Glosář Mirky Spáčilové: Pes i děti, všechno lepší než Spirit

Vedle oscarových kandidátů, na něž se vstupenka vesměs vyplatí, se do českých kin vplížily i nenápadnější filmy. Paradoxně ty dětské dopadly o třídu dospěleji než dětinský komiks.

Bolt: Pes pro každý případ

Bolt – pes pro každý případ přináší úhledný kompromis zrozený spoluprací dvou animátorských velmocí: společnosti Pixar (v osobě výkonného producenta Johna Lassetera) a Studia Walta Disneyho. Že je to sňatek typu něco za něco, napoví už předfilm – kratičká tokijská variace na slavná pixarovská Auta, jež bez poezie nabízí jen závodnickou akci z rodu počítačových her.

Bolt - Pes pro každý případ

60 %

USA, 2008, 103 min.

režie: Byron Howard, Chris Williams

Kinobox: 72 %

IMDb: 6.8

Také Bolt skočí z úvodní štěněčí idylky rovnou do přitroublé akční honičky, jenže tady jde o účel. Psí hrdina totiž odmala v takových filmech účinkuje coby záchrance své majitelky, aniž tuší, že zločince kosí jen pomocí triků a kaskadérů.

Načež přijde nezbytná moralita: aby se ze zvířecí hvězdy zavřené ve studiu stal pořádný pes, musí se otrkat ve skutečném světě, najít kamarády a hlavně ztracenou paničku. Střídavě tak baví psí vandr s kočkou či holubem a nudí kázání o cynickém showbyznysu či potřebě pospolité rodiny; díky nápadité animaci se to však dá vydržet.

Město Ember

Hodnocení MF DNES: 60 %

Město Ember zastupuje vcelku šikovně módní žánr dětské fantasy; má blíž k verneovkám než k opisovačům Harryho Pottera a model podzemního města, v němž přežívají lidé bez paměti, staví z takřka pohádkových kulis. Podobá se kouzelné říši z reklamy na čokoládu, jenomže v poločasu rozpadu. Úkazy blízkého kolapsu, dávno neudržitelného provizoria a nekonečného flikování, které radní maskují jásavou písní, připomenou dospělým socialismus v posledním tažení.

Pro potěchu dětí tu je spousta mechanických hračiček a rekvizit, jako by se film stavěl z obří stavebnice Merkur; ateliér se tu nezapírá, je na místě. Mladík a dívka hledající únik do jiného světa patří k teenagerům, ale přehledné dětské strašení v podzemí s působivými výpadky proudu unese klidně i mladší publikum.

Pátrání hrdinů kombinuje dětskou Šifru mistra Leonarda s českým Maharalem; vyústění je sice jasné a systém nástrah akčního finále až přehnaný, nicméně v daném žánru a diváckém okruhu zosobňuje Město Ember docela slušnou práci.

Spirit

Hodnocení MF DNES: 50 %

Spirit je oproti tomu prostě otrava, kterou si přiznají snad i skalní fanoušci kultovního komiksového autora Franka Millera. Zatímco vlastní příběh Sin City točil s Robertem Rodriguezem a Quentinem Tarantinem, Spirita podle předlohy Willa Eisnera nejen přepsal, ale také režíroval sám – a to dělat neměl.

Působivé výtvarné hrátky s černou, bílou a červenou se totiž brzy omrzí a zbude jen jasná komiksová stylizace s nádechem naivismu, který by filmu mohl dávat půvab, kdyby nebyl tak toporný, herecky nejistý a rozkolísaný.

Do smrtelné vážnosti se humor vkládá příliš okatě, chtěně a uměle, prodává se tak usilovně, až získává infantilní účinek, a užvaněné výlevy v duchu drsné detektivní školy nemají obsah ani nadsázku. Spirit – zavražděný policista sloužící i posmrtně spravedlnosti – vede existenciální úvahy. Eva Mendesová coby sexy zlodějka v upnutém černém skafandru procedí mezi zuby první vtip – Drž hubu a krvácej!

Scarlett Johanssonová coby pobočnice hlavního zlosyna Samuela L. Jacksona se při nacistickém mučeníčku postará o druhý – ale to už komika působí bezděčně, jako by film v temné tónině převzal v půlce milovník crazy komedií, kde je možné vše. Přitom vypravěčsky se střídají jen dva prvky, nastavovaná slova a strnulá póza.

Spirit zkrátka působí divadelně jako soukromá studentská besídka. Na sto honů dává najevo, že ho nenatočil filmař, a pár černočerných žertů v závěru už zklamání nevyléčí.