RECENZE: Romantická komedie Přestupný rok obsahuje přesně tři vtipné okamžiky

Nejprůhlednější, nejnázornější, nejnudnější. Putovní trofej pro recyklované romantické komedie, jejichž každý záběr zná člověk předem a hrdinům může napovídat text, nejnověji přebírá Přestupný rok. Než vznikne další předělávka.

Z filmu Přestupný rok | foto: Bontonfilm

Americko-irská road movie, do níž režisér Anand Tucker obsadil Amy Adamsovou a Matthewa Gooda, přidala k vousaté výchozí situaci jediný nový prvek – irskou tradici, podle níž pouze na přestupný rok 29. února smí požádat o ruku žena muže.

Právě to si usmyslí mladá pěstěná Američanka a tajně vyrazí za svým milým, který je právě služebně v Dublinu. Jenže uvázne v irské vísce a průvodce, kterého si tam najme, hrdinčiny city zviklá.

Přesně tohle už se odehrálo v několika verzích Francie, Skotska, Řecka, Aljašky a různých Zapadákovů amerického Středozápadu. Liší se pouze místní přízvuk, folklor, hudba, tance, jídlo a pití.

Přesně tři vtipy

Přestupný rok

40 %

USA, 99 min.

režie: Anand Tucker,

hrají: Amy Adamsová, Matthew Goode, Adam Scott, Bill Nighy,

Kinobox: 59 %

IMDb: 6.4

Tvůrcům už nestojí za námahu ani obměnit typy postav. Další slečna Dokonalá, již charakterizují drahá móda a pubertální hihňání s kamarádkami, si má brát pana Dokonalého, manekýna s lékařským titulem. A barbíně vždy musí cestu zkřížit pravý opak, typ dřevorubce s odborářským cítěním.

Ten irský má jisté kouzlo, ale s prominutím pitomé repliky; od Adamsové se chce jen dětinské natřásání. Nejhůř pak je, když přiznají – To je jen maska – a počnou si vylévat srdce.

Ne-li hrdinové, alespoň situace by se mohly vymyslet jiné, ale kdepak, jede se podle kopíráku.

Tudíž městská mondéna opět vláčí kufry divočinou v lodičkách s podpatky, opět má nahodilý pár k dispozici pouze manželskou postel, opět jim příroda do cesty staví místní zvířenu – produkce si jen zjistí, zda v příslušném teritoriu vedou krávy, ovce, klokany či medvědy.

Jako vždy nejlepší práci odvede krajina včetně západů slunce, kýčovitě krásná, bohužel však zaplevelená ubohými řečmi a rázovitými figurkami – drsnými domorodci s měkkým srdcem, ať pijí irskou whisky nebo víno z bobulí.

Hlavně však celý film obsahuje přesně a pouze tři veselé okamžiky: rentgen, zkázu hotelového pokoje, nevěstu raněnou dřevákem. Což činí třicet procent; poslední desítka je z lítosti k zelenému ostrovu nakaženému Hollywoodem.