RECENZE: Tropico 6 vám umožní stát se neomezeným diktátorem

Jaké to je, být diktátorem? Vládli byste svým poddaným tvrdou rukou, utrhávali jim od úst a popravovali každého, kdo se na vás jen křivě podívá? Nebo byste ze svého panství stvořili pro své soudruhy utopii? V šestém díle oblíbené strategii Tropico můžete vyzkoušet oba přístupy.

Na začátku hry si můžete vytvořit svého diktátora a to nejen vzhledově, ale i charakterově. Váš prezident může mít spoustu kladných i záporných vlastností. Třeba oplývat takovým charismatem, že se před mezinárodním tribunálem vykecá i z jaderných testů, ke kterým dal svolení, díky nimž teď půl ostrova světélkuje. Prezident může být i snadno korumpovatelný nebo pyromaniak – žádný dům, který navštíví, před ním není v bezpečí. El Presidente však také musí někde bydlet, a tak mu postavíte palác hodný jeho majestátu. 

Tropico 6

Hra je, stejně jako minulý díl, rozdělena do čtyř epoch: koloniální éra, světová válka, studená válka a moderní doba. V kampani se ocitnete na samém počátku, kdy ještě nejste ten milovaný/obávaný/nenáviděný El Presidente, ale jen pohůnek mnohem větší mocnosti, která ostrov chce zplundrovat a vysát. Naštěstí máte pod čepicí a z područí se dostanete. To je však jen začátek strastiplné cesty, která vlastně nemá konce, protože nepřátelé jsou nejen na obzoru, ale i ve vlastních řadách.

Základním těžištěm zábavy je výběr některého z různých politických a názorových směrů, které na vašem souostroví bují. V začátcích to jsou jen komunisté, kapitalisté, vojáci a věřící. Rozmanitá sebranka, každá s trochu jinými preferencemi a potřebami. Čas od času se zástupce jedné z nich ozve s prosbou. Můžete buď vyhovět, nebo ho poslat k šípku. To se ale moc nevyplácí, zbytečně tak ztratíte podporu celé skupiny. Občas vás hra postaví před volbu, kterou ze skupin podpoříte, což je samozřejmě boj, který nelze vyhrát. Je to dobrý nápad, ale trochu nedotažený. Plnění přání je jen zřídka časově limitované, stačí naslibovat hory doly a když se vám to hodí, postavíte nějaký ten kostel, kliniku, továrnu, získáte pár hlasů navíc a ve volbách jste zase o něco pevnější v kramflecích.

O něco přímější ve vyjednávání jsou mocnosti, přeci jen jejich pozice je hodně vysoko nad vámi. Spojenci a OSA od vás v období války budou chtít čilý obchodní ruch a opovažte se jejich přání smést ze stolu. Začnou námořní blokádou, a když vás ani to nepřivede k rozumu, dojde na pořádnou invazi do vašeho tropického ráje. Hrát to na obě strany je ta nejlepší možnost.

Hodný nebo zlý?

Tropico 6

I vaši občané toho budou požadovat hodně. Na to, že jste diktátor, jsou někdy až příliš drzí. Chtějí někde spát, pracovat, jíst, bavit se, bouřit se a připravovat puče – všem se prostě nezavděčíte. Výběr budov, které můžete nechat postavit, je velký a odemyká se s postupem érami. V koloniální době si vystačíte s povozy a pár barabiznami, v moderní už zavadíte i o raketový program nebo farmaceutický průmysl. Téměř každá budova má navíc několik různých režimů provozu a nějaký ten upgrade. Detailisté si přijdou na své, modifikovat toho jde opravdu dost a má to znatelný vliv.

V čem Tropico exceluje, je schopnost dát vám neuvěřitelnou svobodu ve směřování ostrova. Lze z něj udělat peklo, kde má polovina lidí vězeňskou kouli u nohy, ale i exportní velmoc, ráj turistů i mnohem víc. A vše funguje, každý si tak může vytvořit ten svůj vysněný tropický ostrov..

Tropico 6

Hra je po povrchem velice komplexní, a tak sedne i těm, kteří se rádi prohrabují tunou grafů a přehledů. Dokonce můžete ovlivnit individuálně každého občana. Podplácení, vazba i trest smrti jsou zde standardní herní mechaniky, ale pozor, okolí na to reaguje. Pokud necháte zabásnout nebo odkrouhnout někoho vlivného, snadno to eskaluje k rebelii. Ale nic není úplně ztraceno, El Presidente může před volbami vše zvrátit burácivým proslovem. Autoři vám i zde nechávají volnou ruku, máte prostor sami určit, o čem budete mluvit.

Tropico 6

Pozor si hlavně musíte dávat na své sliby a neslibovat něco, co nemůžete dodržet. Poprvé, když jsem čelil volbám, jsem se neuvážlivě poddaným zavázal zlepšit pracovní podmínky. Jaký to byl šok, když jsem po drtivé výhře byl nucen ty podmínky skutečně zlepšit, navíc do šibeničního termínu. Dělal jsem vše, co šlo, ale navýšení na požadovanou úroveň jsem nedosáhl, laťka byla už tak nastavena příliš vysoko. V očích voličů jsem tak hodně klesl a měl co dělat, abych post v příštím období uhájil. A pokud ve volbách prohrajete, je konec. V moci diktátora je samozřejmě vše, i zákaz voleb jako takových, ale to už rovnou můžete dát občanům zbraně a poslat je do ulic.

Ve vašich rukou jsou i vyhlášky, nařízení a zákazy, které lze aktivovat na určitý čas, těžit z jejich výhod a usměrňovat chod ostrova k vašemu vysněnému ideálu. Ediktů je celá řada, lze například zavést prohibici, regulaci znečištění nebo bydlení zdarma pro všechny. Na tyto nařízení reagují skupiny různě. I zdánlivě pro všechny prospěšné rozhodnutí nějakou skupinu nakrkne k nepříčetnosti. Bydlení zdarma může být pro kapitalisty nepřijatelné a vést ke kompletní destabilizaci vaší křehké země. Ale i s politickým oponentem se dá něco dělat. Pošlete ho na pár let na převýchovu nebo ho jen vystavte propagandě v rozhlase, novinách a televizi.

Pokud je éra koloniální a válečná procházkou po růžové zahradě, éra studené války vám může pořádně zatopit. Do politického kolbiště přibudou čtyři další strany a začíná boj o životní prostředí, svobodu i bezpečnost. Hráčů na hřišti je stále dost. Od agresivních, arogantních mocností po politické strany a mafiány, kteří vám rádi za odvedené službičky pošlou něco bokem na tajný švýcarský účet. Za tyto peníze pak můžete nakupovat výhodné bonusy. Budete balancovat na ostří nože, situace se mění doslova minutu od minuty. Když mě v kampani Sovětský svaz vydíral a nutil k opatření, se kterými jsem se nechtěl ztotožnit, opravdu jsem se cítil špatně

A to je všechno El Presidente?

Tropico 6

Pokud očekáváte, že teď bude následovat obrovský výčet inovací oproti minulým dílům, zklamu vás. Nový tým Limbic Entertainment se drží hodně zpátky, snad ze strachu z reakcí fanoušků. Tropico 6 toho moc nového nepřináší, spíše kosmetické maličkosti. Hlavní změnou je, že už nemáte pod palcem jen jeden ostrov, ale souostroví. Co to znamená pro vás? Přes vodu postavíte most. Vzrůšo? Ani ne.

Druhou významnou novinkou jsou centra operací. Ta ve hře existují čtyři, pro každou éru jedna. Princip jejich fungování je prostý, z budov center se generují raidpoints, které pak investujete do ilegálních činností: lov pokladů, sabotáž nepřítele, záchranná operace na moři a tak dále. Nejzajímavější jsou výpravy za památkami. Číňané jsou profláklí tím, že si staví repliky známých divů, ale jak se říká, dobří vladaři kopírují, nejlepší kradou. A tak svou bandu morálně pochybných komand vyšlete, aby vám zaopatřila nějakou tu světovou památku (za každou éru můžete mít jednu). Komando pak může přivézt sochy Moai přímo z Velikonočního ostrova, Sfingu, Stonehenge nebo Sochu svobody. Váš ostrov pak může vypadat jako skrýš padoucha z nějaké bondovky a turisté se jen pohrnou vidět to, co klidně mohlo být ještě před chvílí jejich vlastní národní chloubou. Humor v Tropico je všudypřítomný.

Krásy ostrovů

Tropico 6 oplývá líbivou křiklavou grafikou a nenajdete jediný záběr, který by nebyl malebný. Krásné jsou i samotné ostrovy, pozorné oko si všimne mnohých detailů – v džungli ztracené chrámy s vodopády, ztroskotané lodě na útesech, malinkaté skládky odpadu. 

Nic není samoúčelné, vše nějak ovlivňuje atraktivitu místa pro turismus. Rozhodně je lepší postavit rezort u krásného růžového jezírka než u skládky s výhružně trčícími vraky aut. Celou tu parádu mi trochu rozbíjela optimalizace, modely při rychlejším zoomu dost nepěkně doskakují.

Největší problém je ale s ovládacím rozhraním. Některá vývojářská rozhodnutí, obzvlášť v oblasti přehledů, jsou špatná, jinak řečeno, přehledy nejsou přehledné. Ke spoustě věcí se musíte složitě proklikávat nebo chybí úplně. Trochu nepříjemné jsou i bugy v kampani, které znemožní pokračovat – naštěstí stačí jen nahrát nějaký předešlý save.

Příliš při zemi

Nevadí vám absence novinek nebo se k sérii vracíte s velkým odstupem? Budete ze hry pravděpodobně nadšení. Jestli jste se však těšili na obří ostrovní revoluci, nekoná se. Limbic Entertainment se rozhodli do osvědčené formule příliš nezasahovat, což je škoda, kvalita ale naštěstí zůstává. Tropico 6 je občas trochu nepřehledná, ale většinu času nadmíru zábavná budovatelsko-politická strategie, která vám sežere nezdravě moc volného času. A klidně i vašim přátelům, pokud se rozhodnete prubnout multiplayer. Zbývá už jen jediná otázka, jaký bude váš El Presidente?