Svůj první zábavní park jsem budoval v roce 1994, a to ve strategii Theme Park od legendárního Bullfrogu. A byť mi k srdci nakonec víc přirostla jiná hra od tohoto studia, nemocniční Theme Hospital, včetně aktuálněších Two Point Hospital a Two Point Campus, stavění zábavního parku má zkrátka pořád své kouzlo.
Aktuálně jsem měl možnost vyzkoušet fragment z připravované strategie Park Beyond, která slibuje příběhovou kampaň, přístupné ovládání a řekněme trochu bláznivější atrakce, které na Matějské rozhodně nenajdete. A asi ani nikde jinde.
S chutí jsem se pustil do první mise, která po příběhové stránce pracovala s klišé o velkých snech, aby se jim posléze sama vysmála. Cílem každopádně bylo postavit horskou dráhu, která začínala v horním patře jakési bytovky. Hra mě krůček po krůčku provedla, jak se taková horská dráha staví, a musím potvrdit, že v případě Park Beyond je to intuitivní, poměrně snadná záležitost.
Mohl jsem se okamžitě soustředit na vlastní stavbu, s ovládáním jsem vůbec nezápasil. Díky testovací soupravě jsem si mohl okamžitě ověřit, zda má v daném úseku potřebnou rychlost, abych zdolal vyjet například na vrchol baráku, ze kterého už ji zase naberu. Mise končila tím, že jsem celou dráhu absolvoval z perspektivy návštěvníka. Grafika je pestrobarevná, líbivá, poměrně detailní, takže jsem se těšil, co uvidím dál.
Tady bohužel přišlo zklamání. Sandboxový režim byl prozatím ve značně rozpracované fázi s provizorním uživatelským rozhraním a nefunkčními herními mechanismy. Není například příliš pravděpodobné, že po otevření parku by se úplně celý zástup lidí vydal jedním směrem, i když měl na výběr tři. Sandboxový režim tak byl spíš příležitostí, jak vyzkoušet jednotlivé fragmenty než ucelený herní zážitek.
Samozřejmostí je stavění cestiček, ovšem pomoct si můžete i transformací terénu, pokud vám nevyhovuje. Dále tu jsou služby jako prodejna hamburgerů, toalety, dekorování a najímání personálu v několika kategoriích. Zaměstnancům nelze říct přímo, co mají dělat, v seznamu se zaškrtávají pouze oblasti jejich „zájmu“. Různé atrakce také lákají různé typy návštěvníků, o jejichž blaho je třeba pečovat.
Nastřelený management s mnoha faktory, které je třeba vyvažovat, nepůsobí vůbec tupě, ale protože ekonomika ještě nebyla funkční, můžu jen opatrně napsat, že bych chtěl věřit, že to bude fajn. Ale nevím, prozatím je to neznámá. Dobře působí i všudypřítomné tutorialy, které ještě také nebyly kompletní, nicméně snaha vše jednoduše a srozumitelně vysvětlit působí, že vše je na dobré cestě.
Prozatím tak mohu pouze konstatovat, že autoři vykročili správným směrem, pokazit se toho ovšem může ještě hodně. Pokud se tvůrcům Tropica 6 ovšem podaří vše vychytat tak, jak mají v plánu, mohla by to být pecka. Uvidíme.