich bluesoví zpěváci zemřou." Bohužel, tenhle romantický přístup k předčasné smrti se zdaleka netýká jenom blues. James Dean, Marilyn Monroe, Arthur Rimbaud, Amadeo Modigliani, Charlie Parker. Anebo Václav Hrabě, Jiří Hrzán, Jiří Schelinger, abychom zůstali doma. Romantický opar ovšem do značné míry přiživují i knihy jako je tato. Příběhy Jimiho Hendrixe, Janis Joplin, Jima Morrisona, Elvise Presleyho, Johna Lennona, Kurta Cobaina a Jerryho Garcii jsou vyprávěny právě a jedině s ohledem na předčasnou smrt. Ale není to trochu málo?
PHIL SUTCLIFFE: Queen (Slovart)
Queen rozhodně nejsou kapelou, která by posluchačské tábory spojovala, nicméně minimálně obrovský historický význam jí nemůže upřít snad nikdo. A právě po této historii se za pomoci stovek dokumentů, fotografií a dalších memorabilií ohlíží tato velkoformátová publikace. Je potěšitelné, že na rozdíl od podobných knih, které se spokojí s "kvalitou pro oko" se tato kniha snaží i předat maximum informací, které zde předávají přední rockoví publicisté. A v neposlední řadě o skupině vyprávějí i sami její kolegové, rockoví hudebníci zvučných jmen.
JIMMY CAUTY, BILL DRUMMOND: KLF Manuál (Jiří Březina a Jakub Janďourek)
To nejbizarnější na závěr. Dvojice elektronické hudby KLF se proslavila několika hity na přelomu 80. a 90. let. Oba hudebníci napsali tento útlý, ale po čertech výživný svazek, který nese podtitul Jak se dostat na vrchol hitparády. S obrovskou ironií, typickým britským humorem, ale (zamyslí-li se člověk alespoň částečně znalý hudebního zákulisí) zároveň také s ohromnou erudicí tady radí, jak nejsnáze dosáhnout úspěchu v hudební branži bez peněz, talentu a zkušeností. Zlí jazykové tvrdí, že hit Petra Kotvalda Mumuland vznikl právě podle tohoto Manuálu...
