RECENZE: Pohlcující špionážní epos Metal Gear Solid 5 by byla chyba nehrát

Metal Gear Solid V: The Phantom Pain
Platforma: PlayStation 4
Výrobce:
Kojima Production
- Obří a propracovaný herní svět
- Možnost řešit situace více způsoby
- Budování a rozvoj domovské základny
- Grafické zpracování a dobrá optimalizace
- Dlouho vydrží
- Problémy s mířením a překonáváním překážek
- Systém krytí zlobí
Pohlcující a propracovaná stealth akce, která chytne a nepustí. Uspokojí široké spektrum hráčů, kteří se v obřím otevřeném světě mohou zabavit na desítky hodin.
Já blbec. Kdybych nebyl takový nenasyta a nesnažil se ty strážné s helmami uspat už na dálku, mohl jsem být šťastný jak krysa v opuštěné spíži. Místo toho se teď potím v trávě, kolem mě jsou v okruhu 12 metrů čtyři nepřátelé, dochází mi munice a vážně není čas nechat si shodit novou.
Ale žádnou paniku: tři z těch čtyř nepřátel jsou ke mně právě teď otočení zády, tak odpravím jen toho jednoho, co se dívá mým směrem a ty zbývající pak zpacifikuji dřív, než se otočí zpátky. Raz, dva – a sakra, vystřelili světlici, teď sem v loji! Rychle přepnout na omračující granát a modlit se.
Tento jednoduchý popis herní situace, do které se snadno dostanete, pokud nejste ve Phantom Pain dostatečně opatrní, může znít obyčejně, ale věřte mi, že když se jako hlavní protagonista Snake plížíte podrostem a víte, že za dvě sekundy může být po vás, je to zatraceně silný zážitek.
A to píšu jako někdo, kdo s posledním dílem této fenomenální série z pera vývojáře Hidea Kojimy strávil už 55 hodin čistého času a nepokořil ani polovinu herního obsahu. A je mi vážně líto, že jako pravověrného PCčkáře mě tato špionážní stealth lahůdka dosud míjela. Nepočítám pár minut s úplně prvním Metal Gear Solidem, protože tenkrát mi pobíhání v přestrojení za kartonovou krabici připadalo strašně směšné.
Hrej si, tu máš Afghánistán
Nemohu tedy Phantom Pain srovnávat s předchozími tituly v sérii, ale to je asi ve výsledku skoro lepší, protože alespoň nejsem ovlivněn nostalgií. I tak ovšem můžu Phantom Pain vřele doporučit asi každému hráči, který má špetku trpělivosti a nevyskakuje mu žíla na čele pokaždé, když klopýtne a musí se vracet k poslednímu záchytnému bodu.
Phantom Pain totiž část publika zaujme příběhem, který jako tradičně vyprávějí dlouhé a propracované filmečky v herním enginu, jiným učaruje obří herní svět a svoboda při jeho prozkoumávání a dobývání. A to tu ještě jsou tuny vedlejších misí, výzkum lepších zbraní a vybavení a stavba základny, která je opravdu obrovská a propracovaná do posledního detailu.
Takhle to možná zní, že Phantom Pain je oním pověstným dortem pejska a kočičky, kam autoři nacpali všechno, co mají rádi, ale ve výsledku jim zbyl mišmaš, který vyvolá akorát tak bolení břicha.
U spousty jiných her je pravda, že autoři si toho naloží moc a výsledkem je hra, která toho umí od všeho trochu, ale ve finále nic z toho pořádně. To naštěstí tentokrát neplatí. MGS: PP totiž všechny složky umí na výbornou, dobře se doplňují a žádná nepůsobí tak, že by byla ve hře jen tak do počtu.
Nezapomeňte na tlumič!
Hideo Kojima vás navíc odměňuje za to, když hrajete chytře a promyšleně a nesnažíte se všechno přetlačit silou. Jeden příklad za všechny: jak roste vaše základna, potřebujete stále více personálu na její chod a správné fungování. A i když se vám s rostoucí prestiží hlásí noví a noví dobrovolníci, jen s nimi rozhodně nevystačíte.
Nejlepším způsobem, jak rychle doplnit potřebný personál tak je „verbování“ nepřátelských vojáků přímo během misí. Vojclové se k vám ovšem nepřidají po dobrém a ukecat je taky nemůžete. Pochopitelně je ovšem taky nemůžete odprásknout, protože kumpanie Diamond Dogs, které velíte, mrtvé křísit nedokáže.
Zbývají tak dvě možnosti: vyhlédnuté oběti musíte buď uspat, nebo omráčit. Zatímco uspání se ještě dá praktikovat z větší vzdálenosti pomocí speciální munice, omračovat budete muset až do odemčení a vyzkoumání příslušného granátu pěkně tělo na tělo. Zbraně s gumovými projektily jsou totiž bolestně neúčinné a mají podobnou sílu jako házení hrachu na zeď.
A na omráčení zblízka už je pochopitelně třeba nějaká ta taktika, plánování a také trocha štěstí. Vojáci totiž zřídka bývají sami a plížit se za jedním, když nevíte, kde má kámoše, je zaručený recept na průšvih. Zvlášť ze začátku tak spoustu herní doby strávíte civěním do dalekohledu a označováním tolika nepřátel, kolik se vám jich povede vyšťourat.
Tiše a opatrně
Respektive povinné to samozřejmě není, ale vězte, že Snake je sice velký drsoň a má robotickou ruku, která funguje i jako sonar, ale rozhodně není neprůstřelný a nesmrtelný. Proto je i při zvolení přístupu spálené země potřeba myslet na použití tlumičů, protože při hlasité střelbě se vaše životnost často počítá na sekundy. Zvlášť pokud máte tu smůlu, že k vám pádí nepřátelé s brokovnicemi, jejichž síla vás srazí na zem a naprosto vám rozhodí míření.
Oproti tomu tichý a opatrný postup vám zajistí více nedobrovolných rekrutů, lepší fungování základny u seychelských břehů a tím i rychlejší přístup k lepším zbraním, brnění a dalšímu vybavení. A zajatcům nejprve z Afghánistánu a později ze střední Afriky nezbude nic jiného, než začít otročit, protože jste přece žijící legenda, která se vrátila mezi živé z kómatu. A uplavat pár kilometrů k pevnině také není jen tak.
A to pořád není všechno. S postupem času založíte i bojovou jednotku, jejíž členy můžete posílat na různé mise, které plní sami. A s dodatečným výzkumem můžete začít krást nejen personál, ale i stacionární kulomety, minomety a dokonce i tanky!
Poslední Metal Gear Solid je tak ideálním titulem pro nevyléčitelné hračičky, ale i pro stratégy nebo puntičkáře, kteří chtějí všechno vyhnat na maximum a ulovit při tom všechny možné trofeje a achievementy.
I když je Phantom Pain opravdovým klenotem, přesto není bez chyb. Jde veskrze jen o maličkosti, ale o to více v takto vybroušeném celku vyčnívají. Osobně mě nejvíc vytáčí fakt, že Snakeovými největšími nepřáteli nejsou maníci s velkými bouchačkami ani helikoptéry, ale kameny a skalky.
Kámen, největší nepřítel supervojáka
Snake totiž často z nepochopitelných důvodů odmítá přelézt titěrný kámen nebo terénní nerovnost. Dalším spolehlivým zvedačem krevního tlaku je zlobící systém krytí. Jednou se vám k zídce povede přilepit až na pátý pokus, aby se vzápětí Snake začal sám od sebe lísat k zábradlí na schodišti a odmítal se ho pustit.
Další kratochvílí je váš společník, jednooký pes DD. Ten sice na jednu stranu dokáže nepřátele vyčmuchat na sto metrů, a ušetří vám tak čas s jejich hledáním, ale na druhou stranu si také velmi rád vleze přímo před vaše mířidla právě v okamžiku, kdy nutně potřebujete do hlavy střelit vojáka, kterého dělí dva metry od vašeho objevení.
I míření jako takové čas od času předvádí psí kusy. Hra totiž často přepíná mezi pohledem z vlastních očí a pohledem za zády. A vy tak často zjistíte, že zatímco z pohledu třetí osoby na cíl vidíte a můžete ho trefit, při změně kamery najednou Snake strká zbraň pod sebe a vy civíte na přeškrtnutý zaměřovač.
Ale to jsou naštěstí jen malé pihy na kráse obřího celku, který je našlapaný obsahem a zabaví na desítky a desítky hodin. Hra je přitom dobře optimalizovaná, vizuálně přitažlivá a přitom plynulá, ozvučení i dabing jsou na špičkové úrovni. A mně nezbývá než Phantom Pain vřele doporučit.
Hodnocení hry
Redakce
Čtenáři
Vaše hodnocení
Doposud hodnotilo 267 čtenářů
Utratil v Diablu přes dva miliony korun a teď nemá s kým hrát
Streamer Jtisallbusiness utratil za mikrotransakce v mobilním Diablu tolik peněz, že má patrně nejsilnější postavu na...
Splnil jednu z největších výzev v historii hraní a vyhrál půl milionu
Dohrát do konce bezmála dvacet let starou střílečku Halo 2 zvládlo už spousta lidí. Jen hráč s přezdívkou JerValiN to...
{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}
Neoficiální informace ohledně příštího GTA dostaly internet do varu
Minulý týden dorazila další porce neoficiálních informací týkajících se nadcházejícího dílu slavné série Grand Theft...
Číňané obcházejí zákaz pornografie pomocí nenápadné aplikace na Steamu
Na první pohled nenápadná aplikace pro vytváření animovaných pozadí na plochu Windows má na Steamu dlouhodobě větší...
{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}
Hráč s pomocí vědců zrestauroval v Minecraftu zříceninu historické památky
Britský Národní fond na ochranou památek a přírody se snaží zpopularizovat svoji činnost i pro mladé lidi. Ve...
RECENZE: Oddworld: Soulstorm je depresivní, umí potrápit a stojí za to
Oddworld se vrací ve formě. Je náročný, temný a vizuálně podmanivý. Fandy původních her nezklame, ale jestli okouzlí...
RECENZE: Tiny Tina’s Wonderlands ukazují špičkové spojení fantasy a sci-fi
Spin-off k sérii Borderlands nepřekvapí herními mechanismy, ale fantasy kabátek mu náramně sluší. A hlavně: je to...
RECENZE: Zaklínačský animák působí spíš jako „neznačkové“ fantasy
Nový animovaný film se zaklínačskou tématikou je dalším přírůstkem do kolekce nabídky původní tvorby Netflixu. Ačkoli...
RECENZE: Masakr teenagerů v The Quarry je zábavnější, než si chceme přiznat
Hororový „slasher“ The Quarry sice nedělá nic, co bychom už od studia Supermassive Games neviděli mnohokrát, ale to mu...

Akční letáky
Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!