Obchodní model epizodních her, kdy kupující dostává hru fakticky po částech uvolňovaných v průběhu roku, se dosud týkal především „filmoher“, jakými jsou The Walking Dead nebo Life is Strange. Podobný styl vydávání loni v užším časovém horizontu vyzkoušel i poměrně úspěšný Resident Evil: Revelations 2 a čeká jej i chystaný remake Final Fantasy VII.
Praktika vydávání fakticky nehotových her a možnost (nikoliv povinnost) platit dopředu za nekompletní obsah vzbuzuje ze strany zákazníků pochopitelnou opatrnost. Ačkoliv epizodní hry ve výsledku zatím nebývají nikterak dražší než hry vydávané standardním způsobem, osobně jsem vždy k takovému faktickému předplácení nehotového produktu cítil poměrně silný odpor.
Resident Evil Revelations 2
Life Is Strange
Logičtější se mi zdálo počkat si, až bude titul k dostání pěkně vcelku, a následnou koupi zvážit na základě souhrnných recenzí. Když se ke mně dostalo, že tvůrci Hitmana hodlají pro svůj nový projekt použít epizodický obchodní model, zakroutil jsem hlavou, zamumlal cosi o zvrácenosti marketingových strategií a rozhodl se vydávání jednotlivých epizod s klidem ignorovat. Ale když jsem se o plánech tvůrců a hře samotné dozvěděl trochu více, změnil jsem názor. Nový Hitman je totiž na epizodní strukturu jako dělaný. Obzvláště letos.
Deus Ex: Mankind Divided
Dishonored 2
Rok 2016 – rok plížení
Na první pohled totiž zaujme fantastická nabídka her sázejících na kradmý postup, nenápadnou infiltraci a promyšlenou eliminaci nepřátel. Mnozí z nás ještě ani pořádně nepřičichli k loňskému obru, jakým Metal Gear Solid 5: Phantom Pain bezesporu je. A letos? Kromě Hitmana tu máme další dvě těžké váhy, které představují Deus Ex: Mankind Divided a Dishonored 2. Obě hry budou jistojistě náležitě rozsáhlé a jejich projití nějaký čas potrvá. Položte si tedy tři otázky.
Pořídíte si letos vůbec obě dvě? A stihnete si je náležitě užít? A co ten Metal Gear, už vás omrzel? Pokud vaše odpověď byla alespoň jednou záporná, nabízí se otázka čtvrtá: Koupili byste si také nového Hitmana? A následoval by logicky dovětek: Kolik času byste mu byli ochotni věnovat? Odpovědí autorů je jejich obchodní model.
Hitman
Podívejme se nejprve, jak má epizodické vydávání Hitmana vlastně vypadat. Jedenáctého března vyjde prolog a mise v Paříži. Poté budou následovat úrovně z Maroka a Itálie, Thajska, Spojených států a Japonska. Investice do prologu a Paříže vás vyjde na patnáct dolarů, každý další balíček (tedy mapa) stojí dalších deset.
Předplacení celé hry vás vyjde na klasických šedesát. Cenově tedy zůstáváme na stejné hladině, v jaké se pohybují klasické hry, ačkoliv postupným nákupem vás autoři vytrestají pětidolarovou „přirážkou“. Veškerý zmíněný obsah by měl vyjít do konce letošního roku. Ohavné? Na první pohled ano. Ale spíše se mi zdá, že tvůrci chytře zhodnotili trh a na jejich realistickém přístupu zohledňujícím existenci ostatních her nevidím nic špatného. Dokonce si myslím, že pokud vše dopadne dobře, samotní hráči budou mít z tohoto modelu užitek.
Hitman
Úroveň jako ementál
Autoři jsou na úrovně nového Hitmana náležitě pyšní. Hovoří o nich jako o ementálech, neboť mají být prošpikované chodbami, z nichž žádná není slepá. Možností infiltrace má být spousta, stejně jako způsobů, jak se vypořádat s cílem mise. Úrovně mají být plné všelijakých pastí, které lze využít ve váš prospěch, o zbraních a převlecích ani nemluvě.
Během jednotlivých průchodů potkáte různé osoby a zaslechnete rozdílné konverzace. To vše by mělo dodat hře na hloubce a zážitek by měl být uvěřitelnější a plastičtější.
Tvůrci stále mlčí o délce jednoho takového průchodu, ale uvolnili video, které trvá pouhých patnáct minut. Byť hrající osoba evidentně ví, kde co leží, kam má jít a část průchodu je vystřižena, je na čase se připravit na titulky typu „Nový Hitman trvá půl hodiny.“
Hitman
Zdá se však, že Hitman bude především hrou, která vybízí k prozkoumávání, experimentování a opakovaným průchodům. Vrátí se i komunitní kontrakty z dílu Absolution, které hráčům dovolí označit libovolnou postavu na mapě jako cíl a stanovit pravidla eliminace. Autoři zmiňují i časově omezené události a vedlejší mise v rámci mapy, do detailů však bohužel příliš nezabíhají.
Zatímco Dishonored 2 a Deus Ex tak nemalá část hráčů ocení za možnosti, které jim hra sice dala, oni se však rozhodli je nevyužít, Hitman vás k vyždímání potenciálu mapy víceméně donutí. Budete ho hrát celý rok stále dokola? Jistěže ne, ale když už si jej pořídíte, jistě se nespokojíte pouze s jedním průchodem úrovní. V ideálním případě by ve vás měl Hitman rozbrnkat ony vzpomínky na časy, kdy hry byly mnohem méně rozsáhlé a vy jste si s nimi dokázali náležitě vyhrát.
Metal Gear Solid: Ground Zeroes
Jinou paralelu představuje také prolog k Metal Gear Solid 5: Ground Zeroes. Ani ve snu bych si nepomyslel, že budu někdy jakkoliv pozitivně mluvit o onom placeném a ještě k tomu předraženém demu, jehož vydání bylo hrozivou předzvěstí temné strany, k níž se vydavatelská společnost Konami s plnou vervou přiklonila minulý rok. Ground Zeroes však mnoho kritiků chválilo jako příklad toho, že prostorovou omezenost jediné mapy lze vyvážit hloubkou, kreativními možnostmi a prozkoumáváním herního pískoviště. A Ground Zeroes byl původně mnohem dražší než jedna mapa do Hitmana.
Hitman
Musím zdůraznit, že ačkoliv o Hitmanovi píšu s jistým optimismem, neznamená to, že bych se odvážil dát ruku do ohně za jeho výslednou kvalitu. Hra může samozřejmě zklamat v mnoha ohledech, ale největším otazníkem je bezesporu výsledný rozsah hry. Šest map zní jako hrozivě málo. Jenže.
Jejich zpracování, rozloha, hloubka a atraktivita implementovaných, vedlejších misí mohou dělat zázraky. Pokud to budou kvalitně zpracovaná a rozsáhlá herní pískoviště s náležitou zásobou aktivit a možností, epizodická forma se v kombinaci s hráčskou kreativitou postará o zbytek. V opačném případě by mohl Hitman dopadnout hůře než jeho filmové odbočky.
