RECENZE: Se Skyfall skončil sen. Bond, jak jsme ho znali, je mrtev

Daniel Craig by neměl být překvapen, pokud ho po premiéře nové bondovky navštíví některý z diváků a pokusí se ho umlátit sebranými spisy Iana Fleminga. Skyfall není špatný film, ale charisma Jamese Bonda se z něj někam vytratilo.

Řeči o ukrajinských vymahačích výpalného v souvislosti s Craigovým angažmá ve filmech Casino Royale a Quantum of Solace byly přehnané. Fyzická síla a buldočí odhodlanost Bondovi nového střihu slušela.

Zmizel sice Q se svým technologickým hračkářstvím a padouši už k ovládnutí světa nepotřebují podnikat výpravy do kosmu a terorizovat lidstvo laserovými družicemi (svou moc začali upevňovat prozaičtějším způsobem), slavná série nicméně neztratila svůj osobitý styl. Ano, 007 se změnil, ale ve své podstatě pořád zůstal nedostižným idolem z říše fantazie. 

Tváří v tvář poslední bondovce ale bohužel nezbývá než kapitulovat. Převládající pocit? Rozpolcenost. Jako by se režisér Sam Mendes neuměl rozhodnout, jestli chce s 007 starého typu nadobro skoncovat a vytvořit úplně nového hrdinu, nebo zůstat věrný předloze Iana Fleminga. Pokusil se tedy o obojí.

Výsledek? Nadprůměrná detektivka, která by obstála, pokud by tu jaksi neotravoval kult jménem James Bond. Hodnotit Skyfall, aniž by přes rameno nenakukovali Sean Connery s Rogerem Moorem, samozřejmě nejde.

Nejvytíženější agent série Moore ostatně pocity ze svého nástupce shrnul trefně: "Já jsem byl spíš milovník, on je zabiják." To nevadí při akčním entrée, které stejně jako u dvou předchozích snímků letí kupředu v tempu zběsilé honičky. Craig je v roli zavilého stopaře, jenž pronásleduje prchajícího zlosyna po chatrných střechách Velkého bazaru v Istanbulu, naprosto perfektní. Stejně jako M, která operaci dozoruje zpovzdálí, a divák se nestíhá orientovat. Během vteřin se honička přesouvá na rušnou ulici a odtud zase na střechu projíždějícího vlaku. Škoda jen, že napínavou scénu ukončí výstřel, na nějž už je zapálený fanda jistě připraven, protože mu ho tvůrci ukázali v traileru.

Skyfall

Akční podívanou umí Mendes prodat i jinak než rychlým střídáním záběrů, třeba souboj v mrakodrapu nad Šanghají připomíná nádhernou stínohru v Laterně magice. Potravy pro oči je mnoho, plátno rozkvete při záplavě svítících lampionů, při setkání s krásnou kurtizánou v čínském kasinu nebo během plavby na zlosynův ostrov. To jsou momenty, kdy je Bond opravdovým Bondem a dovoluje divákovi snít.

Ale navrch mají okamžiky, v nichž 007 s propadlými tvářemi a několikadenním strništěm není ve své kůži. Ten tam je šarmantní gentleman, který si ví vždy rady. Mendes místo něj nabízí publiku zkrachovalého kořalu, který netrefí cíl! Sice ho později oholí, vykoupe a navlékne do obleku, ale jako by tentokrát Craigův hrdina nepřestával čpět potem.

Tím, kdo zatím sbírá body, je padouch v podání Javiera Bardema. Exagent MI6 toužící po pomstě za dávnou křivdu není děsivým psychopatickým vrahem z filmu Tahle země není pro starý, za něhož španělský herec získal Oscara, ale rozpustilým homosexuálem, který místo středověkých praktik raději trýzní protivníky hlazením ručkou po kolínku.

Daniel Craig v bondovce Skyfall

Co je horší? Přistihnout se při sympatizování s bláznivým teroristou, nebo znechucení nad Bondem, který při mučení krásky, s níž strávil noc, nevznese jedinou námitku?

Skyfall

65 %

Velká Británie / USA, 2012, 143 min

Režie: Sam Mendes

Hrají: Daniel Craig, Judi Denchová, Ralph Fiennes

Kinobox: 84 %

IMDb: 7.8

Ani jedno, daleko nejhorší je srazit na kolena samotnou M a nechat ji plazit se v blátě Bondovy i vlastní minulosti. Tajemství, která měla zůstat skryta, vyplouvají na povrch a najednou nezbývá nic. Nepomohou relikty minulosti jako Aston Martin, znovuzrození Q, který se vrací coby arogantní klouček, ani britská vlajka tančící oslavně ve větru.

Navoněný krásný sen se proměnil v šedou realitu, na které není nic atraktivního. Na Bonda se ale chodí hlavně snít. Škoda, že na to Sam Mendes zapomněl.