Sociální a psychologickou tragikomedii amerického autora Tracyho Lettse upravil režisér Petr Svojtka. Z žánrového označení podtrhl jeho druhou část, Zabijáka připravil předně jako komedii. Hned v hrůzném úvodu, kdy diváky zaskočí drsná scéna sprostého syna dobývajícího se do otcova bytu, celou situaci klidně rozhodí narážkou na ochlupení nevlastní matky. Svojtka režíruje svižně, takže i když se lacinějším vtípkům nevyhýbá, zbytečně je nerozmazává a nechává děj dál plynout.
Fotogalerie |
Před diváky se proto během chvilky vyjeví základní linie, kdy se syn dohodne s otcem, že nechají zabít matku s vidinou tučné životní pojistky. Prostě ten Texas, kde „jsou jen burani a křupani a je to moc velký, takže všude daleko“.
Vedle dobře napsané předlohy se Svojtkova verze opírá o silné a velice vyrovnané výkony všech představitelů. V prvním plánu hře vévodí duo manželů, tedy Ansel Marka Taclíka a Sharla Tatiany Vilhelmové. Taclík nechává zářit komediální talent, k vyjádření hlupáctví jeho postavy často stačí pouhý pohled a kamenná tvář. Vilhelmové role je na tom podobně, její omezenost však doplňují afekt a prolhanost.
Nijak nezaostávají ostatní, Igor Chmela ztvárnil titulního alfasamce Joea přesvědčivě. Nejtěžší úlohu však zvládli sourozenci v podání Ivana Luptáka a Anny Fialové. Zatímco ostatní hrají jasně dané figurky, oni musí projevit ambivalentnost, když se v nich stále ještě střetává dětská naivita s drsnou realitou okolí.
Zabiják JoeDivadlo Kalich premiéra 16. února 2016 režie: Petr Svojtka hrají: Igor Chmela, Marek Taclík, Tatiana Vilhelmová / Ivana Jirešová, Ivan Lupták, Anna Fialová Hodnocení: 70 % |
Právě postava Vicky, kterou tak skvěle ztvárnila Fialová, je však trochu úrazem hry. Tvůrci v ní nechali probleskovat původní autorovy narážky na sociologické drama – Vicky naznačuje, že byla v mládí zneužita, že tuší víc než ostatní. Hra se však tomu více nevěnuje, takže se její bolavé poznámky v halasnosti gagů a smíchu diváků úplně ztrácejí. A jak Zabiják Joe spěje v tarantinovské zběsilosti do finále, divákovi dojde, že zůstalo nevyřčeno až příliš mnoho.
