Jak vědí dnes už asi i ti, pro které je jazz "zemí vzdálenou", trio kontrabasisty a skladatele Roberta Balzara nejen čas od času (dnes méně než před pár lety) doprovází Dana Bártu při komorních koncertech jazzových standardů, ale je také základní "jednotkou" jeho kapely Illustratosphere. Balzar navíc hraje na baskytaru v J.A.R. a na kontrabas v doprovodné kapele Hany Hegerové.
Na natáčení čtvrtého alba se Robert Balzar Triu podařilo získat dvě osobnosti, které již tak nastavenou laťku ještě zvyšují. Hráčským partnerem tria byl slavný kytarista John Abercrombie, producentem pak původem český kontrabasista světového věhlasu Miroslav Vitouš, který s Abercrombiem často koncertuje. Přidáme-li ještě Billa Milkowskiho, autora průvodního slova v bookletu a jednoho z nejznámějších amerických jazzových publicistů, čeští muzikanti se obklopili skutečnou špičkou ve svých oborech.
. Kdo je John Abercrombie
|
Slavný newyorský kytarista vystudoval roku 1967 prestižní bostonskou Berklee College Of Music. Žánrově vycházel z jazzrockového kvasu začátku 70. let, průběžně se dopracoval komornějšího lyrického výrazu, typického pro vydavatelství ECM, jehož je jedním z hlavních "stájových koní". Během své umělecké dráhy spolupracoval např. s Billym Cobhamem, Michaelem Breckerem, Ralphem Townerem, Johnem Scofieldem a dalšími. Mezi jeho blízké kolegy patří i někteří původem čeští hudebníci, kteří se proslavili po odchodu do amerického exilu. S klávesistou Janem Hammerem natočil Abercrombie několik alb, kontrabasista George Mraz byl členem jeho kvarteta na přelomu 70. a 80. let, s kontrabasistou Miroslavem Vitoušem tvoří koncertní duo, které se před dvěma lety představilo i v Praze v rámci cyklu Jazz na Hradě.Bylo řečeno, že Abercrombie je hráčským partnerem tria. To je velmi podstatné. Nejen v jazzu se totiž rozmohla praxe zvaní známých hvězd třeba jen do několika tracků alb. Taková "spolupráce" pak vypadá tak, že dotyčný umělec po zaplacení honoráře dostane hotové základy po webu, v úplně jiném studiu natočí svůj part a výsledek pošle objednavateli. Jistě, i tak mohou vzniknout perly, ovšem fakt, že si mnohdy přes oceán "spolupracující" muzikanti ani nepotřesou rukou, zejména v tak osobním žánru jako je jazz není příliš přirozený.
Případ Robert Balzar Tria s Johnem Abercrombiem byl úplně jiný - kytarista s triem v pražském CNSO studiu skutečně tvořil přímo na místě, přičemž přišel se svou trochou do mlýna i jako autor, když poskytl své tři starší skladby. Autorem dalších pěti je Robert Balzar. Tečkou za albem je známý standard I Fall In Love Too Easily, který má mimo jiné trio dobře "osahaný" i ze společného hraní s Danem Bártou.
Tím, co protagonisty alba volně propojuje, je základní zadání: nehledat nové cesty prostřednictvím avantgardních postupů, nýbrž stvořit cosi krásného. A to se beze zbytku podařilo. Pro vyznavače progresivních trendů je hudba alba Tales určitě zoufale tradiční a staromilecká. Jenomže tvorba není jen hledání něčeho zcela nového, ale také (a možná je to dokonce krapet těžší) snaha vytvořit cosi originálního, resp. osobitého a osobního skladatelsky a výrazově, byť v intencích mainstreamu.
Album je doslova napěchováno silnými tématy a melodiemi, které se promítají i do sól. Všichni zúčastnění hráči, tedy John Abercrombie, Robert Balzar, pianista Stanislav Mácha, a svým způsobem vlastně i bubeník Jiří Slavíček, hrají nejen vrstevnatě a stylově různorodě (technickou stránku věci není třeba zdůrazňovat, ta je v těchto kruzích samozřejmá), ale také velmi melodicky. Melodie se velmi dobře pojí s celkovým velmi hutným a spojitým soundem tria, do kterého Abercrombieho kytara zapadla zcela přirozeně.
Je zajímavé, že Abercrombie zřetelně "hraje víc" ve svých skladbách. Což samozřejmě neznamená, že jeho kytara nemá plnou váhu i v Balzarových skladbách. Ostatně, už téma úvodní skladby Tale, jež má v kontextu této příležitostné spolupráce takříkajíc proklamativní ráz, rozjíždí právě jeho kytara s neodmyslitelným "navinulým" zvukem, zatímco Robert Balzar Trio vytváří jakési až "vlnivé prostředí", v němž vyniká hustota, ale zároveň přehlednost jeho hry, kterou známe z předchozích alb.
Z Tales, disku kompaktního nejen technologicky, ale i obsahově, lze jen těžko vypichovat okamžiky, které by čněly nad ostatní. Velkým zážitkem jsou nejen Abercrombieho sóla, ale kupříkladu i sóla Stanislava Máchy, v nichž se zvláštním způsobem pojí emoce s intelektem, a velmi tvořivá rytmická složka, která může stavět na dlouholeté vyhranosti a dovolit si mnohé. Obecně se téhle "partě" daří nejlépe v pomalých a středních tempech, kde se může doslova pomazlit s každým tónem - viz překrásnou Abercrombieho baladu Remember Hymn či Balzarovu Night.
Je otázkou, jakou přesně úlohu měl při vzniku alba Miroslav Vitouš. Ale i kdyby spočívala jen v přímluvě u Johna Abercrombieho, že stojí za to pár dní do spolupráce s Robert Balzar Triem investovat, je to zásluha mimořádná. Ostatně, spolupráce kytaristy s triem nebyla poslední. Pokračovat bude minimálně na koncertní úrovni: v březnu příštího roku by měl John Abercrombie s Robert Balzar Triem podniknout evropské turné.
Robert Balzar Trio & John Abercrombie: Tales
vyd. Robert Balzar B.C.W.D. Music/Sony BMG, čas 63:54
Hodnocení iDNES.cz: 90 %
