RECENZE: Intelektuálové pryč, Far Cry 6 je stále jen úmyslně béčková akce

Far Cry 6
07.10.2021 PC, XboxOne, PS4, Xbox Series X/S, PS5
Posmívat se sérii Far Cry a jejím fanouškům je asi tak smysluplné, jako se ofrňovat nad osmdesátkovými béčkovými filmy se Steavenem Seagalem. Viděli jste jeden a viděli jste všechny, kromě kulis se v nich prakticky nic nemění, jejich příběh pak nelze sledovat bez ironického úsměšku ve tváři. Jenže marná sláva, ne každý zdroj zábavy musí být intelektuálně podnětný se sociopolitickým přesahem a vypnout mozek je čas od času příjemné pro každého. Takže zatímco si kritici nad každým dílem brousí svůj ostrovtip, prodeje Far Cry díl od dílu stále rostou a dokazují, že lidé se rádi vracejí stále k tomu samému a namísto inovací za každou cenu dávají přednost pořádnému nášupu mnohokrát prověřené klasiky.
I když se autoři z Ubisoftu dopředu zaklínali tím, že tentokrát dobře známý koncept střílení v otevřeném světě, který předvedl už první díl z roku 2004, výrazně inovují (viz naše preview), pravda je jinde. Zjednodušeně řečeno Far Cry 6 je Far Cry 3 v hezčí grafice zasazený do Karibiku. Některé dílčí prvky byly sice vylepšeny, jiné nahrazeny, náplň hry je ovšem po většinu času stejná, jakou předvedly tři poslední díly (a odbočky Primal a New Dawn k tomu). Že šestka nebude bavit odpůrce série, je nabíledni, neambiciózní nebo chcete-li zbabělá sázka na jistotu však může odradit i mnohé stávající fanoušky. Protože proč platit přibližně sedmnáct stovek za něco, co už jsme několikrát hráli?
Inu, prostě proto, že je to stále zábava, které se vzhledem k nulové konkurenci prakticky nedá přejíst. Ano, stříleček vychází spousta, ovšem žádná jiná nedokáže smysluplně zkombinovat singleplayerovou kampaň s naprostou svobodou konání. Díky obrovskému, do detailů propracovanému světu můžete k likvidaci nekonečných zástupů nepřátel přistupovat sto a jedním způsobem, což úspěšně pomáhá maskovat fakt, že v jádru děláte stále to samé dokola. Jinak řečeno, pokud vás hra už nudí, možná je to dáno prostě tím, že ji hrajete nudně.
Po Himálaji, pravěku, americké Montaně a postapokalyptické pustině nás tentokrát tvůrci berou na fiktivní ostrov Yara, jehož předobrazem je skutečná Kuba a její autoritářský režim. Vaším cílem není nic menšího než zažehnout plamen revoluce a svrhnout diktátora Antóna Castilla, který v rámci vyššího dobra terorizuje její obyvatele. Jak už je v sérii zvykem, hlavní záporák je vskutku zapamatováníhodná figurka, jejíž nesporné charisma je ještě umocněno tím, že se o její ztvárnění postaral známý hollywoodský herec Giancarlo Esposito (známý především díky seriálu Perníkový táta).
Přestože si poprvé v historii série můžeme vybrat pohlaví hlavní postavy, a dokonce pak její tvář vidíme i ve filmových sekvencích, od příběhu rozhodně nečekejte víc než jen základní omáčku, která sotva drží příběhové mise pohromadě.
Struktura jeho vyprávění je dobře známá – na začátku vás čeká krátká intenzivní scéna zoufalého boje o přežití, pak vás hra na malém „tréninkovém“ prostoru naučí základní principy ovládání a poté už jste vypuštěni do obrovského otevřeného světa. Ten je opět rozdělen do tří sfér vlivu, přičemž každá z nich funguje v podstatě samostatně a má vlastní dějový oblouk oddělený od těch ostatních.
Díky tomu sice máte v každé chvíli obrovský výběr toho, do jakého úkolu se pustit dál, na druhou stranu tím ovšem hlavní dějová linka ustupuje do pozadí a řešíte jen problémy lokálního rázu. Pozitivní je to v tom, že můžete kdykoli sednout jen na pár minut a plnit některý z desítek či stovek nahodilých úkolů, ať už jde o obligátní dobývání nepřátelských pevností, hledání pokladů, závodění nebo třeba kohoutí zápasy.
Anebo můžete ukrást libovolný dopravní prostředek (kromě aut, letadel a lodí jsou zde nově i koně), vypnout si všechen zbytečný grafický interface a jen tak se kochat uvěřitelně vybudovaným světem. Na rovinu řečeno, hru si nejlépe užijete, pokud ji budete správně dávkovat, při recenzentském maratonu jsem se bohužel nevyhnul stereotypu, nebylo totiž moc času jen tak se vyblbnout.
Většina změn oproti předchozím dílům není na první pohled patrná, skrývají se totiž hlouběji v mechanikách hry, ve výsledku mají ovšem výrazné dopady. Tou zřejmě nejzásadnější novinkou je upuštění od RPG nadstavby a s tím spojeného vylepšování hráčovy postavy. Tentokrát už nesbíráme zkušenosti za zabíjení nepřátel a plnění úkolů, o potřebnou hloubku a motivaci prozkoumávat detailně každou lokaci ovšem naštěstí Far Cry nepřišel. Namísto učení se novým schopnostem je totiž potřeba vylepšovat vybavení. Každou část výstroje lze totiž mnoha způsoby, modifikovat, k čemuž budete potřebovat sbírat různě vzácné zdroje.
Díky tomu, že je možné nasbírané vybavení snadno měnit, můžete plynule střídat herní styly a na každou misi se připravit podle aktuální chuti. Nepřátelé jsou sice neskonale tupí, ale kromě toho mají i různé silné stránky a slabiny, o nichž se nejlépe dozvíte průzkumem pomocí dalekohledu. Poté už je jen na vás, jestli se do akce pustíte pěkně potichu a nenápadně, anebo na místě rozpoutáte pořádnou bitevní vřavu.
Na rozdíl od většiny konkurence zde neexistuje žádný „správný“ postup, takže pokud se rozhodnete namísto doporučeného plížení nepřátelskou pevnost vybombardovat ze vzduchu, až na výjimky s tím není problém. Naopak, autoři vás motivují ke zběsilejším akcím novou třídou speciálních zbraní nazvaných Supremos. Což není nic jiného, než klasické speciální útoky s dlouhou dobou nabíjení, které dokážou zásadně změnit situaci na bojišti. Použití těchto superschopností je sice efektivní, už tak přepálené hře však dává punc ryzí béčkovosti, když hlavní hrdina nosí na zádech batůžek s odpalovačem raket.
Že se ovšem hra pohybuje na samé hraně parodie, ovšem muselo být jasné každému, kdo viděl první trailer. Navzdory jinak vážnému příběhu tu například střílíme cédéčka s Macarenou, nepřátele odlákáváme pomocí hendikepovaného jezevčíka a mezi odbojáři najdeme i zneuznanou hip hopovou kapelu. Autoři tímto přístupem trochu shazují to obrovské množství práce, které věnovali pečlivému budování fiktivního světa, včetně takových detailů, jako že obyvatelé různých částí ostrova mají odlišný přízvuk. Na druhou stranu tím všem kritikům berou vítr z plachet, když na rovinu přiznávají, že nemají větší ambice než stvořit odpočinkovou akční jízdu. A to se jim bez debaty podařilo.
Důležitou součástí celkového zážitku je technologické zpracování, které se poprvé může opřít o výkon nových konzolí. Bohužel, i když je na výsledek radost pohledět, žádný zásadní kvalitativní skok se nekoná. Ano, hra vypadá lépe než kdy předtím, je tomu tak ovšem spíš zasazením na tropický ostrov s až kýčovitými lagunami a západy slunce než díky technologickému pokroku. Hrál jsem na PS5, kde se hra svižně hýbala ve 4K a 60 FPS, že bych však byl svědkem nějakých grafických orgií, rozhodně říct nemůžu, a třeba výbuchy a oheň mi dokonce přišly vyloženě nepovedené. Nepotěší ani absence českých titulků.
Každopádně i tak si troufám říct, že jediný, kdo s novým Far Cry může být nespokojený, jsou naivové, kteří od něj čekali radikální změny. To, co hra chce dělat, dělá na špičkové úrovni, a že není chytrá ani originální, ještě není důvod k tomu ji zatracovat. Vzhledem k obrovským produkčním hodnotám lze vnímat jako zklamání, že se autoři nepokusili posunout celý koncept o něco dál, na druhou stranu její štědrý rozpočet byl možný právě jen díky tomu, že se hra umí zalíbit prakticky každému. Užít si s ní zábavu je proklatě snadné a o ničem jiném tato série nikdy nebyla.
Pět videoherních zabijáků, kteří si nás získali. Znáte je všechny?
Jejich živobytím je vraždění ostatních, takže z morálního hlediska k nim máme výhrady, ale přesto si nás svým způsobem získali.
{NADPIS}

{POPISEK}
Fanouškovský Oblivion vzniká už 13 let, Bethesda poslala celému týmu dárek
Oblivion letos ještě neřekl poslední slovo. Kromě právě vydané oficiální předělávky The Elder Scrolls IV: Oblivion Remastered vzniká již třináct let fanouškovská verze, která by měla vyjít koncem...
Podle skvělé české hry Pilgrims vznikne desková hra, vyjde ještě letos
Na motivy vynikající české hříčky Pilgrims od studia Amanita Design vzniká desková hra Pilgrims: Curious Adventures. Do prodeje půjde letos na podzim.
{NADPIS}

{POPISEK}
Tady se snadno ztratíte. Deset her s naprosto ohromnými světy
Někdo preferuje herní světy spíše menší, někdo naopak co největší. Pro ty, kdo rádi bloudí v ohromných virtuálních krajinách nebo dokonce vesmírech, vybíráme hry s těmi vůbec největšími světy.
Fanouškovský Oblivion vzniká už 13 let, Bethesda poslala celému týmu dárek
Oblivion letos ještě neřekl poslední slovo. Kromě právě vydané oficiální předělávky The Elder Scrolls IV: Oblivion Remastered vzniká již třináct let fanouškovská verze, která by měla vyjít koncem...

Zápisy do prvních tříd bez stresu: Rezervujte si přesný čas a
Zápisy do prvních tříd se nezadržitelně blíží. Víte, že na některých školách si rodiče mohou dopředu zarezervovat konkrétní čas, kdy se s budoucím...
Nečekaný herní hit obvinili z rasismu, i tak se prodává skvěle
Simulátor dealera drog Schedule 1 se těší velkému úspěchu, nicméně se nevyhnul kontroverzím. Překvapivě ne kvůli drogové tematice, ale kvůli jednomu hernímu úspěchu s údajně rasistickým podtextem.