Kdy jste vlastně shodil hřívu?
Po světovém šampionátu, už mi vlasy lezly do očí. Ale vypadaly dobře, že jo! Mám je trochu specifické a nerad chodím někam, kde nejsem zvyklý. Kadeřníka mám v Česku, takže jsem si je v Americe nechával růst.
Teď už jste doma.
A spokojený. Po sedmi letech v zahraničí je to příjemná změna. Babičky a dědečky máme blízko, a když něco koupíme do bytu, nemusíme se bát, že to zase budeme stěhovat. Vnímá to i syn, vždycky mi ho bylo líto, když jsme letěli dálku do Washingtonu nebo pak přes celý kontinent do Seattlu. Tenhle týden šel Adam vlastně poprvé do školky, pěkně se mu rozvázal jazyk. Je až ukecaný. (smích)
Napoprvé jsem v Brně čekal všechno. Dočkal jsem se chorea, pokřikování i pískání. Myslel jsem, že napodruhé to bude lepší, měl jsem na stadionu celou rodinu i s malými dětmi. A když celý stadion řval, že Kempný je pí.., připadalo mi to smutné.
