RECENZE: Zklamání roku? Fallout 76 zaujme jen virtuální tuláky

Fallout 76 měl nelehký úkol. Tvůrci hráčům naslibovali multiplayerovou hru, kterou si užijí i sólisté zvyklí hrát na vlastní pěst. Výsledná rozpolcenost je bohužel dost znát. Krajinu Západní Virginie je sice radost prozkoumávat, ale nucené online hraní si tu vybralo krvavou daň, která je zbytečně vysoká.

Z Falloutu 76 byl cítit průšvih prakticky od oznámení. Již jeho předchůdce Fallout 4 byl mnohými kritizován za svoji technickou zastaralost i odklon od tradičních prvků. Novinka zaměřená na online hraní navíc vzbuzovala obavy týkající se implementace mikrotransakcí a dodatečně zpoplatněného obsahu. 

Na letošní E3 se sice člen vývojářské síně slávy Todd Howard pokusil fanoušky uklidnit tím, že Fallout 76 je předchozím hrám studia v základu podobný, výsledkem však bylo ještě větší zmatení hráčů. Jak to nakonec celé dopadlo a pro koho je výsledný produkt vlastně určen? V trochu netradičně pojaté recenzi vám hru zkusím přiblížit ze tří různých pohledů.

Fallout 76 jako hra více hráčů

Začnu konstatováním, že fanouškům multiplayerových her Fallout 76 rozhodně nedoporučuji. Je pravda, že pokud máte kamaráda nebo partu lidí, se kterými se znáte a všichni bezvýhradně milujete pomalé prozkoumávání světů v předchozích Falloutech, potom se nějaká zábava dostavit může. Ovšem jakožto „veřejný“ multiplayer, kde se ve světě setkávají neznámí hráči, je Fallout 76 absolutní propadák.

Na mapě narazíte na ostatní hráče jen velice zřídka a v devadesáti devíti případech končí takové setkání zcela bez povšimnutí. Motivace hrát spolu absolutně chybí. Jak to u podobných her bývá, na několika místech na mapě probíhají hromadné eventy, těch si však zpravidla nikdo nevšímá. Jejich přítomnost působí naopak mnohdy rušivě, neboť vám mohou překážet při plnění tradičních questů.

Fallout 76 (Photo Mode)

Jakákoliv další interakce mezi hráči je mizivá a nestojí za námahu. Pokud do někoho začnete pálit, ubíráte mu jen kousek života do té doby, než vám to dotyčný začne oplácet. Nabízí se sice děsivé scénáře s otravnými trolly, kteří vám znepříjemňují život, jenže během hraní na sebe stejně všichni hráči dokonale kašlou, takže s podobným problémem jsem se nikdy nesetkal. 

Další problém Falloutu 76 jako multiplayerové hry tkví v její celkové hratelnosti, která se na hraní ve více lidech příliš nehodí. Spoustu času strávíte managementem inventáře a surovin, výrobou, opravou a hledáním zásob. K tomu si připočtěte, že přesuny v rámci questu bývají mnohdy velice dlouhé, stejně jako doba nutná k pročtení jednotlivých terminálů a poznámek, nebo poslechu kazet, které vám vysvětlí smysl vašeho počínání. Není to zkrátka žádná rychlovka a neustále vás něco zdržuje.

Fallout 76

Jelikož je online hraní dost o ničem, ztráta tradičních prvků spojených s Falloutem (o nich níže) mrzí o to víc. Vyvstávají však i další problémy a otravnosti. Nutnost být stále online se v roce 2018 nezdá být už tak velkým problémem, jenže když vám hra spadne kvůli problémům se serverem, dost to naštve. Stalo se mi to naštěstí jen dvakrát, ale jednou jsem přišel o celý postup v rámci questu. A prostornou budovu, kterou jsem předtím kompletně vyčistil od nepřátel, bylo třeba vysmýčit znovu.

Ani smrt není řešena nejlépe. Pokud ve Falloutu 76 zemřete, místo respawnu na mapě si vyberete podle libosti. Bohužel ztrácíte veškeré haraburdí (junk), které se hodí pro výrobu předmětů. Běžíte tedy k vašemu hrobečku, chcete krámy rychle sebrat, jenže v Bethesdě nikoho nenapadlo přidat do hry tlačítko pro hromadný sběr. Takže nezbývá, než klikat do zblbnutí, zatímco do vás buší horda rozzuřených bestií.

Fallout 76

O otravnosti veřejných eventů jsem se už zmiňoval, s multiplayerovým pojetím však bohužel souvisí i absence živých NPC postav a s tím spojených voleb, dialogů či karmy. Ne, že by nic z toho nebylo v multiplayerové hře možné, autorům však vynucené online hraní poskytuje výmluvu na všechno možné. Fallout 76 si hraje na hru, kde veškerá interakce probíhá mezi živými hráči. Ta je ale mizerná. Výsledkem je zbytečný odklon od RPG žánru směrem ke specifickému typu openworldové akce. Jak taková věc vypadá?

Fallout 76 jako survival akce

O absenci klíčových prvků ve jménu multiplayeru jsem se již zmínil a naťukl jsem i roli craftingu. Ten však ve hře nyní hraje zcela zásadní úlohu a podtrhuje posun k survival akci. Fallout 76 připomíná extrémní režimy obtížností z předchozích her série, neboť po vás mimo jiné vyžaduje pravidelný přísun potravy a tekutin. Nemá ale tolik restrikcí a je o poznání přístupnější.

Fallout 76 (Photo Mode)

Jídlo i voda mohou být zdrojem nemocí, tudíž je vhodná jejich předchozí úprava. Pokud jídlo v daný čas nezkonzumujete, tak se vám v inventáři zkazí. Nemoci jsou ve hře dost nepříjemné a způsobují postihy. Pokud nemáte požadovaný předmět, nebo ho nejste schopni vytvořit, nezbývá než onemocnění přechodit. Tím to nekončí. Zbraně i jednotlivé kusy brnění se vám pravidelně opotřebovávají a je třeba je opravovat. Pokud disponujete potřebnými materiály, můžete ve hře vytvořit téměř cokoliv.

Zásadní role těchto survival prvků je rozhodně zajímavá a skvěle motivuje k pečlivému průzkumu. Bohužel spousta věcí je ve Falloutu 76 zbytečně složitá. Tak třeba zmíněný crafting musíte provádět u pěti různých specializovaných pracovišť, která vám dovolí rozložit haraburdí na jednotlivé suroviny. Jejich hledání je docela nepříjemné. 

Tady pomůže váš přenosný tábor (podobný základně z Falloutu 4), kde můžete všechna tato pracoviště postavit. Jenže jejich stavba něco stojí a hledání surovin nutných k sestavení pracoviště nějaký čas potrvá. Frustrující na tom je i to, že specializovaná stanoviště potřebujete i k tak banálním věcem, jakým je oprava vašich zbraní a brnění. Tábor sice funguje také jako mobilní úschovna, postavit ho kdekoliv ale samozřejmě nemůžete. Navíc budete chtít mít v inventáři dostatek zbraní a kusů brnění, neboť se vám všechno neustále opotřebovává a oprava za pochodu není možná. Výsledkem je inventář plný bordelu a nepoužitelných věcí. Celý systém tak není špatný, ale potřebuje vyladit.

Fallout 76

Styl hry zásadně ovlivnil moje volby při postupu na další úroveň. Často jsem sahal po vylepšeních týkajících se hladu, žízně a schopností umožňujících nést více nákladu a vyrovnávat se s radiací a nemocemi. Výhody byly znát, i tak jsem však strávil s managementem surovin až příliš mnoho času. Trochu se obávám, aby spíše než k optimalizaci tohoto aspektu hry Bethesda nesáhla po mikrotransakcích, za které byste si suroviny mohli pohodlně kupovat. Mikrotransakce ve hře jsou, zatím se však jedná pouze o věci kosmetického rázu.

Fallout 76 je sice survival akce s hardcorovými prvky, nepřátelé však naštěstí moc silní nejsou. Nepřišel jsem na to, jakým způsobem funguje jejich levelování, párkrát se mi však stalo, že mě v rámci questu přepadla potvora až o deset úrovní silnější. Ta sice spolykala spoustu olova, nakonec se ale poroučela k zemi. 

Jinak monstra moc zásahů nevydrží, zatímco vaše odolnost je celkem uspokojivá. Autoři přišli s pěknou sbírkou nových potvor, od rozkošně odporných klíšťat, která se viditelně nacucají vaší krví, přes zmutované jeleny, prapodivná včelí monstra a řadu dalších.

Fallout 76

Pocit ze střelby za vrcholovými střílečkami sice zaostává, hrozný ale není. Z Falloutu 4 se vrátila možnost všechny zbraně do detailů modifikovat. Systém V.A.T.S., v rámci kterého jste v minulých hrách zastavovali, respektive zpomalovali hru, má ve Falloutu 76 spíše symbolický význam. Po jeho spuštění nemusíte mířit a procenta na těle nepřátel ukazují, jaké jsou vaše šance na zásah. Hodí se to v hektických chvílích, ale je to další smutná oběť ve jménu online hraní.

Fallout 76 je možné hrát efektivně jak z pohledu první, tak třetí osoby. Tam se vám kamera při zaměřování přiblíží k ramenu postavy, přesně jak jste zvyklí z tradičních akcí. Víc než kdy jindy budete nadávat na stále chybějící možnost šplhat po skalách a poněkud dřevěný pocit z pohybu, který znají všichni hráči předchozích Falloutů a série The Elder Scrolls. A jako v jejich případě stále nechápu chybějící možnost upravit si HUD a vypnout jen některé jeho části.

Fallout 76

Fallout 76 jako walking simulator

Suverénně nejsilnější stránkou Falloutu 76 je jeho svět a pozornost, kterou autoři věnovali detailům. Příběh je zasazen do Západní Virginie a časově spadá před všechny dosavadní hry. Vaše postava vyjde z Vaultu 76 do liduprázdného světa zdecimovaného atomovou válkou. 

Hlavní linie questů moc originální není a točí se kolem epidemie antropomorfních monster, které připomenou zombíky nebo ghouly. Problémem centrální dějové linky je, že vám chybí motivace nebo jakákoliv osobní zainteresovanost na událostech hry. Proč zachraňovat vylidněný svět a plnit příkazy robotů a lidí, kteří už jsou dávno po smrti? Opět zamrzí absence jakýchkoliv lidských NPC postav. Jenže.

Pravdou je i to, že objevování světa, poznávání dílčích souvislostí a rozplétání událostí předcházejících vašemu výstupu na denní světlo, představuje ve Falloutu 76 ohromně zajímavou a pohlcující činnost. Znovu je třeba si uvědomit, že detailní průzkum světa tvoří základní princip hry. Vaše závislost na hledání surovin a následném craftingu jde ruku v ruce se zvídavostí, která vám velí prozkoumat pozůstatky lidské civilizace. Pokud budete číst zápisky, terminály, poslouchat kazety a věnovat pozornost detailům, může vám toho svět hry říci spoustu. Dílčí příběhy tu opravdu čekají za každým rohem.

Fallout 76

A ten pocit, kdy se vám v hlavě formuje obraz o celé společnosti bez toho, že by vám někdo cokoliv řekl, má rozhodně něco do sebe. Líbí se mi i to, že questy na mapě nejsou označeny žádnými otazníky a jediným způsobem, jak je objevit, je jednotlivé oblasti navštívit.   

Jako zapřisáhlého fanouška liduprázdných walking simulátorů jako Everbyody’s Gone to Rapture, Gone Home, nebo What Remains of Edith Finch mě vždycky zajímalo, jak by to vypadalo, kdyby se o podobný styl vyprávění pokusila hra s ohromným otevřeným světem. A výsledek není vůbec špatný. Na druhou stranu je pravda, že jiné hry, včetně předchozích Falloutů, dokážou takový přístup kombinovat s přítomností živých NPC postav a tradičními vyprávěcími metodami. Výsledek by jistě nebyl horší a spokojeni by byli všichni.

Hra má i velmi dobrý Photo Mode, který jsem mnohokrát využil. Podzimní krajina zalitá sluneční září dokáže být krásná i kýčovitá zároveň, jednotlivá města a vesničky se zase mohou pochlubit specifickou architekturou, detaily a individuálním přístupem. Výhledy do krajiny a gigantické technologické monumenty pomáhají dotvářet dojem o náhlém pádu technologicky vyspělé civilizace. Bohužel v konkurenci her jako Red Dead Redemption 2, Assassin’s Creed: Odyssey, Horizon: Zero Dawn nebo Witcher 3 hra technicky citelně zaostává a některá místa působí vyloženě hnusně. Není pochyb o tom, že zastaralý engine hry je potřeba buď silně modifikovat, nebo ještě lépe vyměnit. 

Co mě příjemně překvapilo, bylo menší množství bugů. Kromě zmíněných dvou spadnutí z důvodu online připojení jsem se s ničím zásadním nesetkal.

Fallout 76 (Photo Mode)

Při hraní Falloutu 76 bylo nemožné nezaznamenat ohromnou kritiku, která se na hru nese ze všech stran. Podle všeho to není ani prodejní hit, což je vzhledem k síle značky a minulosti studia rozhodně na pováženou. Ačkoliv je mnoho výtek oprávněných, nemohu se ubránit dojmu, že spousta lidí hru odepsala příliš rychle, protože se nebyla schopna aklimatizovat na její pomalé tempo a důraz na průzkum. 

Hry jako Skyrim nebo předchozí Fallouty od Bethesdy mě nikdy nebavily pro jejich skvělé postavy a centrální dějovou linku. Byly to jejich světy, které stálo za to objevovat. A Fallout 76 tohle umí na výbornou, navíc našel účinný způsob jak hráče k takovému průzkumu motivovat. Honba za plněním questů a běhání za waypointy v něm ustupuje do pozadí a vy se tu mnohem víc zajímáte o věci, které se zrovna nachází poblíž.

A právě proto musím konstatovat, že navzdory veškeré kritice mě toulání po Západní Virginii spolehlivě drželo a pravděpodobně se k němu ještě rád vrátím. Uznávám ale, že na hru s takovým jménem je to dost málo. Fallout 76 totiž ztratil spoustu věcí čistě ku prospěchu online režimu, který mi tu nedává smysl. A to se omluvit nedá. Jako u řady jiných multiplayerových projektů je možné, že i tuto hru čekají tak zásadní změny, že původní verzi vůbec nepoznáme. Anebo také ne. Já jenom doufám, že chystaný Starfield a pokračování Skyrimu dopadnou podstatně lépe.