„Jsem rád, ale měl jsem i štěstí, že jsme z toho nedostali gól,“ přiznal Daniel Dolejš. „Gólman musí být trpělivý a soustředěný, když na něj jede hráč takového formátu. Je to ikona, má za sebou parádní kariéru. Brankář to vnímá, když na něj jede takový hráč.“
Proti Plekancovi mu pomohly i rady spoluhráče Rostislava Marosze, který přišel do Ostravy právě z Kladna. „Rosťa mi dával rady, ale jaké, to bych nechtěl říkat,“ usmál se vítkovický brankář.
Vary urvaly vítězství v Brně, Budějovice skolily lídra. Hradec dominoval |
V domácím prostředí přitom Dolejš nastoupil od úvodní minuty poprvé v sezoně, doposud dostával příležitost Aleš Stezka. „Čekal jsem dlouhou dobu a je to krásné, postavit se doma do branky. Moc jsem se na to těšil. Hlavně jsem chtěl klukům pomoct. A v zápase pomohli i oni mně,“ přiznal Dolejš, který se od trenéra dozvěděl, že půjde chytat, den před zápasem. „Řekl mi, ať se nachystám.“
Své rozhodnutí prostřídat brankáře zdůvodnil vítkovický kouč Miloš Holaň dvěma předchozími výsledky, v nichž ostravský tým doma pokaždé inkasoval šest branek (1:6 s Litvínovem a 7:6 v prodloužení s Karlovými Vary – pozn.). „A to je hodně. Jenže proto máme Ďolíka, aby ukázal kvalitu, kterou má. Rozhodl jsem se ho tam poslat a jsem rád. Zhostil se toho velice dobře.“
Jedinou branku inkasoval Dolejš po střele kanadského beka Jacoba Dotchina. „Nechci se vymlouvat, ale myslím si, že to někoho lízlo. Já už pak nestihl zareagovat,“ líčil vítkovický gólman. A měl pravdu - puk se otřel o hůl vítkovického útočníka Roberta Flicka.
„Všechny naše zápasy s Kladnem v sezoně byly o jednom dvou gólech,“ připomněl Holaň. „Věděli jsme, že to bude těžké. Navíc po covidu a karanténě, kdy jsme byli pět dnů bez tréninku, nám docházela šťáva. Proto si bodu navíc moc cením.“