RECENZE: Nový díl Life is Strange není jen pro holky, rozpláče každého

Life is Strange je zpátky, a i když máme tentokrát více výhrad než minule, pořád je to hra, která prakticky nemá konkurenci.

Před dvěma roky se francouzské firmě Dontnod podařil husarský kousek. Interaktivní seriál o dospívající puberťačce Life is Strange se stal překvapivým hitem a navzdory všem předpokladům dokázal okouzlit i ostřílené pařany.

Chloe není tak sympatická jako Max a občas vás svým chováním bude štvát. Ostatně jako každá správná puberťačka.

Neobvyklá civilnost příběhu, ve kterém si díky skvěle napsaným postavám každý našel to svoje, udělala z vysmívaného projektu obrovský hit. Na regulérním pokračování už se samozřejmě pracuje, aby se však fanouškům čekalo lépe, přichází nyní krátký přídavek Before The Storm zasazený před události původní hry.

O jeho výrobu se postaral nepříliš známý vývojářský tým Deck Nine, který se za téměř 20 let své existence nijak významně do historie nezapsal. Vedle vysokých očekávání proto vzbuzoval třídílný prequel i mnoho obav. Naštěstí zbytečně. Deck 9 sice vysoko posazenu laťku přeskočit nedokázali, ostudu však značce určitě nedělají.

Jedná ze situací, kterou zná zřejmě z života každý. Zakázané ovoce chutná nejlépe.

Vydali se totiž cestou minimálních změn a Before the Storm je tak na první pohled obtížné odlišit od původní hry.

Tou největší novinkou je změna hlavní hrdinky. Děj se odehrává o tři roky dříve a Chloe je úplně jinou osobou, než si ji pamatujeme. Je osamělá a svoji nejistotu a nesmělost skrývá rádobydrsným „punkerským“ vystupováním. Doma i ve škole ji čekají jen samé problémy a jedinou opravdovou zábavu pro ni představuje hudba a „kalení“. Jenže vše se změní, když se spřátelí s nejoblíbenější holkou na škole Rachel...

Když nic jiného, tak si Before The Storm odnáší cenu za nejlepší herní koncert všech dob.

Hratelnost je postavena primárně na dialozích a adventurní části ustoupily do pozadí. Chloe už na rozdíl od Max nemá schopnost upravovat tok času a tak se většina hádanek smrskne jen na nalezení správného předmětu a jeho automatické použití na odpovídajícím místě. To však vůbec nevadí, jakékoli složitější hádanky by jen zpomalovaly tok vyprávění. Jedinou výraznější změnou je dialogová minihra, kdy se snažíte vybírat ty správné argumenty, jimiž protivníka přesvědčíte o své pravdě. Nebýt šibeničního časového limitu pro výběr odpovědi, ani byste tyto „hádky“ nepoznali od obyčejných rozhovorů.

Po grafické stránce je to bohužel pořád stejná bída.

Kromě pořád stejně obstarožní a často vyloženě ošklivé grafiky se nedá téměř nic vytknout. Přesto mám pocit, že oproti původnímu Life is Strange šla celková kvalita dolů. Může za to především podání příběhu, které je daleko méně uvěřitelné než dříve. Autoři až příliš tlačí na pilu a snaží se nacpat do hry všechno, co fungovalo minule. Jenže tam jednotlivé scény vyplývaly přirozeně, tentokrát se bohužel souznění s postavami, ten unikátní pocit, že „tohle přece znám taky“, nedostavil.

Možná je to jen tím, že jde jen o první epizodu ze tří a všechny charaktery ještě čeká nějaký psychologický vývoj. Jenže v tuhle chvíli se všichni postavy chovají až příliš šablonovitě a jen naplňují předem dané stereotypy. Nerdi dokážou mluvit jen o hrách, členové fotbalového družstva jsou namachrovaní blbečci, krásné blondýny jako vypočítavé mrchy a tak dále a tak dále. Jediné dvě postavy, které mají nějakou hloubku, jsou Chloe a Rachel. Ty jsou naštěstí po většinu času v centru dění, takže se to dá překousnout.

Možná si ale jen moc stěžuji. Na Before the Storm jsem se opravdu těšil a po těch třech hodinách, které první epizoda zabere, rozhodně nejsem zklamaný. Některé scény sice občas skřípou a dialogy sem tam zašustí papírem, jenže díky skvělé hlavní hrdince toho dokážu odpustit opravdu hodně.

Chloe se sice občas chová nesnesitelně, ale v těch momentech, kdy si nasadí sluchátka, zapálí jointa a jen kouká do krajiny, působí tak lidsky, což se nepovedlo snad žádné jiné herní postavě předtím. V tomto ohledu nemá Before The Storm konkurenci, a byť to minule bylo pár vousů lepší, pořád jde o dílo, které by si měl zahrát každý, kdo od her čeká více než jen rychlé instantní pobavení.