Pondělí 17. února 2020, svátek má Miloslava
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Pondělí 17. února 2020 Miloslava

RECENZE: Vězněm v bance. Beethoven jako thriller z finančního sektoru

  18:55aktualizováno  18:55
Beethovenův Fidelio se odehrává ve vězení. Kde se odehrává inscenace Vídeňské státní opery, kterou hudebně nastudoval Tomáš Netopil, je spíš hádanka. V úvahu by mohla přicházet banka.

Ve vězení se pálí kompromitující materiály. Scéna z vídeňského Fidelia | foto: Michael Pöhn

Když se slaví kulaté jubileum skladatele, je přirozeně správné vzpomenout si i na některá jeho méně hraná díla. U Beethovena, od jehož narození uplyne letos 250 let, k nim patří i původní verze opery Fidelio. Její třetí a poslední podoba z roku 1814 je běžnou součástí repertoáru operních domů (včetně pražského Národního divadla).

Ludwig van Beethoven: Fidelio Urfassung (Leonore)

Dirigent: Tomáš Netopil

Režie: Amélie Niermeyerová

Vídeňská státní opera, premiéra 1. února 2020

Hodnocení­: 60 %

První verze roku 1805 neměla úspěch, jakkoli k tomu přispěly i vnější okolnosti, konkrétně nejistá situace ve Vídni po jejím obsazení francouzskými vojsky. Příliš nezabrala ani druhá, ujala se až třetí. Tu původní nyní představila Vídeňská státní opera pod názvem „Fidelio Urfassung (Leonore)“ s odkazem na pravé jméno titulní hrdinky, která v převleku za muže jménem Fidelio zachrání z vězení svého manžela. Právě mravní étos a humanismus Beethoven zdůrazňuje. 

Řekněme, že v první verzi vítězí ideje nad hudbou a jejím přímočarým účinkem. Kdo zná běžně uváděného Fidelia, bude postrádat asi nejvíc rychlou, energickou pasáž Florestanovy vězeňské árie, v níž se hrdina upíná ke své vidině. Argument, že hlady vysílený ubožák by něco takového nedokázal, je však pochybný, neboť opera jako žánr nemá logiku „normálního“ světa, včetně činohry. V opeře hrdina může zpívat hodinu s kudlou v břiše, nemluvě o tom, že žádný režisér ani dirigent nenajde tenora, jenž by zazpíval Florestanův part a přitom vyhlížel na smrt vyhladovělý.

Na druhou stranu nyní uváděná verze divákovi odhalí i málo známou působivou hudbu, především duet dvou hlavních ženských představitelek, v němž jsou k hlasům připojena i kouzelná smyčcová sóla. Konec opery je problematický v obou verzích, v první navíc ještě působí nastavovaně; každopádně zásah ministra Dona Fernanda na poslední chvíli vyhlíží v obou případech jako deus ex machina z barokních oper. Tištěný program v té souvislosti připomíná spekulaci, že autor prapůvodní předlohy, z níž čerpali Beethovenovi libretisté, Francouz Jean Nicolas Bouilly, kdysi coby vysoký státní úředník v době Francouzské revoluce umožnil někomu útěk z vězení a v opeře si pak postavil pomník...

Opery zkrátka mají vlastní logiku a medvědí službu jim prokazují ti režiséři, kteří jejich vysokou stylizaci nahrazují prvoplánovou aktualizací do současného reálného světa. Jako Amélie Niermeyerová ve Vídni. Fidelia začíná jako soudobý thriller. Během předehry laškují v ložnici na malé vyvýšené scéně Florestan s Leonorou, ale jakoby každou chvíli tušili nebezpečí; když pak Florestan na chvíli odběhne, už se nevrátí, Leonora najde jen zkrvavenou košili.

Fotogalerie

Děj se pak přirozeně neodehrává v 18. století, nýbrž v moderně působící strohé hale. Velké hodiny, okénka s čísly, vozíky ze supermarketu, na nichž se rozváží jídlo v plastikových krabičkách, zaměstnanci a zaměstnankyně s jmenovkami. Běžný divák sice nemá zkušenosti s vězeňskými prostory, ale toto přece jen vypadá zvláštně. Režisérka asi chtěla vystihnout, že žalářník s rodinou žijí mezi trpícími odsouzenci relativně normálním životem, jenže člověk má pořád pocit, že je v bance, do níž přicházejí podivní „klienti“ ve vytahaných tričkách. Chvíli trvá, než mu dojde, že to jsou vězni. Jakoby do tohoto prostředí ani nepatřili. Celé to připomíná béčkový krvák z finančního sektoru z nějaké banánové republiky, v níž se likvidují nepohodlní svědci podvodů. Tomu nasvědčuje i pálení dokumentů, které nakáže hlavní zlosyn, šéf věznice Don Pizzaro, zde oblečený s nevýslovnou polopatičností do ďábelsky červeného obleku.

Se zázračnou záchranou Florestana si režiséři často nevědí rady, Niermeyerová ji vyřešila tak, že Leonoru, která chce chránit manžela, Pizzaro skutečně probodne a závěr se odehrává už pouze v její předsmrtné fantazii. Kdyby si to ale divák nepřečetl v programu, nepochopil by, proč je najednou jeviště plné postav v revuálně blyštivých kostýmech, že to jako mají být bytosti z jiného světa. Nemluvě o tom, že celé Beethovenovo humanistické poselství, s nímž se tak nějak identifikuje i český divák, jenž ještě zažil nesvobodu a opojení z jejího pádu, vyznívá do pesimistického ztracena. 

Zbytečná dublérka

Nicméně režisérka měla ještě horší nápady. Při již zmíněném duetu Leonory a Marzelliny, jež se do ženy převlečené za chlapce zamiluje, nechá Marzellinu ve svatebním závoji Leonoru (která se nechce prozradit a tak dívce spíš přitakává) svlékat a ohmatávat jí prsa. Až vyvstala otázka, zda opera neskončí rozvodem a novým sňatkem, respektive registrovaným partnerstvím. A aby toho nemálo málo, Leonora je celou operu dublována činoherní herečkou, která představuje hrdinčino váhající a pochybující druhá „já“. Obě postavy s sebou vedou promluvy, které režisérka částečně připsala, ale nic nového jimi nesdělila, nic, co by nevyplývalo z děje a co by si divák nemohl sám domyslet. Přidaná figura jen překáží a navíc není novým nápadem, stejně a se stejně pochybným výsledkem postupoval i Claus Guth na Salcburském festivalu 2015. Nicméně jeho práce (kterou shodou okolností nedávno odvysílal kanál ČT art) aspoň stavěla na abstrakci a estetické myšlence, nikoli na triviální realistické aktualizaci.

Režisérku při děkovačce zaplavila vlna bučení, našince pak potěšilo, že dirigent Tomáš Netopil naopak sklidil úspěch. Hudebně to byl zase jiný Fidelio, než jaký se dal slyšet třeba zrovna v Salcburku, ne tak symfonicky široký a efektní, nýbrž hraný v menším obsazení, sevřenější, průzračnější, ale i dramatický.

Povedl se i pěvecky, až na dvě výjimky. První byla bohužel představitelka titulní role Jennifer Davisová, která Leonoru skoro celé představení zpívala pod tónem a měla problém dostat hlas do hlediště. S tím bojoval i barytonista Thomas Johannes Mayer, jenž v hlase neměl dost energie, aby zosobnil zlovolného Dona Pizzara. Naopak skvělý výkon podal v roli Florestana tenorista Benjamin Bruns, jenž měl sice práci „ulehčenu“ absencí velice obtížné druhé části své velké árie, nicméně i tak mu hlas zněl silně, přitom lehce, příjemně a pružně. Báječný sytý, nosný a barevný soprán předvedla Chen Reissová jako Marzellina, sonorní kovový bas pak basista Falk Struckmann v roli žalářníka Rocca a neztratil se ani Jörg Schneider jako Marzellinin nápadník Jaquino, jenž vyhlížel jako sympatický tlouštík. Hudba a zpěv člověka tedy zasahovaly, vizuální dojmy ho však nechaly chladným.

  • Nejčtenější

Oscary vyhrál Parazit, Brad Pitt i hrdina Jokera, Česko neuspělo

Poprvé v historii vyhrál Oscary neanglicky mluvený film, jihokorejský Parazit. Ceny získali také herci Brad Pitt a...

RECENZE: Pád až na nula procent. Snímek Chlap na střídačku je nestydatost

Třebaže kritikovu odolnost už zocelily Špindl 2, Ženská na vrcholu, Šťastný nový rok či Příliš osobní známost,...

Billie Eilish představila titulní píseň k nové bondovce. Poslechněte si ji

Zpěvačka Billie Eilish zveřejnila píseň k novému filmovému dobrodružství agenta 007 Jamese Bonda. Zařadila se tak po...

RECENZE: The Kelly Family přivezli kýč, konfety a hromadu naučených póz

Jeden už by málem zapomněl, proč tuhle zpívající famíliji v polovině 90. let tak intenzivně nesnášel. Po pětadvaceti...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

RECENZE: Zase jednou chlap. Veterán nabízí výjimečně nejednoznačnou postavu

Umí přežít v boji i v poušti, ale ne mezi pokrytci. Milan Ondrík v titulní roli snímku Veterán, který v neděli uvede...

Premium

Češi bydlí stále častěji ve sklepech. K extrémním řešením je nutí drahé nájmy

Nedostupné bydlení nutí Čechy ke stále extrémnějším řešením bytové situace. Zejména v největších městech už lidé míří i...

Premium

Sovětská legenda: Fourcadovi pomáhají lékaři. Francouz: Ta žena musí být šílená

Slavná sovětská biatlonistka a běžkyně na lyžích, trojnásobná olympijská vítězka Anfisa Rezcovová, si v rozhovoru pro...

Premium

Postavili si malý domek. Přezdívají mu termoska na bydlení

Nic z moderního komfortu v něm nechybí, na druhou stranu ani centimetr nikde nepřebývá. Tomáš Staněk navrhl a postavil...

  • Další z rubriky

RECENZE: Sesterské duo Krewella podává exotické hudební antidepresivum

Hudebně začaly být aktivní v roce 2007, jinak však spolu Jahan a Yasmie Yousafovy coby sestry samozřejmě vyrůstaly....

Talentované děti z Česka a Slovenska zamíří do italského Sanrema

Ve středu 19. února se v pražském divadle Hybernia uskteční čtvrtý ročník národního kola soutěže dětských zpěváků...

RECENZE: Stone Temple Pilots na novém albu našli vnitřní klid

Mohli to už dávno zabalit, ale vydrželi. Stone Temple Pilots na albu Perdida zní uklidněně, smířlivě a pozitivně....

VIDEO: Marie Rottrová po devíti letech natočila novou písničku

Skladba s názvem Cesta z pera Petra Ostrouchova a Tomáše Belka, autorského tandemu známého z kapely Sto zvířat,...

První slečna Kateřina Zemanová přiznala po letech účast na pornovečírku

Kateřina Zemanová (26) přiznala v rozhovoru pro časopis Téma svou účast na pornovečírku. Ten se konal před sedmi lety,...

Rád Lucince barvím vlásky a starám se o ni jako o své miminko, říká Matuš

Vztah Bohuše Matuše (46) a jeho partnerky, o třicet let mladší studentky Lucie (16) vzbuzuje v posledních dvou letech...

Napřed dezinfekce, pak manželka, šokoval Tomáš z Výměny svými prioritami

Jestli se televizním divákům zdál Tomáš z Výměny manželek jako docela starostlivý otec, při závěrečném setkání obou...

RECENZE: Pád až na nula procent. Snímek Chlap na střídačku je nestydatost

Třebaže kritikovu odolnost už zocelily Špindl 2, Ženská na vrcholu, Šťastný nový rok či Příliš osobní známost,...

Sex máme se ženou několikrát denně, mobil do ložnice nesmí, říká Bieber

Justin Bieber (25) prozradil svůj recept na úspěšné manželství. Důležité prý je, najít k sobě toho pravého člověka....