Před oběma koncerty zástupci orchestru spolu se svým šéfem společně vystoupili na tiskové konferenci.
"Bělohlávek nám připomíná tradici, a to nejen v české hudbě. To je v dnešní době důležité, musíme totiž vědět, jak podávat klasickou hudbu v 21. století. Navíc je báječný hostitel a je s ním skvělá zábava na večírcích," poznamenal na adresu šéfdirigenta koncertní mistr Andrew Haveron.
Nastudovat Kabeláčovu Symfonii č. 7 nebyl podle Haverona problém. "Jsme rozhlasové těleso, které je zvyklé rychle studovat řadu skladeb a natáčet je. Hráli jsme už spoustu zvláštní hudby. Dalo by se říci, že čím neobvyklejší skladba, tím je pro nás snazší. Kabeláč má složitý systém notace, ale jakmile jsme se ho naučili dešifrovat, už to nebyl problém. Suk byl těžší, je tu skutečný zvukový obraz a melodie, přitom to není Dvořák ani Mahler," zdůraznil.
Smuteční symfonii Asrael, kterou Suk komponoval po smrti svého tchána Antonína Dvořáka a manželky Otilky, Bělohlávek v této sezoně dělal i s orchestry v Berlíně a Ženevě. S orchestrem BBC ji poprvé provedl 21. května v Londýně.
Sportovní vsuvka
Pražský pobyt britských hudebníků měl i mimohudební část. V neděli dopoledne se výběr Symfonického orchestru BBC střetl ve fotbalovém utkání se Symfonickým orchestrem Českého rozhlasu, který na Pražském jaru vystoupí v úterý. Týmy sestávající na každé straně z pěti hráčů a brankáře bojovaly před zraky desítek diváků na umělém trávníku hřiště TJ Hanspaulka.
Češi nakonec Brity porazili poměrem 5:1. "Měli jsme pět náhradníků, zatímco oni pouze jednoho. Možná to bylo tím," okomentovala vítězství domácích tisková mluvčí festivalu Alena Svobodová. Podle organizátorů šlo o ojedinělou událost v dějinách Pražského jara.
Dirigent Bělohlávek si nezakopal: "Jsem přítelem fotbalu, ale ne před koncertem. Co kdyby se někdo zranil..." Jeho obavy se naštěstí nenaplnily.
