Středa 22. ledna 2020, svátek má Slavomír
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Středa 22. ledna 2020 Slavomír

RECENZE: C’est la vie? Muzikál z Gottových písní v první hodině jen tlachá

  10:54aktualizováno  10:54
Muzikál Čas růží v pražském Hudebním divadle Karlín přehrál Gottovy písně s citem. Proč jich však v úvodní hodině zazní jen minimum, vědí asi jen jeho tvůrci.

Sagvan Tofi v muzikálu Čas růží | foto: David Kraus

V houpavém rytmu se rozjíždí závěrečná Gottova hymna C’est la vie, na pódiu ji společně odzpívají všichni tři představitelé hlavního hrdiny – Josef Vojtek jako stařec, Jan Kopečný jako mladík a Filip Antonio v roli chlapce. Všichni podávají pěvecky dobrý výkon, svou bezprostředností na pódiu překvapí nejmladší z nich. Živé nastudování pod vedením dirigenta Martina Kumžáka Gottovým písním sluší, zpěváci jsou vybráni s citem. Karel Gott, který k muzikálu složenému ze svých písní svolil a věnoval mu namalovaný obraz, může být spokojen.

Fotogalerie

Takzvaný hitmuzikál, tedy kus poskládaný z písní jednoho interpreta, většinou neoplývá silným příběhem. A Čas růží, jehož scénář napsal Sagvan Tofi, to potvrzuje. Skupinka mladých se dostane do zapadlého domu zarostlého podivína (zmíněný Vojtek). Ten pak jednoho z nich zdrží a začne mu vyprávět životní příběh točící se okolo obrazu a nešťastné lásky k dívce z poutě.

Následující hrané scény z podivínova mládí diváky zavedou na pouť blíže nedefinované minulosti. Tvůrci se bohužel v první polovině příliš zaobírají dějovou linkou. Vše chtějí vysvětlit, vše přehrát. A zapomínají tak na to hlavní, kvůli čemu muzikál vlastně přichystali – tedy na Gottovy písně.

V úvodních šedesáti minutách jich zazní minimum, a navíc většinou jen v krátkém nápěvu. S výjimkou Přijela pouť se navíc diváci nedočkají jediné choreografie.

Kopečnému i Procházkové písně sedly

Kvůli jednoduchým dialogům navíc nemají Jiří Langmajer a Adéla Gondíková v rolích majitelů poutě moc co předvést; prostý příběh ostatně není to, proč diváci vážili cestu. Jsou tu především kvůli hitům. Ale zdá se, že tvůrci v čele s režisérem Petrem Novotným se jimi asi báli plýtvat, aby dva půldruhé hodiny dlouhé poločasy uživili.

Teprve po hodině, kdy soubor rozehraje a roztančí Korunou si hodím, se na pódiu začne něco dít, statická vysvětlovací nálada je náhle pryč a konečně je tu muzikál.

Čas růží

Hudební divadlo Karlín

premiéra 16. března 2017

režie: Petr Novotný

hrají: Roman Tomeš / Jan Kopečný, Markéta Procházková / Eva Burešová / Veronika Vyoralová, Martin Písařík / Ladislav Korbel, Petr Dopita / Josef Vojtek, Jiří Langmajer / Sagvan Tofi, Adéla Gondíková / Ivana Jirešová, Ondřej Bábor / Peter O. Pecha, Jaromír Nosek / Petr Ryšavý, Josef Štágr / Milan Malinovsky, Vladislav Beneš / Vlastimil Zavřel, Lukáš Adam / František Pytloun, Filip Antonio / Matouš Klíma a další

Hodnocení­: 45 %

Tofi si k nasazení několika písní vypomohl lehkou kličkou, kdy hlavní hrdina, nyní úspěšný interpret, předvede koncert a hned jsou na světě Lady Karneval, Kávu si osladím či Pláč.

Zvláště třetí jmenovaná Kopečnému vysloveně sedla. Podobně dobře si Markéta Procházková v roli ztracené lásky poradila třeba s Ukážu ti cestu rájem. Vzhledem k tomu, že ve více méně stejném rytmu muzikál dotančí až k finální C’est la vie, naskýtá se otázka, proč raději v Karlíně nevolili kratší stopáž, jež by byla Gottových písní plná.

Diváci by si to zasloužili i proto, že se závěrečné dojemné tečky z premiéry, tedy vystoupení samotného Gotta za zpěvu Být stále mlád, na reprízách asi nedočkají.

  • Nejčtenější

RECENZE: Srdcová královna ví, jaké dovedou být ženy herečky a bestie

Počínaje Absolventem a konče Ženami v pokušení se už vyprávěl mnohokrát, totiž románek zralé dámy s mladíčkem. Jenže...

Premium

Je z ní druhá Greta. Z Emmy Watsonové se stala ekologická aktivistka

Filmová čarodějka to dopracovala k důležitým proslovům a boji za ženská práva. Co všechno už má Emma Watsonová vlastně...

RECENZE: Tupí a tupější se snaží přesvědčit, že komedie nemusí mít humor

Režisér a producent Miloslav Šmídmajer uvedl premiéru svého Případu mrtvého nebožtíka tradiční populistickou frází, že...

TELEVIZNÍ CENY: Černobyl, nebo Zaklínač? Vyberte zahraniční seriál roku

Na portálu iDNES.cz pokračuje pátý ročník televizních cen. Čtenáři vyberou postupně nejlepší český i zahraniční seriál,...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

RECENZE: Jak Králíček Jojo skoncoval s Hitlerem a míří k vrcholům roku

Když se u nás Králíček Jojo natáčel, mluvilo se o něm jako o hitlerovské satiře. Ale výsledek vstupující do kin stojí...

Premium

Proč vyhraje vodík. Vynálezce Tůma má o budoucnosti automobilů jasno

Už před dvaceti lety se projel vodíkovým autem, kterým chtějí Japonci na letošní olympiádě v Tokiu propagovat...

Premium

Převratná metoda z IKEM: jak zhubnout přeprogramováním metabolismu

Lékař Marek Beneš je už třetím rokem vedoucím lékařem projektu, při kterém se pomocí laseru „oslepí“ nervové buňky...

Premium

Přivřela oči a doufala v polibek. Manžel ji místo toho shodil ze srázu

Ležela vedle něj a pravidelně oddychovala. Odtáhl se od ní, co mu jen postel dovolila, a otočil se zády. Musí to udělat...

  • Další z rubriky

Nepříjemná groteska. Kočkožrout maloměsto rozvíří, popisuje Stropnická

Provokativní hru o příchodu cizí krve představuje podle pražského Švandova divadla dílo německého autora R. W....

Bordel zvaný socialismus. Na 70. léta se raději díváme s úsměvem, míní Noha

Do socialistické domácnosti, na fotbalové hřiště či na hřbitovní sexuální večírek se prý podívají diváci, kteří v...

Špinar s nadhledem odhalí svět gay seznamky. Diváky nešetří, říká Vizváry

Satirickou hru o gayích po čtyřicítce slibuje novinka pražského Divadla Letí nazvaná Homo 40. Do Vily Štvanice, kde...

Když si mocní troufají. Mejzlík hraje v Kacířských esejích filozofa Patočku

Symbolicky na výročí upálení Jana Palacha přichystal režisér Miroslav Bambušek premiéru Kacířských esejí. V novince,...

Najdete na iDNES.cz