RECENZE: Mádl předvádí v Deníčku moderního fotra roztomilou klauniádu

V záplavě domácích romantických komedií patří Deníček moderního fotra k těm snesitelnějším, ač příslušnost k žánru zapírá. Novinka o trampotách otce na rodičovské dovolené, natočená podle blogu, posléze knihy Dominika Landsmana, se totiž vydává spíše za komedii rodinnou.

Vztah ústřední dvojice navíc buduje podle módního západního střihu, kde se postupuje proti tradičnímu vývoji, tedy od jednorázového náhodného sexu přes věcnou partnerskou dohodu ohledně budoucnosti neplánovaného dítěte až k lásce.

Takový model navzdory jeho nepůvodnosti rád přijme zejména divák, který se limonádové nasládlosti romantických komedií děsí; v Deníčku bude přivírat oči až ve finále.

Jinou častou šablonu představuje průvodní komentář v první osobě, který je i v Deníčku zbytečný; v podstatě jen dělá reklamu předloze, jejíž úspěšnost opakovaně vytrubuje. Nadužívaná berlička literární ich- formy přitom podceňuje schopnosti hned tří zúčastněných stran, totiž režiséra, herců i diváků.

Škoda, neboť Jan Haluza po krátké hříčce První akční hrdina dokazuje, že i na celovečerním prostoru by dokázal vyprávět bez podpůrné vaty. Autorův jazyk ctí v dialogu a situační nadsázku zručně využívá třeba v hrdinově neuróze v obklíčení zvuky, jež by mohly dítě probudit.

Dávní přátelé Tereza Ramba s Jiřím Mádlem vyzařují civilní střízlivost, takže přirozené „kámošské“ soužití jim lze uvěřit, hlavní oporu snímku však představuje Mádlovo klaunské sólo.

12. srpna 2021

Sebestylizaci drsňáka nad věcí drží přes dlouhý prolog až k porodu a když se propadne do zmatků kolem péče o syna, s návodovým doprovodem písně Plakalo bejby předvádí vskutku roztomilou pantomimu štvance.

Deníček moderního fotra

60 %

Režie Jan Haluza, hrají Jiří Mádl, Tereza Ramba, Lukáš Hejlík, Ondřej Malý, Pavla Tomicová, Ivan Lupták, Lucie Benešová

Kinobox: 59 %

Díky Mádlovi se dá unést jistá monotónnost skečů, neboť s miminkem – na rozdíl od smrště katastrof v hitu S tebou mě baví svět – se logicky pojí jen trable typu pláč, blinkání, vyměšování. Ale pár motivů pobaví, od jehovisty s pračkou po vynalézavé funkce vysoušeče vlasů.

Postupně ovšem přibývá dojímání, slzení a byť několik verzí milostného vyznání zkusí zachránit parodický žert s koněm, pospolité narozeninové finále dojem pošpiní.

Přesto, přinejmenším v českém měřítku a v rámci prvotin, lze mluvit o vkusně zvládnuté zábavě. Byť za cenu záplavy sponzorských odkazů i pochybností, proč se kolem nevyspalých otců dělá takový humbuk, když mnohé ženy zvládají mateřskou dovolenou i s prací, aniž by to vydávaly za hrdinství.