Zemřel legendární kytarista Radim Hladík, zakládající člen Blue Effectu

Ve věku 69 let zemřel v neděli ráno kytarista Radim Hladík, který stál mimo jiné u zrodu slavné kapely Blue Effect. Podlehl následkům fibrózy plic. Legendární kytarista se s nemocí potýkal už nějakou dobu. Některé koncerty musel odříct, jiné odehrál s podporou dýchacího přístroje.

„S obrovským zármutkem v srdci vám oznamujeme, že dnes ráno na následky zákeřné nemoci zemřel kytarista, skladatel a především náš dlouholetý kamarád Radim Hladík,“ oznámila kapela Blue Effect na svém oficiálním účtu na Facebooku.

Podle informací ze začátku října Radim Hladík čekal na transplantaci plic. Naposledy se na pódiu objevil v září na Střeleckém ostrově v Praze. Po vystoupení byl převezen do nemocnice v pražském Motole, kde byl týden v péči lékařů.

Fibróza plic

Radim Hladík trpěl fibrózou plic, což je choroba, při které se mu pomalu zmenšoval obsah plic. Koncertní hraní je přitom velice namáhavé. Během hodiny a půl hraní se po čtyřech letech boje s nemocí dostával do takzvané hypoxie, kdy má tělo v tkáních tak málo kyslíku, že to začalo ohrožovat srdeční sval a hrozil infarkt.

„Jakmile jsem dohrál, odvezli mě na jednotku intenzivní péče. S lékaři jsme v nemocnici dospěli k závěru, že je nesmysl to dál pokoušet, a tak jsem se rozhodl koncertování přerušit. Věřím, že dočasně,“ vysvětlil Hladík v oznámení na webové stránce kapely.

„Mou jedinou šancí je transplantace plic. V září jsem se dostal do transplantačního registru a teď jsem doma, odpočívám, nenamáhám se a čekám, až mi možná zavolají z motolské nemocnice, že pro mě mají plíce, a odvezou mě na operační sál. Je to má jediná šance. Pokud tohle všechno proběhne, čeká mě rekonvalescence a potom se chci na pódia vrátit,“ podotkl Hladík.

V poslední době pracoval na produkci nového alba Jaroslava Hutky, na kterém nahrál i několik kytarových partů, a poté se chystal skládat hudbu k dokumentárnímu filmu Vladimíra Michálka.

„Hrozně nás to mrzí, hrozně nám Radim bude chybět. Budeme se snažit, abychom dál nesli ten odkaz, který jsme během třinácti let po jeho boku získali,“ reagoval na Hladíkovu smrt pro ČTK zpěvák Blue Effectu Honza Křížek.

Od Komet přes Matadors k Blue Effectu

„Ono v tom bigbítu je všechno dovolený, všechno je svoboda a je jedno, jestli je ti padesát nebo dvacet - to je úplně fuk,“ říkal jeden z nejuznávanějších českých kytaristů, který se narodil bez pár dnů před sedmdesáti lety - 13. prosince 1946 - v Praze.

Už jako patnáctiletý hrál na kytaru ve známé skupině Komety. První profesionální angažmá dostal v roce 1964 v klubu Olympik. Současně začal studovat na pražské konzervatoři u Milana Zelenky. Konzervatoř však stejně jako předtím gymnázium nedokončil.

Do historie českého bigbítu se zapsal již ve druhé polovině šedesátých let jako člen legendárních Matadors. Ti se stali brzy nejlepší českou rhythm and bluesovou kapelou, a to i díky východoněmeckému technickému vybavení, podle jehož značky získali i svůj název.

Sehraná kapela měla kromě dvojice vokalistů Vladimír Mišík - Karel Kahovec v rukávu další velký trumf právě v podobě Radima Hladíka, který se stal všeobecně uznávaným králem elektrické kytary a také inovátorem. Když poprvé v Čechách využil takzvaná kvákadla, sklízel podle svědectví pamětníků němý úžas posluchačů.

Hladík, který byl zpočátku ovlivněn zahraničními vzory, se postupně propracoval k vlastní tvorbě. Po rozpadu Matadors založil na podzim roku 1968 svou skupinu Blue Effect (později názvy M.efekt a Modrý efekt). Velký hit kapely z té doby, píseň Sluneční hrob, se vrátil na výsluní popularity, když se stal ústřední písní úspěšného filmu Pelíšky.

V období nastupující normalizace musela skupina počeštit svůj název a procházela častými personálními změnami. Hladík se však vždy dokázal obklopit kvalitními muzikanty a experimentoval s artrockem a jazzrockem.

První ryzí instrumentalista v Síni slávy

Po roce 1989 Blue Effect svou činnost utlumil. Hladík produkoval desky o generaci mladších kapel, byl garantem dokumentárního cyklu České televize s názvem Bigbít, psal hudbu k filmům a divadelním inscenacím. Občas si zahrál v akustickém duu s Jaroslavem Hutkou či s Dášou Andrtovou.

„Mám jedno krédo: nechci být milionář. Proto mohu pracovat jen na projektech, které mě baví. Vyplývá z toho svoboda,“ nechal se slyšet kytarista.

V roce 2004 společně s muzikanty mladšími o několik generací Hladík kapelu Blue Effect obnovil. O dva roky později pak vstoupil do Síně slávy hudebních cen Anděl - jako první ryzí instrumentalista.

„To může být na jednu stranu handicap, ale na druhou stranu jsem rád, že jsem se tam nedostal in memoriam. To by bylo horší,“ řekl Radim Hladík na slavnostním ceremoniálu.

Již v roce 1968 se Radim Hladík oženil a s manželkou Zlatou mají syna Radima a dceru Lucii. Pořekadlo o jablku nepadajícím daleko od stromu se potvrdilo v případě syna Radima, který je držitelem několika Českých lvů za nejlepší filmový zvuk.