RECENZE: Startují Stopy života, Magnusek vnesl Ordinaci na psychiatrii

TV Barrandov začne v pátek vysílat vlajkovou loď své sezony, seriál Stopy života. Na podzim uvede osm dílů, druhou řadu plánuje na jaro. Režii má Tomáš Magnusek, jenž si přidělil i jednu z rolí.

Záběry ze seriálu Stopy života | foto: TV Barrandov

Projekt Stopy života má zvláštní historii. Pilotní díl uvedla televize Prima už loni v prosinci; na otázku, zda bude pokračovat a jestli kvůli nechutným scénám ze života prostitutky čeká reakce od Rady pro rozhlasové a televizní vysílání, odpověděl tehdejší mluvčí vyhýbavě. Teď se titul zjevil na konkurenční stanici včetně dnešní reprízy první části.

Fotogalerie

Zobrazit fotogalerii

TV Barrandov sice seriál mocně propaguje, ale schovává; výjimku udělala pouze na vlastní půdě, kde promítla vybranou, zjevně parádní šestou epizodu s životními partnery, dvojicemi Abrhám–Šafránková a Přeučil–Hrušková, v rolích manželů.

Právě od hvězd si seriál slibuje divácký zájem a nemá zase tak silné soupeře, Nova v pátek poráží starými pohádkami vodnické Neviditelné. Dalo by se tu prorazit – kdyby Stopy života nepůsobily tak unyle.

Případy z praxe dodal psychiatr Jan Cimický, takže v druhém plánu se líčí dění na psychiatrii, kde lékařku Ivany Andrlové z pilotní epizody doplnila v roli primářky – jak překvapivé na barrandovské obrazovce – Kateřina Brožová. I spoluscenárista a režisér Magnusek si zahrál – násilnického zetě Andrlové, od něhož jeho zbitá žena utíká a zase se vrací. Čili jsme v Ordinaci; jen na jiném oddělení a v jiném obsazení.

Na filmy se tvůrci nedívají

Překvapí, že první díl Dívčí sen, neobratně až směšně lascivní příběh padlé dívky, prošel u televizní rady. Ale zásadnější je, že dosvědčuje, jak se naši filmoví samouci na rozdíl od Quentina Tarantina, který se hltáním tvorby jiných učil, na filmy nedívají. Jinak by museli vědět, že už před dvěma lety se ve snímku Až do města Aš objevil naprosto totožný osud: Slovenka mířící do Česka za prací skončí postupně od nevěstince po pouliční prostituci.

Lechtivý nádech má rovněž šestý díl Poslední sbormistr. Ač tvůrci ujišťují, že s kauzou Kulínský nesouvisí, na tématu sbormistra obviněného ze sexuálního zneužívání žáků je inspirace znát. Proti „jedničce“ má však „šestka“ tři výhody. Je technicky čistší včetně zvuku, takže divák slyší každé slovo (bohužel i písně zpívané opět Brožovou), Josef Abrhám si drží noblesu a jeho role sbormistrova přítele nese zajímavý motiv spoluviny, živené výčitkami i vnucené veřejným lynčem.

Ovšem vypravěčsky je to zase bída s nouzí. Zřejmě ani za dveřmi nestál profesionál, který by naznačil, že nelze celý příběh nasadit do jednotvárné melodramatické polohy, kde se tklivost hřmotně povzbuzuje dramatickou hudbou.

Stopy života

Česko, 2015

režie: Tomáš Magnusek

hrají: Tereza Brodská, Dagmar Bláhová, Pavel Soukup, Kateřina Brožová, Tomáš Magnusek, Valentina Thielová, Aleš Procházka, Aleš Cibulka, Otmar Brancouzský, Dalimil Klapka, Kateřina Macháčková, Marek Vašut a další

Hodnocení­: 30 %

Že dialogy nejsou konverzační vata, od projevů na koncertě přes zdravice se sousedy po přípitky na sbor „úspěšný u nás i v Japonsku“, navíc v úředně strojeném jazyce z románových salonů.

Že v roce 2014 nestačí snímat akci jako výstup ochotníků hledících do objektivu a že pohyb kamery prostorem, kde se nic neděje, postrádá smysl. Že tam, kde lékaři neznají profesní odstup a jsou rozervanější než pacienti, kde všechny postavy mají bez ustání zavlhlé chápavé oči a mluví tragicky jako v posledním tažení, se rodí telenovela.

Na rovinu: šestý díl Stop života je zatím to nejlepší, co Magnusek podepsal, ale dobré to pořád není. Paradoxně mu nahrává, že i konkurenci stačí stále méně a méně, takže poslední nadějí, která snad připomene kouzlo filmařiny na obrazovce, zůstává Cirkus Bukowsky II.

.