Filmové Chicago vychází z mnohonásobně oceněného muzikálu Johna Kandera, Freda Ebba a Boba Fosse. Jedná se o výpravný retro snímek, ve kterém se to hemží vraždami, intrikami, zhrzenou láskou, nesmiřitelnou rivalitou a konečně i oboustranně prospěšným přátelstvím.
Přehlídka podmanivé hudby a tanečních rytmů se přelévá mezi dvěma rovinami - skutečností a představami hlavní hrdinky Roxie. Mezitím se děj příběhu přesunuje zpoza vězeňských mříží do soudní síně a hned zase na pódium kabaretu.
Vítejte ve Větrném městě
Jsme v Chicagu, píše se rok 1929. Městem na břehu Michiganského jezera zmítají sexuální vášně podněcované touhou po slávě a penězích, pro které stojí za to i vraždit. Zvlášť když je člověk omámen démonem alkoholu zakázaným v době doznívající prohibice a jeho mysl se houpá v podmanivém jazzovém rytmu.
Tak zvané „Větrné město“ přilákalo svými neomezenými možnostmi i navenek nezkaženou Roxie Hartovou. Prostou, obyčejnou ženu, která sní o zpívání a tancování na prknech slavných kabaretů a divadel. Doufá, že se jí podaří stát se podobnou „superstar“, jakou je známá umělkyně Velma Kellyová, a je pro to ochotná udělat téměř cokoliv.
|
Chicago | |
| režie | Rob Marshall |
| námět |
Maurine Dallas Watkinsonová |
| scénář | Bill Condon |
| kamera | Dion Beebe |
| hrají | Reneé Zellwegerová Catherine Zeta-Jonesová Richard Gere |
| hudba | Fred Ebb John Kander Danny Elfman |
| původní název | Chicago |
| délka | 107 minut |
| žánr | muzikál |
|
Chicago - premiéry | |
| kina | 24. dubna 2003 |
Teprve když Roxiin manžel zastaví společný majetek a půjčí si od všech známých, rozběhne se mediální divadlo umně řízené Billyho taktovkou. Z bezvýznamné, neznámé Roxy se přes noc stává hvězda první velikosti. Tisk o ní referuje jako o té nejbezbrannější bytosti, jejíž ideály semlelo hříšné Chicago. Toto mediální divadlo je trnem v oku slečně Kellyové. Tato sličná profesionálka však má v rukávě schovaných ještě pár „byť falešných“ es.
Je v tom něco shnilého
„Na první pohled to je velkolepá nezávazná show, které vévodí skvělá zábava. Ale pod přitažlivou slupkou showbusinessu se skrývá něco odporně shnilého,“ říká o námětu režisér Rob Marshall.
Původní námět z pera Maurine Dallas Watkinsonové napodobovala celá řada her cynicky glosujících zákulisí uměleckého světa. Avšak teprve dramatik, režisér, choreograf a původně i tanečník Bob Luis Fosse otočil v roce 1975 celý příběh do podstatně méně úsměvného úhlu pohledu.
V jeho podání se korupce soudu a tisku jako sedmé velmoci stala metaforou pro faleš a nezájem o méně významného jedince u většiny z amerických státních institucí. V té době byl tento pocit podpořen i dvěma dlouho odeznívajícími traumaty - vietnamskou válkou a aférou Watergate.
Když se Chicago znovu objevilo na muzikálové scéně v roce 1986 pod názvem All that Jazz, Spojenými Státy zrovna otřásal případ O. J. Simpsona. Američané začali nahlížet na prohnilost státních institucí zase z trošku jiného pohledu. A dnes, po Clintonově aféře s Monicou Levinskou, si lze nalézt ve filmovém zpracování Chicaga též mnoho lehce srozumitelných paralel.
Z divadelních prken na filmové plátno
Původně se hra jmenovala The Brave Little Woman a byla uvedena na divadelních prknech v roce 1926. Již tenkrát vzbudila mezi kritiky velký rozruch. Následovala dvě filmová zpracování. Němý film Chicago z roku 1927 a snímek Roxie Hart v obsazení s Ginger Rogersovou z roku 1942, který distribuovala společnost 20th Century Fox. Přestože byl každý z nich poplatný své době, námět, kterému vévodí zločin po kterém nepřijde díky manipulaci s médii a úplatnosti státních úředníků zasloužený trest, se ukázal být téměř prorocký.
V roce 1975 upravila Chicago do muzikálové podoby trojice John Kander, Fred Ebb a dnes již zesnulý Bob Fosse. Tehdejší americké muzikálové hvězdy Gwen Verdonová a Chita Rivera se ujaly postav Roxie a Velmy. Divácký zájem, který vypukl už v den uvedení představení opětovně potvrdil, že se stále jedná o poutavý, nadčasový příběh. Ten ještě umocnily chytlavé melodie a podstatně smyslnější chování jednotlivých postav.
V roce 1994 se začala zajímat o muzikál produkční společnost Miramax Films. Od jeho žijících tvůrců nejprve zakoupila licenční práva. Až pak se začal odvíjet zdlouhavý proces transformace divadelního představení na filmové. Ukázalo se to být nesmírně náročné. „Na jevišti byla celá zápletka podána v jediném prostředí jako obrovská estráda. Ve většině muzikálů herci zpívají společně, ale tady se nic takového nedělo. Tady se jednotlivé postavy obracely k divákům každá sama za sebe. Ve filmové podobě tak příběh ztrácel souvislosti,“ svěřuje se jeho režisér Rob Marshall.
Ověnčený nominacemi i cenami
Snímek Chicago získal v lednu 3 Zlaté Globy z osmi nominací, zahájil letošní filmový festival Berlinale a odnesl si i spoustu jiných filmových cen, například dvě sošky BAFTA. Řadu filmových ocenění zavšil soškou za Nejlepší snímek při letošním předávání Oscarů a dalšími pěti cenami Americké filmové akademie.
 Fotografie z filmu Chicago. |
 Fotografie z filmu Chicago. |
 Fotografie z filmu Chicago. |
 Fotografie z filmu Chicago. |
 Fotografie z filmu Chicago. |
 Fotografie z filmu Chicago. |
 Fotografie z filmu Chicago. |
 Fotografie z filmu Chicago. |
 Fotografie z filmu Chicago. |
 Fotografie z filmu Chicago. |
