GLOSA: Až vtipy vyčichnou, zůstanou Kemelovy písně. A to je dobře

Čtenářům MF DNES i iDNES.cz je jméno Miroslava Kemela dobře známé, léta je baví svými kreslenými vtipy. Od debutového alba Krajem šel anděl, tedy roku 2012, je však také – pod důsledně dodržovanou domáckou podobou křestního jména Mirek – součástí české písničkářské scény.

Mirek Kemel (druhý zleva) se svojí kapelou | foto: Indies Scope

Mirek Kemel: Nic víc (obal alba)

Jestliže před dvěma lety byl mimořádně zajímavým nováčkem (recenzi debutového alba najdete zde), nyní vycházející druhé album Nic víc má za úkol jeho kvality potvrdit.

"Muzika mi hodně pomáhá přežít stres z každodenní povinnosti odevzdat kresbu včas. A dovoluje mi ponořit se hlouběji do sebe, do svých příběhů bez nutnosti být vtipný a aktuální," říká Kemel. Písňová tvorba je pro něj tedy svým způsobem relaxační záležitost.

Nic víc

90 %

Mirek Kemel

vyd. Indies Scope 2014

Jeho šansony, protože k těm má album nejblíž, jsou paradoxně mnohem vážnější, jaksi serióznější a hlavně od podstaty trvalejší než kreslené fóry o Zemanovi a Sobotkovi. Až si na ta jména vzpomenou jen historikové, Kemelovy sebezpytné písně tady budou pořád, a kdo si k nim najde cestu, nebude potřebovat vysvětlivky.

Se šansonem Kemela nespojují jen vnější prvky jako dominantní akordeon, ale také patos v jeho zpěvu. Ovšem patos v tom nejlepším slova smyslu, řekněme brelovský. A také nulové obavy z používání slov a vět, které by jiným jen těžko šly přes ústa, zatímco od Kemela znějí naprosto přirozeně a autenticky.

Kolik českých zpěváků by si trouflo třeba na verše "Rád bych ti na cestu jak svíce planul a až přijde čas, tiše dohořel"? Anebo "Budu se koukat na mraky/budu poslouchat čmeláky/a v lotosovém květu/otevřu se světu"?

Kemelovo album se však podařilo i hudebně. V překvapivé produkci herce, ale i muzikanta Vladimíra Javorského, který se mihl se saxofonem už na minulé desce, vznikly členité nahrávky s vyloženě lahůdkovými momenty, jako je aranžmá jen pro vypjatý zpěv, cello a kontrabas (Návrat). Kemelova "dvojka" tedy potvrdila, co měla.